Expedice Karpaty 9.-22.8.2009

2. část (den třetí), Bieszcady

 

Den třetí - Przelecz Wyžnianska (855 m), Ml. Rawka (1271 m), Wlk. Rawka (1304 m), Krzemieniec (1221 m), Kamenná lúka (polsky Kamienna, 1201 m) a zpět po stejné trase

Celkem pěšky: 17 km

 

Po včerejším dojezdu za tmy se můžeme konečně rozhlédnout po okolí. Nadmořská výška je cca 650 m, ale v noci byla celkem příšerná zima. Po ránu je obloha modrá, ale dle předpovědi to dlouho nevydrží - přesto po té spoustě kilometrů za volantem dnes vyrážíme pro změnu na pěší túru. Autem si trošku výškově vypomáháme - k velkému parkovišti v sedle zvaném Przelecz Wyžnianska ve výšce 855 m. Zde platíme zloté za vstup do národního parku (5 dospělý + 2,5 student) a fasujeme ceduličku s hodinou příjezdu, protože parkování se platí po hodinách (2zl/hod.).

Až k chatě Bacówka pod Malou Rawkou je to pohoda - široká cesta slouží k zásobování chaty, ale pak to začíná stoupat. Zpočátku mírně, později šíleně strmě - naštěstí jsme kryti před sluníčkem lesem. Stromy se postupně snížují a řídnou - travnatý hřeben vrcholu Mala Rawka (1271 m) nabízí výhledy do všech stran, ale především směrem na sever na protilehlé poloniny - Poloninu Caryńskou s nejvyšším vrcholem Osadzki (1 253 m) a Roh (1 255 m) a Poloninu Wetlińskou s nejvyšším vrcholem Kruhly Wierch (1 297 m). Na jihu jsou vidět pohraniční zalesněné Bukovské vrchy a na východě Tarnice, se svými 1346 m nejvyšší vrchol pohoří.

Přes sedýlko ve výšce 1254 m šplháme na táhlý travnatý hřeben Wielka Rawka (1304 m).

Konečně před sebou vidíme svůj dnešní cíl - Kremenec (1221 m). Ale čeká nás ještě celkem strmý sestup a následně výstup obzvláštněný pouze barevnými hraničními milníky na ukrajinsko-polské hranici, protože pěšina vede hraničním průsekem hustým bukovým lesem téměř bez výhledů.

Magická trojmezná hora, nejvyšší vrchol Bukovských vrchů, slovenské části Bieszcad, kdysi nejvýchodnější místo Československa a dnes tedy nejvýchodnější místo Slovenska, má několik názvů - slovensky i ukrajinsky se nazývá Kremenec, polsky Krzemieniec anebo Kremenaros a za první republiky se tento vrchol nazýval v češtině Kremenaroš.

Trojmezní kámen se znaky všech tří zde stýkajících se zemí, stojí kousek pod vrcholem a je zde docela plno - je slyšet češtinu, slovenštinu, ale nejvíce je zde turistů polských. Ale taky zde stojí skupinka pohraničníků - je přísně a pod pokutou zapovězeno přejít polsko-ukrajinskou hranici, byť jen pro fotografii hraničního kamene z opačné strany. Odlovení kešky ukryté na ukrajinské straně je tedy celkem adrenalinovým zážitkem...

Počasí se sice začíná kazit, ale na Kamennou lúku (1201 m) nás ještě provází sluníčko.

Vracíme se stejnou cestou - okolní hřebeny se začínají ztrácet v šedivém oparu a na vrcholu Mala Rawka nás zkrápí první kapky.

Před přeháňkou se schováváme v chatě Bacówka v nadmořské výšce 930 m a hlad zaháníme talířem tradičního polského jídla ze zelí a klobásy - dáváme si bigos s chlebem.

Zbytek deštivého dne věnuji přeprání propocených triček a na řadu přichází i kniha :-)

 

Oblast Polských Bieszcad patří mezi Poláky k velmi navštěvovaným - našince jsme potkali pouze na Kremenci, zato Poláků bylo opravdu všude hodně - kdo má rád na horách klid, nesmí sem vyrazit v období prázdnin.

 

Ale oč více je zde turistů, o to méně je zde usedlíků. V rámci operace Visla v roce 1947 (polsky Akcja Wisla), zamířené především na likvidaci jednotek Ukrajinské povstalecké armády, která bojovala za vznik samostatné Ukrajiny takříkajíc proti všem, bylo z horských oblastí Východních Karpat po druhé světové válce deportováno cca 140 tis. obyvatel - hlavně Ukrajinci, Rusíni, ale i Poláci ze smíšených rodin na nově získaná území západního Polska, do oblastí, které získalo Polsko na úkor Německa. Oblast tedy dopadla podobně jako naše Sudety - kompletně znovuosídlit se ji již nepodařilo.

 

Túra na Kremenec přes Malou a Velkou Ravku je klasika - jako další celodenní výlety se nabízí túra po nejvýchodnějších poloninách polských Bieszczad - z vesnice Wolosate výstup na nejvyšší Tarnicu (1346 m), kolem Krzemieńe na Halicz (1333 m) a dále po travnatých hřebenech přes Rozsypaniec (1280 m) na polonině Bukowska a zpět do Wolosate. Nebo přechod hřebene - přes poloninu Carynska a poloninu Wetlinska s případným noclehem na chatě Puchatka až k sedlu Orlowicza (1075 m).

 

1. část (den první) - Osvětim, Krakov, Vělička
2. část (den druhý + třetí) - Biesczady, Bukovské vrchy (Mala a Wielka Rawka, Kremenec) - tato stránka
3. část (den čtvrtý) - Ondavská vrchovina (Dukelský průsmyk, dřevěné kostelíky, Domaša)
4. část (den pátý + šestý) -Zemplínská Šírava, Vihorlat (Mořské oko, Sninský kameň)
5. část (den sedmý) - Užhorod
6. část (den osmý) - Slanské vrchy, Slovenský kras, Slovenský Ráj (Zejmarská roklina)
7. část (den devátý) - Nízké Tatry (Kráľova hoľa)
8. část (den desátý až dvanáctý) Vysoké Tatry (Rysy, Priečne sedlo, Kriváň)
9. část (den třináctý) - Západní Tatry (Otrhanci)