Západní a Vysoké Tatry 13.-18.10.2017
pět tatranských vrcholků v barvách babího léta
Baníkov (2178 m) - Bystrá (2248 m) - Východná Vysoká (2428 m) - Kôprovský štít (2363 m) - Slavkovský štít (2452 m)
výlet druhý - Západní Tatry - Bystrá
Podbanské, parkoviště (930 m) - Kamenistá dolina - Pyšné sedlo (1792 m) - Bystrá (2248 m) - Bystrá dolina - Hrdovo (975 m) - Podbanské, parkoviště (930 m)
cca 21 km, 8:30 hod, převýšení 1275 m, celkem vystoupáno/sestoupáno 1338 m
Budík opět zvoní v 6:00. Tentokrát se musím nejen nasnídat a nachystat svačinu a navařit do termosky čaj, ale taky se kompletně sbalit. Včera večer jsem to při relaxaci ve vaně plné horké vody vymyslela naprosto geniálně :-) Ráno dojedu na Podbanské zkratkou přes Liptovskou Kokavu a až se k autu vrátím z túry, vyrazím rovnou směr Starý Smokovec, kde mám domluvený nocleh na další tři noci.
Vyrážím z Dovalova z penzionu, kterému k dokonalosti chybí asi jen to, že nestojí v ústí jedné z dolin, s úsvitem za husté mlhy. Ani v Podbanském na parkovišti to nevypadá lépe, ale věřím včerejší předpovědi :-) Vypadala totiž takto:
Vyšlapat až nahoru a poté se rozhlédnout z nejvyššího vrcholu Západních Tater, z 2248 m vysoké Bystré, mám v plánu již nějaký ten rok, ale zatím k tomu nebyla příležitost. Tento okruh patří mezi nejkrásnější trasy v Západních Tatrách a v barvách babího léta by to nemělo mít chybu.
Podbanské
Vyrážím po modré Kamenistou dolinou. Směrovník říká 5:30, takže mám před sebou pořádný kus cesty. Určitě to bude jednodušší než včera, dneska v plánu žádné řetězy nejsou. A nebude to až tak dlouho trvat a dostanu se nad mlhu.
Podbanské
Nejprve si to šlapu po pěšině lesem s omezenými výhledy podél Kamenistého potoka.
Kamenistá dolina
Z lesa už jsem sice venku, už jsem v pásu kosodřeviny, ale ještě stále šlapu ve stínu - momentálně přesně hodinu a půl.
Kamenistá dolina
Z obou stran je údolí sevřené horskými masivy.
Kamenistá dolina
S přibývající výškou se údolí více otevírá - nalevo svahy Bystré, napravo svahy Velké Kamenisté. Dolina je kamenitá jen ve spodní části a i tady jen na svazích. Nečekají vás žádné strmé prahy ani dramatický ledovcový kotel - jen louky v létě ve všech odstínech zelené a takto na podzim převážně v hnědých tónech.
Bystrá (2248 m) z Kamenisté doliny
Velká Kamenistá, 2127 m
Podle velikosti trusu přímo na chodníku bych to odhadovala na medvěda :-)
pod Pyšným sedlem
Výstup Kamenistou dolinou mám za sebou, po třech hodinách šlapání jsem se dostala do Pyšného sedla (1792 m), na slovensko-polskou hranici. Z pohledu nadmořské výšky se jedná o třetí nejnižší sníženinu tatranského hřebene.
Pyšné sedlo
s Bystrou v pozadí
Kdysi to bylo oblíbené místo pašeráků. Pyšné sedlo (Pysznianska Przelecz) je nejvýchodnějším sedlem Západních Tater přístupným po červeně značené hřebenovce. Z jedné strany uzavírá cca 7 km dlouhou Kamenistou dolinu, z druhé polskou širokou Pysznianskou dolinu. Ta takhle seshora vypadá nádherně, ale jedná se o přísně chráněné území - tahle oblast není pro turisty zpřístupněná (a to suché jsou stromy zničené kůrovcem).
Pysznianská dolina
Ani travnatý vrchol Velké Kamenisté (2127 m) není turistickou značkou zpřístupněn, ale pěšina nahoru je jasně zřetelná.
Velká Kamenistá
V závěru Kamenisté doliny se nachází asi deset malých ples, ale působí spíše jako velké kaluže. Docela tu profukuje, budu raději pokračovat a najdu si místečko k odpočinku v závětří.
Blyšť a Bystrá z Pyšného sedla
Dole je stále ještě mlha.
ústí Kamenisté doliny
Podzimní barvy ještě více podtrhují krásu hor. Tohle prostě nemá chybu...
výstup na Blyšť z Pyšného sedla
Pyšné sedlo a nad ním Velká Kamenistá
nepřehlédnutelný Klín si svůj název zaslouží(říjen 2017)
Bystré sedlo
nepřístupná část hřebene Západních Tater
polská část - Ornak a Kominiarski Wierch
Přebývá tady jeden kamzík, kterému lidé vůbec nevadí :-)
pod Blyštěm
Podle mapy byste měli nejprve sestoupit do Bystrého sedla a teprve potom znovu vystoupat úbočím Blyště, jenže takhle tudy nikdo nechodí. Z Blyště se pokračuje neznačenou pěšinou po hřebínku rovnou nahoru, což ale není v souladu s návštěvním řádem Tanapu.
přes Blyšť
Klin, Ornak a Kominiarski Wierch
Červené vrchy a Svinica
závěr Kamenisté doliny
Gáborova dolina
Už jen kousek a budu nahoře.
Bystrá z Blyště
Vrchol Bystré je skvělým vyhlídkovým místem, ale v panoramatu Tater z Liptova není ničím nápadný. Ze tří stran ji obepínají mohutné ledovcové doliny - z jihovýchodu Kamenistá dolina, kterou jsem se dostala nahoru, z jihu Bystrá dolina, kterou sestoupím dolů a z jihozápadu Gáborova dolina, na kterou navazuje Račkova dolina.
Od jihozápadu po jihovýchod je pode mnou Liptovská kotlina, dolina Váhu a hřebeny Nízkých Tater, z jedné strany Salatín, z druhé Kráľova hoľa. Vypadá to jako sníh, ale ty tři zářivé bílé fleky jsou Bystrá plesa.
hřeben Kobyla a Bystrá dolina
Nižná Bystrá
Za Velkou Kamenistou pokračují Červené vrchy a jihovýchodním směrem se za Liptovskými kopami vypínají Polské a Vysoké Tatry.
Červené vrchy - Kresanica, Malolúčniak, Kondratova kopa
Polské Tatry - Svinica a Kozi Wierch
Vysoké Tatry - Lomnický štít s hvězdárnou na vrcholku
Nad Račkovou dolinou se zvedá Jakubiná a Otrhance, za nimi Baranec, Ostrý Roháč a Plačlivé. Rozeznat lze i Baníkov.
z Bystré
Za dobré viditelnosti lze za lesknoucí se vodní hladinou Oravy rozeznat masivy Babí hory a Pilska.
pěšina do Bystrého sedla a Klin
Sedím v závětří, vychutnávám si teplo podzimního slunce a kochám se výhledy.
Blyšť, Ornak a Kominiarski Wierch
Byla to dobrá volba, na Kriváň, o kterém jsem uvažovala jako o druhé možné variantě, dnes určitě vyrazily davy. A odsud je navíc na něj úžasný pohled.
Kriváň
Pohodička, pohoda.
hřeben Kobyly
Ale je čas k návratu k autu.
kousek pod vrcholkem Bystré
hřeben Kobyly
panorama Tater
mnohem pohodlnější než včerejší řetězy
pohled zpátky k vrcholu
odsud se plesa nelesknou ve slunci
Škoda, že ty nástupy a sestupy jsou v Západních Tatrách tak dlouhé. Dolů se mi ani trošku nechce a tak se ještě kousek projdu po pěšině směrem na Kotlovou.
ledovcový kotel Bystré a Nižné Bystré
Kriváň na sto způsobů
Pyšné sedlo a závěr Kamenisté doliny
Několika serpentinami se prudkým srázem dostanu dolů z hřebene Kobyly do Bystré doliny.
Bystrá dolina
Plesa jsou v Západních Tatrách poměrně vzácná a tady v Bystré dolině je jich několik - ta pod Bystrou viditelná seshora jsou pojmenována jako Veľké, Dľhé a Malé Bystré pleso resp. souhrnně Bystrá plesá. Veľké Bystré pleso (1 879 m) je nejvýše položeným stálým plesem v Západních Tatrách a zároveň i nehlubším (12,5 m).
Pro Nižné Bystré pleso se používá také romanticky znějící název Anitino očko. Umístěné pod Nižnou Bystrou v boční kotlině Bystré doliny zvané Suchý zadok je nepřístupné a zahlédnou jej nelze ani z Bystré, protože výhledu na něj brání hřeben Hrbáč.
Zblízka si mohu prohlédnout jediné. Značka mne vede okolo Dolného Bystrého plesa bez vody - je malé (80 m dlouhé, 38 m široké, maximální hloubka 0,5 m) a koncem léta pravidelně vysychá.
Dolné Bystré pleso
Čas řádně pokročil a dolů to budou odhadem 3 hodiny chůze.
závěr Bystré doliny
Za sebou zanechávám alpínské louky a kotel ohraničený hřebenem Bystré a Grúně - podél říčky Bystrá pošlapu dolů nejprve kosodřevinou, porosty maliní a borůvek a krásným převážně smrkovým lesem než se dostanu na úroveň rozsáhlé odlesněné oblasti, kde byl les poničen větrnou kalamitou.
Bystrá dolina
Orientace je díky absenci stromů a těžbě občas komplikovaná, ale za pomoci mapy v mobilu a s GPS signálem se značky držím celkem v pohodě.
po magistrále na Podbanské
Po necelých 11 hodinách jsem zpátky na parkovišti v Podbanském. Ještě mne čeká přejezd do Horního Smokovce a vypadá to, že to tak akorát stihnu ještě za zbytků denního světla. Takový luxus jako v Penzionu pod Kriváňom to zřejmě nebude, ale sehnat ubytování v rozumné cenové relaci pro jednoho ve Vysokých Tatrách není až tak jednoduché - následující tři noclehy mám přes booking.com zarezervované v penzionu Partizan v Horním Smokovci (14€ osoba/noc).
Rozcestník
Baníkov (2178 m) - Bystrá (2248 m) - Východná Vysoká (2428 m) - Kôprovský štít (2363 m) - Slavkovský štít (2452 m)