Toulky Balkánem 17.-29.6.2011
1. část - Makedonie - Tetovo, NP Mavrovo, jezero Ohrid
2. část - Albánie, vnitrozemím na jih - Korcë, Voskopoja, NP Brenhi Drenovë, Gjirokaster, Ksamil, Butrint
3. část - Albánie - po pobřeží na sever - Sarandë, Himarë, Qëparo Fushë, Dhermi, Llogarský průsmyk, Berat, Apolonia, Tirana, Krujë, Shëngjin, Lezhë, Skadar
4. část - Černá Hora - Kotor, Chorvatsko - Dubrovník
Pokud si mohu vybrat, nejraději cestuji mimo hlavní turistickou sezónu. Po loňském chladném a deštivém severu volím letos slunečný jih a moře Jónské, které je rozhodně o poznání teplejší než Balt na pobřeží Estonska. Doprava, stravování, ubytování - o vše se tentokrát postará cestovní kancelář Kudrna a já si budu jen užívat zasloužené dovolené :-)
Z Brna vyjíždíme v pátek v podvečer. Čeká nás dlouhá cesta a průjezd několika státy - Slovensko a Maďarsko naštěstí bez zastávek na hraničních přechodech, ale k překročení maďarsko/srbských hranic je nutný platný cestovní pas - opustíme Evropskou Unii (v EU není ani Makedonie, Albánie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina či Chorvatsko - hraničních kontrol si užijeme opravdu dost)
Makedonie
Makedonie je zemí, o které kolují různé fámy, ale pro turisty je zemí bezpečnou - nabízí množství památek antických, křesťanských i muslimských, divokou přírodu i pohostinné lidi. Možná se vám ve spojitosti s Makedonií vybaví Alexandr Veliký, sv. Cyril a Metoděj a dobré víno. Počet obyvatel je cca 2 miliony (většina jsou Slované - Makedonci) a rozloha činí cca 26 tis. km2. Hlavním městem je Skopje s půl milionem obyvatel, jazykem je makedonština a měnou makedonský dinár.
Na malém území se po tři tisíciletí potkávaly různé kultury. Ve starověku bylo dnešní území součástí Makedonského království, potom se zde rozkládala říše Alexandra Velikého. Chvíli bylo území pod nadvládou Říma, poté Byzance, v 7. století sem přišli Slované a ve 14. století bylo připojeno k Osmanské říši. Turecká vláda trvala až do 20. století a během ní se Turci snažili obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie, jež byla 7. července 1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii. 8. září 1991 oddělením od Jugoslávie vznikl současný stát mírovou cestou. Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova.
V letech 2000 - 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi "slovanskými" a "albánskými" Makedonci, který se dostal až na hranu občanské války, ale spor se podařilo ve spolupráci s NATO A EU uklidnit, ale vztahy zůstávají napjaté.
Bývalá jugoslávská republika má ale trošku problémy s názvem. V Makedonii se sice používá název Republika Makedonie (makedonsky Republika Makedonija), ale mezinárodně uznávaným názvem je v angličtině Former Yugoslav Republic if Macedonia (FYROM) a česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie - kvůli sporům s Řeckem.
Skopje míjíme po obchvatu - jeho dominantou je obrovský kříž na nejvyšším okolním kopci. Naší první větší zastávkou je až Tetovo, město s nádhernou tzv. Malovanou mešitou. Šarena Džamija (Pašova mešita) z 15. století je výjimečná vnější i vnitřní výzdobou - pestrými geometrickými a rostlinnými ornamenty. Hlavní třída však byla přebudována ve stylu socialistického realismu :-(
Tetovo - mešita Šarena Džamija
Makedonie, Tetovo - římské lázně
NP Mavrovo se rozprostírá na západě Makedonie u hranic s Albánií. Lokalita je vyhledávaná turisty, lyžaři i cyklisty a k nejnavštěvovanějším místům patří přehradní jezero Mavrovo v nadmořské výšce 1220 m. Při přejezdu hráze krátce zahlédneme i nejvyšší vrchol pohoří Korab na albánsko-makedonských hranicích, Velký Korab, se svými 2764 metry nejvyšší horu obou zemí.
Zatopený starý kostel tak trošku připomíná Mušovský kostelík na Pálavě :-(
Mavrovo - starý kostel
Nedaleko od něj stojí kostelík nový.
Mavrovo - nový kostel
Voda v jezeře je nádherně čistá a docela teplá. K podvečerní koupeli zláká téměř všechny :-)
přehrada Mavrovo
Klášter sv. Jovan Krstitel se nachází v krásném údolí řeky Radika a od hlavní silnice je to jen kousek do kopce.
klášter sv. Jovana Krstitele
Je známý především zásluhou vyřezávaného ikonostasu - nejkrásnějšího v Makedonii. V letech 1829-1835 jej vyřezali bratři Filipovi se svými syny a mladý mnich nám trpělivě vysvětluje jednotlivé náboženské výjevy z Bible v angličtině.
klášter sv. Jovana Krstitele
Tajemnou moc má voda, která všude teče, ale především ikona sv. Jovan Krstitele, na které má Jovan Krstitel tři ruce.
klášter sv. Jovana Krstitele
Míříme dále na jih - další zastávkou je vesnička Vevčani známá prameny a také tím, že zde občané vyhlásili recesistickou samostatnou republiku a vydávají vlastní pasy a peníze. Většina pramenů je vysoko v kopcích, ale po celé vesničce jsou rozesety domy v typicky balkánském stylu, takže si zde můžete tak trošku připadat jako ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Vevčani
Ale tou největší atrakcí Makedonie je Ohridské jezero na hranicích Makedonie a Albánie, které se svými 290 m hloubky patří v Evropě k těm nejhlubším. Leží v nadmořské výšce 695 m a voda do něj přitéká podzemní řekou přes krasové dutiny z výše položeného Prespanského jezera a jedná se tedy o jednu z největších zásobáren sladké vody v Evropě. Na druhé straně jezera se tyčí vrcholky divokých albánských hor - nádherný pohled a člověk si připadá jako někde na Jadranu.
Ohrid
Historicky velmi významné město Ohrid se rozkládá na severovýchodním břehu Ohridského jezera. Na přelomu 9. a 10. století zde bylo nejvýznamnější centrum slovanské kultury a vzdělanosti, která se odsud šířila dále po východní Evropě - především zásluhou sv. Klimenta Ochridského a sv. Nauma, žáků sv. Cyrila a sv. Metoděje vyhnaných z Velkomoravské říše a jednalo se o jedno z nejdůležitějších měst na Balkáně.
Ohrid - sv. Cyril a sv. Metoděj
Ostatky sv. Klimenta Ohridského jsou uloženy v katedrálním kostele sv. Klimenta a sv. Pantelejmona, který byl na základech staveb z 9.-15. století v roce 2002 kompletně zrekonstruován a znovu vysvěcen.
Ohrid - kostel sv. Klimenta a sv. Pantelejmona
Na romantickém útesu stojí kostel sv. Jovan Kaneo z 15. století ve tvaru kříže s osmibokou kupolí ovlivněný byzantským i arménským stavebním slohem.
Ohrid - kostel sv. Jovan Kaneo
Kostel sv. Sofie z 11. století je vyzdoben unikátními freskami sv. Cyrila, sv. Metoděje a raných křesťanských papežů, které patří k nejstarším na světě a největší zásluhu na jejich zachovalosti mají kupodivu Osmané, kteří je na dlouhá léta zabílili. A kostely jako takové jsou vůbec zdejší chloubou - prý jich zde je 365, na každý den v roce jeden a ohridské kostely jsou jako jediná makedonská památka zapsány na seznamu UNESCO.
Ohrid - kostel sv. Sofie
Z pevnosti cara Samuila dnes stojí pouze zbytky hradeb, ale je z nich nádherný výhled na město i jezero.
Ohrid - pevnost
Římany připomíná amfiteátr, turistickou část s historickou propojuje dlouhá pobřežní promenáda a uzounké uličky jsou plné turistů. Ale je čas přemístit se kousek dál na jih - nocovat budeme v kempu přímo na březích Ohridského jezera, takže si užijeme do sytosti i koupání v tomto sladkém moři. A voda je zde opravdu průzračně čistá - koupání bylo úžasné.
Ohridské jezero
U jedné z plážiček vzájemně propojených lávkami lze objevit i skalní kapli s nádherně vyzdobenými stěnami i stropem.
Ohridské jezero
Kemp je poloprázdný a zařízený samozřejmě tureckými šlapkami :-( Slunce zapadá nad jezerem - tam na druhé straně je Albánie. Zítra, v úterý 21.6.2011 začne astronomické léto. Slunce na své každoroční pomyslné dráze dosáhne nejsevernějšího bodu a začne se vracet k rovníku. Dnešní noc tedy patří k těm nejkratším v roce. Obloha je jasná a bezměsíčná a předvádí své krásy. Letní trojúhelník - Vega ze souhvězdí Lyry, severněji slabší Deneb ze souhvězdí Labutě a o něco dál směrem k jihu Altair ze souhvězdí Orla - již svítí téměř v nadhlavníku a taky výrazný pruh Mléčné dráhy nelze přehlédnout. Saturn se nachází v souhvězdí Panny a každou chvíli jasný pruh světla protne tmavé nebe - meteory. Už to bude hezkých pár let, co jsem je viděla naposledy... A jak se říká, padá hvězda, něco si přej a já si tedy přála. Zdraví pro sebe i své blízké...
Klášter sv. Nauma je určitě nejkrásnější z hladiny Ohridského jezera, ale my měli pouze šanci prohlédnout si jezero z kláštera. Sv. Naum, žák sv. Cyrila a sv. Metoděje, tento klášter založil okolo roku 885 a dnes se jedná o vyhledávané výletní místo s kostelem s bohatou freskovou výzdobou a areálem plným pávů.
klášter sv. Nauma
Klášter leží nedaleko pramenů řeky Černý Drin a právě k nim nás zavezou místní převozníci v lodičkách. Vyvěraček je zde několik a projížďka moc příjemná. Ale ke koupání to zde není - voda má cca 8°C. A želvičky, které zde žijí, samozřejmě nezahlídneme.
Mezi suvenýry je nejčastější ohridská perla - nejde o skutečné perly, tyto se vyrábějí ze šupin ohridských pstruhů.
klášter sv. Nauma