Lomnice u Tišnova 28.10.2026
křížová cesta, podzimní krajina a historická Lomnice
Státní svátek 28. října, volno v práci a příležitost vyrazit zase někam na výlet. Tentokrát poněkud netradičně autem, což znamená, že mě ještě před odjezdem čeká malá ranní rozcvička – první letošní škrábání námrazy z čelního skla.

zima se zkrátka začala hlásit o slovo
Cílem je Lomnice u Tišnova, odkud jsem se vydala po křížové cestě na Veselský chlum.

I. zastavení, Ježíš odsouzen k smrti
Křížová cesta má 14 zastavení, kamenné bloky s kovovými kříži vznikaly v letech 2020–2021 a jejich autorem je lomnický kovář Radim Tichý.

II. zastavení, Ježíš přijímá kříž

po zelené turistické značce

IV. zastavení, Ježíš potkává matku

přístřešek s výhledem u VI. zastavení

VII. zastavení, Ježíš padá pod křížem podruhé

VIII. zastavení, Ježíš napomíná plačící ženy

X. zastavení, Ježíš zbaven roucha

podzimní barvičky

XI. zastavení, Ježíš přibit na kříž
Původně měla křížová cesta vést až na Veselský chlum, ale nakonec končí u kaple Panny Marie Karmelské ve Veselí.

XII. zastavení, Ježíš umírá na kříži

XIV. zastavení, Ježíšovo tělo uloženo do hrobu

kaple Panny Marie Karmelské ve Veselí
Počasí jsem si tedy moc dobře nevybrala. Úzký pás srážek na radaru vypadal nějak takto:

radar
A nepohyboval se od západu k východu, ale od severu k jihu 😒. Směrem k východu byl po celou dobu vidět okraj a za ním jasno.

na Veselském chlumu
Veselský chlum (578 m) se zvedá nad malou osadou Veselí, která je místní částí Lomnice u Tišnova. Vrcholové partie jsou zajímavé především zachovalou krajinou bývalých polí a pastvin, rozdělených nízkými kamennými zídkami z rulových kamenů, které zdejší hospodáři kdysi museli pracně vybírat z chudé půdy. Mozaika luk, sadů, pastvin a remízků vytváří neobyčejně malebnou krajinu, a proto bylo území v roce 1990 vyhlášeno přírodní památkou. Odlesněný vrchol nabízí pěkné výhledy do okolní krajiny Svratecké hornatiny.

na Veselském chlumu
Veselský chlum je součástí přírodního parku Svratecká hornatina. Mrholí, létat se nebude...
Kousek jižně od Veselského chlumu se nachází další přírodní památka – Veselská lada. Jde o malou, necelý hektar velkou pastvinu s pestrou mozaikou travních porostů a teplomilné vegetace. Také tato lokalita je dokladem tradičního hospodaření v krajině, které pomohlo zachovat její druhovou pestrost.

Veselská lada
Ještěže jsem si s sebou vzala termosku s horkým čajem. Mrholení už sice ustalo, ale sluníčka se dnes očividně nedočkám. Podzimní krajina má sice i bez něj své kouzlo, ale trochu tepla zevnitř rozhodně přijde vhod. K obědu jsem si přibalila rohlík a v lednici objevila tak trochu zapomenutou konzervu "Szynka drobiowa mielona", kterou jsme přivezli z letního toulání po baltském pobřeží. Konečně přišla její chvíle 🙂

pastviny nad Brusnou
Obcházím kopec, který nemá v mapách jméno. Hmm, tohle by mohli prodávat na Slovensku 🙂

při střetu s medvědem rozbij sklo!!!

taky pobavilo, s bezpečností to tady myslí vážně

Brusná
Brusná je největší ze tří místních částí Lomnice. V minulosti tvořila spolu s Veselím a Řepkou samostatnou obec, která měla vlastní obecní úřad právě v Brusné.
Vracím se zpátky do Lomnice, kde mám na náměstí zaparkované auto. Ale ještě se kousek projdu, vezmu to oklikou přes židovskou čtvrť.

Lomnice
Židovská čtvrť vznikla severně od historického jádra městečka. Jejím centrem je dnešní Židovské náměstí, na které navazuje ulice Josefa Uhra. Původně ji tvořilo přibližně 35 domů. Kromě synagogy zde byla židovská škola spojená s bytem rabína, špitál, rituální lázeň (mikve) a hostinec. Většina původních domů se dochovala, byť v pozměněné podobě.

ul. Josefa Uhra

Židovské náměstí

synagoga
Jen kousek od synagogy, asi 150 metrů severovýchodním směrem, se nachází židovský hřbitov založený na počátku 18. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1716. Na hřbitově se dochovalo několik stovek náhrobků, mezi nimiž jsou i cenné barokní a klasicistní kameny s bohatou reliéfní výzdobou a tradiční židovskou symbolikou.

židovský hřbitov
Počet židovských obyvatel postupně klesal, především kvůli stěhování do větších měst. Samostatná židovská obec byla zrušena v roce 1928. Tragický konec místní komunity přinesla nacistická okupace a holokaust. Po druhé světové válce se již židovský život v Lomnici neobnovil.
Dominantou Palackého náměstí je raně barokní kostel Navštívení Panny Marie s výrazným dvouvěžovým průčelím. Nechal ho postavit v letech 1669–1682 hrabě František Gabriel Serényi podle projektu italského architekta Giovanniho Pietra Tencally. Zajímavostí je, že kostel nemá obvyklou orientaci oltáře na východ, protože při stavbě dostalo přednost průčelí obrácené do náměstí.

kostel Navštívení Panny Marie
Uprostřed náměstí stojí mariánský (nebo také morový) sloup z roku 1710. Jeho bohatá barokní výzdoba je dílem sochaře Matyáše Thomasbergera.

morový sloup
Historie zámku Lomnice sahá do roku 1281, kdy je doložen jako sídlo pánů z Lomnice. Původně gotický hrad byl postupně rozšiřován a přestavován, výraznou památkou je gotická kaple z 15. století. V roce 1662 koupil panství Lomnice Gabriel Serényi (1604-1664). Za vlády jeho rodu zažil zámek i městečko období rozkvětu. Po konfiskaci na základě Benešových dekretů po druhé světové válce zámek chátral. Zabavený majetek se Isabelle Thienen (1927-2019), nejmladší dceři Aloise Serényiho (1893-1957), vrátil v restituci až v letech 2016/17, kdy zámek Lomnice už po několik desetiletí sloužil jako škola a učiliště. Od roku 2018 probíhá rozsáhlá rekonstrukce zámku a parku s cílem zpřístupnit jej veřejnosti.

zámek
Před hlavním průčelím zámku roste skutečný pamětník zdejší historie – přibližně 300 let starý červenolistý buk lesní. Jeho rozložitá, pravidelně utvářená koruna a tmavě červené listí z něj dělají nepřehlédnutelnou dominantu zámeckého parku - podle místního podání ho nechal vysadit hrabě Gabriel Serényi. Pěkná přírodní tečka za dnešním putováním Lomnicí.

buk