Bílé Karpaty - Žalostinská vrchovina 16.-18.10.2026
pěší toulání po bělokarpatských loukách
Ráno je sice studené, ale krásné. Dolnomoravský úval se skrývá v mlze.

nad Hroznovou Lhotou
přes Šumárník a Travičnou do Strážnice
sady nad Hroznovou Lhotou (330 m) - Výzkum (439 m) - Šumárník (398 m) - Travičná (380 m) - Strážnice, žst. (180 m), celkem 14 km, převýšení ⬆️⬇️ 232 m / ⬇️ 379 m
Až dnes jsem zaregistrovala lavičku pod jedním ze solitérních dubů na Výzkumu.

nad Hroznovou Lhotou

Výzkum
Čas vyrazit...

nad Výzkumem
Kromě ocúnů už kvete jen lnice květel.

lnice květel
Šlapu směrem na Šumárník s výhledy na celý Dolnomoravský úval a v dálce Chřiby. Žádné velehory, žádná dramatická panoramata, ale příjemné ticho a prostor, kde se nikam nemusí spěchat.

Šumárník
Šumárník (398 m) je nenápadný vrch v Bílých Karpatech, který si ale zaslouží zastavení. Kromě krásných výhledů do okolní kopcovité krajiny ukrývá také pozůstatky pravěkého hradiště. Jeho opevnění dnes v terénu připomínají už jen nenápadné valy, ale místo tak získává další rozměr – lidé si tuto vyvýšeninu vybrali k osídlení už před mnoha staletími.

mezi Šumárníkem a Travičnou
Další zastávkou je Travičná (380 m) nad Tvarožnou Lhotou, kde se k nebi zvedá ocelová věž, která je zároveň rozhlednou i vysílačem mobilních operátorů. Byla otevřena v roce 2001 jako první rozhledna v CHKO Bílé Karpaty. Na vyhlídkový ochoz ve výšce 34 metrů vede 177 schodů, ale odměnou je kruhový výhled na široké okolí. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout Pálavu, Chřiby s hradem Buchlov, Ždánický les i vzdálené hřebeny Vizovických vrchů. Samozřejmě nechybí ani pohled na bělokarpatské kopce, kterým vévodí Velká Javořina.

Travičná
Po červené pokračuju k Tvarožné Lhotě. Cesta Marušky Kudeříkové nese jméno mladé ženy, jejíž příběh už dnes možná málokomu něco řekne. Marie, které se říkalo Maruška, se narodila v roce 1921 ve Vnorovech a část mládí prožila také ve Vrbovcích, kde její tatínek pracoval na železnici. Za německé okupace se zapojila do protinacistického odboje, pomáhala převádět lidi přes hranice na Slovensko, rozšiřovala ilegální letáky a předávala zprávy o pohybu německých vojsk. V prosinci 1941 ji zatklo gestapo a 26. března 1943 byla ve Vratislavi popravena. Bylo jí pouhých 22 let. Její jméno se po válce stalo známým, mimo jiné díky knihám a filmu "...a pozdravuji vlaštovky", později se však trochu vytratilo z obecného povědomí - i proto, že komunistický režim její příběh výrazně využíval ve své propagandě. To ale nic nemění na skutečných osudech a odvaze této mladé ženy.

jak se vyfotit na houpačce 😉
Tvarožná Lhota je tak trochu oskerušovým královstvím. Právě tady se rozhodli vrátit do krajiny pozornost jednomu z našich nejvzácnějších ovocných stromů – jeřábu oskeruši (Sorbus domestica). Tento teplomilný strom může dorůst úctyhodných rozměrů a dožít se několika staletí. Jeho plody, drobné hnědožluté malvice připomínající malé hruštičky, se dříve sušily, zavařovaly a využívaly také v lidovém léčitelství. A samozřejmě se z nich vyrábí i vyhlášená oskerušová pálenka. Místní se snaží oskeruše zachovat a připomínat jejich význam. Najdeme tu dokonce Muzeum oskeruší a naučnou stezku věnovanou tomuto pozoruhodnému stromu.

nad Tvarožnou Lhotou
Pokračování až do Strážnice ale pěším už nedoporučuju. Je to celé po asfaltu a kolem skládky. Příště raději z Tvarožné Lhoty autobusem ☹️.

kaple Božího milosrdenství