Expedice Karpaty 9.-22.8.2009

9. část (den třináctý a poslední), Západní Tatry

 

Račkova dolina ATC (890 m), Nižná lúka (945 m) , Nižná Magura (1920 m), Ostredok (2050 m), Vyšná Magura (2005 m), Jakubiná (2194 m), Hrubý vrch (polsky Jarzabczy Wierch 2137 m), Končistá (polsky Konczysty Wierch 1994 m), Klín (polsky Starorobocianski Wierch 2173 m), Gáborovo sedlo (1937), Gáborova dolina, Nižná lúka (945 m), Račkova dolina ATC (890 m)

Celkem pěšky: 24 km

 

Západní Tatry jsou s maximální výškou 2248 m druhým nejvyšším pohořím na Slovensku - vyšší jsou jen Vysoké Tatry, které svého západního souseda převyšují cca o 400 m. Nejvyšším vrcholem je tedy Bystrá s výškou 2248 m, ale 28 dalších hor zde dosahuje výšky vyšší než 2000 m.

 

Kdysi se toto pohoří nazývalo Liptovské hole, protože celkový charakter pohoří je spíše holnatý, což je příjemná změna po kamenných stezkách Vysokých Tater - jen skupina Roháče (Ostrý Roháč, Plačlivý, Volovec, Tri kopy, Hrubá kopa a Baníkov) je skalnatá. Hlavní hřeben má délku asi 42 kilometrů a z hlavního hřebene vybíhá množství rozsoch, které jsou odděleny hlubokými údolími.

 

Právě toto pohoří patří k mým nejolíbenějším, takže mi zůstalo jako třešinka na dortu na závěr. Po dlouhém rozmýšlení volím tůru přes Otrhance a rozhodně nelituji namáhavého výstupu - převýšení 1300 m je asi pro mne to nejvyšší, co jsem kdy zdolala a túru dle mapy v délce 9,5 h jsem v pohodě zvládla včetně kochání se a fotografování za 10 h (jsou zde medvědi, není radno se zde poflakovat po setmění), ale rozhodně bych nebyla schopna si následující den něco podobného zopakovat :-)

Procházím Úzkou dolinou a na rozcestí Račkovy a Jamnícké doliny začíná prudké stoupání po nekonečných serpentinách. Naštěstí lesem a obzvláštněné borůvkami. Po nekonečných štrůdlech turistů ve Vysokých Tatrách je opuštěný hřeben balzámem na duši. Nespočet výstupů a sestupů hřebenem mezi Ostredky a Magurami, nádherné výhledy na obě strany - na východní straně Klín, Bystrá a v pozadí Kriváň a Vysoké Tatry, na západní Baranec, Plačlivé, Ostrý Roháč a Volovec. A přede mnou druhá nejvyšší hora pohoří - Jakubiná se svými 2194 m.

Pokračuji na Hrubý vrch (polsky Jarzabczy Wierch, 2137 m) a zde se musím rozhodnout jak dál. Nad variantou sestupu Jamnickou dolinou vítězí sestup Račkovou dolinou.

Sestup zabere spoustu času a nechci šlapat dolinou po setmění, ale neodolám - pokračuji po hřebeni přes Klín (polsky Starorobocianski Wierch 2173 m) a dolů sestupuji až v Gáborově sedle. Výstup přes Klín sice dává zabrat, ale výhledy po slovenské i polské části Tater z rozložitého travnatého vrcholu za to stojí. Z Gáborova sedla pak pěšinka vede po loukách v širokém a relativně plochém kotli s fantastickými výhledy na masiv Bystré..

Kousek pod stykem Račkovy a Gáborovy doliny míjím jednu z nejvýše položených kolib (bývalých pasteveckých salaší), využitelnou k jednorázovému přespání. A pak už jen dlouhý dvouhodinový pochod Račkovou dolinou zpět do Úzké doliny a půlhodinka do kempu.

 

Škoda, sprchy, jak mám vysledováno z předchozí noci zde tečou horké jedině ráno (a pečivo zde není v obchůdku ani ráno). Každopádně cena je relativně vysoká (15,2 eur za 2 noci pro 1 osobu se stanem a autem), ale aspoň je zde v noci klid.

 

1. část (den první) - Osvětim, Krakov, Vělička
2. část (den druhý + třetí) - Biesczady, Bukovské vrchy (Mala a Wielka Rawka, Kremenec)
3. část (den čtvrtý) - Ondavská vrchovina (Dukelský průsmyk, dřevěné kostelíky, Domaša)
4. část (den pátý + šestý) - Zemplínská Šírava, Vihorlat (Mořské oko, Sninský kameň)
5. část (den sedmý) - Užhorod
6. část (den osmý) - Slanské vrchy, Slovenský kras, Slovenský ráj (Zejmarská roklina)
7. část (den devátý) - Nízké Tatry (Kráľova hoľa)
8. část (den desátý až dvanáctý) - Vysoké Tatry (Rysy, Priečne sedlo, Kriváň)
9. část (den třináctý) - Západní Tatry (Otrhanci) - tato stránka