údolím řeky Oslavy 25.4.2026

jarní toulání mezi Náměští a Vlčím kopcem

 

Dneska vás vezmu do údolí Oslavy (alias Oslavky řečí místních a trampů).

Nejprve jsem se v Náměšti v PENNY zastavila dokoupit něco dobrého na zub a především vodu - na zdroj pitné vody po celý den nenarazím. V mapách je sice zakresleno pár studánek, ale při současném suchu budou všechny vyschlé. Poté jsem auto odstavila u silnice spojující Náměšť nad Oslavou s Březníkem a napojila se na červenou značku směrem k rekreačnímu středisku a LDT v lokalitě zvané U Vlasáka.

 

Velkopolský dvůr - U Vlasáka, pravý břeh - zříc. hradu Sedlec - Gloriet - Vlčí kopec - Pod pastýřkou - zříc. hradu Lamberk - Kančí žlíbek - Annina alej - Velkopolský dvůr, cca 18 km, ⬆️⬇️ 500 m

Přecházím řeku suchou nohou po lávce vedoucí odnikud nikam, protože kaňon je v těchto místech chráněn pod názvem NPR Divoká Oslava.

Po vyšlapané pěšině se po cca 750 m napojuju na zelenou od Zňátek a pokračuju Kaštankou, zarostlou loučkou s fotogenickými kaštany.

Řeka Oslava pramení v bažinách okolo Matějovského rybníka a Babína poblíž Nového Veselí v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a téměř přesně po 100 km se vlévá do řeky Jihlavy v Ivančicích. Mezi Náměští a Oslavany protéká hluboce zaříznutým údolím. Řeka si prorazila cestu přes velmi tvrdé granulitové horniny a to se projevilo vznikem četných skalisek, které na mnoha místech dodávají údolí Oslavy ráz kaňonu - ta nejhezčí část je od roku 2019 chráněná jako NPR Divoká Oslava. Což je ale trošku problém... V národní přírodní rezervaci je ze zákona zakázán přístup k místům ležícím mimo schválené turistické značení, táboření a rozdělávání ohně, jenže trampové k Oslavce neoddělitelně patří. A navíc - údolí Divoké Oslavy je krásné, hodnotné je především z hlediska geomorfologického a krajinářského, ale žádné skutečně vzácné druhy rostlin a živočichů se tu nevyskytují.

 

Naštěstí tu funguje mezi trampy a ochranáři tichý kompromis - stávající osady a sruby zůstaly, nové by vznikat neměly, ochrana přírody má přednost.

 

Čertův most nevede přes Oslavu, ale přes její přítok zvaný Hučák. Býval součástí "Anniny cesty" ze zámku v Náměšti nad Oslavou přes Gloriet na lovecký zámeček Heinrichslust, dnes Vlčí kopec, což jej datuje cca do roku 1830.

Trasa stoupá vysoko od úrovně řeky. Žulový pomníček pár metrů od cesty připomíná smrt hajného Karla Czepla, který zde byl 9. července 1842 zastřelen pytláky - taková byla pomsta pytláků krutému fořtovi za smrt jejich kamaráda.

Když odbočíte ze značených cest, můžete v nepřístupných stráních narazit podél Oslavy na některý z trampských srubů. Vím o dvou, ale souřadnice sem dávat nebudu. Většina z nich je samozřejmě zavřená, ale některé fungují pro všechny jako třeba zřejmě nejznámější Umírajda.

Sedlecký hrad dostal své jméno podle blízké vesnice, ale správně se jmenuje Nový hrad. Moc toho k vidění nezůstalo, byl poměrně malý a zničen byl zřejmě za česko-uherských válek v druhé pol. 15. stol. Na vrcholu zříceniny stávají odedávna tři dřevěné kříže. Jsou pravidelně obnovovány na památku legendy, podle které hradní pán ukryl manželku a dvě dcery, a když se na cestě zdržel, našel je po návratu všechny mrtvé.

Po pěšině scházím až dolů k řece.

Ideální místo k přípravě oběda.

Přes řeku je Lamberk - tamhle nahoře se ocitnu za pár hodin.

Vyhlídkový altán Gloriet z r. 1830 nad údolím řeky Oslavy byl opraven v r. 2003. Výhledům na řeku sice brání stromy, ale jinak je to roztomilá, volně přístupná stavbička. Původně měl pavilónek dubová okna a dveře, podlahu z parket a uvnitř stál kulatý stůl se šesti polstrovanými barokními židlemi. Každopádně lepší výhledy na tzv. Dlouhou Oslavu se nabízejí o kousek dál nad Jinošovickou skálou.

Všechny odstíny zelené...

Mezi Vlčím kopcem a altánem Gloriet křižuje cesta rokli, kde několik potůčků vytváří působivé peřeje a malé vodopády. Nejprve ztrácím výšku, ale pak nezbývá než ji zase nabrat - zkratku k řece jsem neobjevila :-(

 

V malebném prostředí řeky Oslavy, na zalesněné stráni vysoko nad řekou nechal v letech 1829 - 1830 postavit hrabě Jindřich Vilém Haugwitz z Biskupic (1770 – 1842) lovecký zámek tehdy zvaný Heinrichslust (Jindřichovo zátiší). Po válce Haugwitzové jakožto Němci o náměšťské panství přišli a celý areál zpustl. Přízemní klasicistický lovecký zámek, několik dalších stylových staveb a dvě hájenky v šedesátých letech značně zchátralé obnovily Jihomoravské energetické závody a jejich nástupce E-ON vlastní areál do dnešní doby.

Od zámečku na Vlčím kopci vedla tzv. Annastrasse (Anina cesta) k zámku v Náměšti nad Oslavou a křížila řeku Oslavu. Byla vybudována v letech 1882 - 1884, jak uvádí deska zasazená ve skále u řeky. Původní dřevěnou lávku přes řeku Oslavu pod Vlčím kopcem nechal v červnu 1929 na své náklady postavit Klub československých turistů z Třebíče. Na počest majitele náměšťského panství Jindřicha Haugwitze byla pojmenována Jindřichova lávka. V roce 1937 ji strhla velká voda. Po obnově ji čekal stejný osud při jarním tažení ledů v roce 1943. Od té doby se tady muselo brodit - až do roku 2018, kdy břehy spojila moderní klenutá lávka pro pěší a cyklisty - postavily a financovaly ji Lesy České republiky.

I pěšina k trampským pomníčkům je dneska v mapy.com označená zákazem vstupu :-( První desku tu připevnili po roce 1965 - slavín na tomto místě vznikl tak trochu nešťastnou náhodou. Baron Bída - Ladislav Novotný neznal pořádně cestu a zřítil se tady v srpnu 1965 ze skály a stejně dopadl kamarád Mates v dubnu 1982. K jejich dvěma pamětním deskám se postupně přidávají další tabulky trampům, kteří zemřeli jinde a jinak. Jsou jich desítky, desku tu má i písničkář Wabi Ryvola (1935 - 1995) zpěvák Wabi Daněk (1947 - 2017) a trampský historik Jiří Lysák (1926 - 2016).

A pro změnu zase nahoru, jak jinak v tomto údolí. Cestou uvozenou varováním, že je vhodná pouze pro zdatné turisty a neschůdná za vysokého stavu vody, za mrazu a náledí.

Pěšinka spíše pro kamzíky traverzuje úbočím svahu přes suťoviska ke zbytkům hradu Lamberk na velkém skalnatém ostrohu, který téměř celý obtáčí řeka Oslava. Hrad patřil Janu Sokolovi z Lamberka (1357-1410), proslulému loupeživému rytíři a významnému válečníku předhusitské doby. Hrad byl rozbořen roku 1459 a dodnes se dochovaly pouze jeho nepříliš výrazné zbytky - příkop, valy, základy a nepatrné zbytky zdí.

Červená značka tu vede vysoko nad údolím, protože obchází skalní útesy sahající do vody, ale pak postupně klesá dolů k řece. Těch stromů jsem přelezla, podlezla či obešla dneska už docela dost...

Míjím několik trampských tábořišť. Totem T.O. Zlatá podkova odspodu uhnil a před pár lety se svalil. Obnoven již zřejmě nebude, jen tabulky na místním slavíně přibývají...

Časově v pohodě, nemusím spěchat.

U Vlasáka opouštím řeku.

Parádní den to byl :-) A doporučuju si přečíst vyprávění o trampských památkách na Oslavce od Pavla Pokorného. Má tam i odkaz na spoustu fotografií Oslavky v různých ročních obdobích.