Králický Sněžník / Rychlebské hory 5.-8.5.2018

podél hraničních kamenů z Mladkova do Javorníku

 

Rychlebské hory patří k našim nejodlehlejším a nejopuštěnějším pohořím. Ale právě proto se přechod hřebenovky Rychlebských hor po česko-polské hranici řadí k těm nejhezčím, které lze u nás projít. Tak trochu zapomenuté pohoří ve stínu Jeseníků svou atmosférou při putování podél hraničních patníků uchvátí každého tuláka, který má rád klid a samotu. Žádné asfaltky, žádné sjezdovky, žádné lanovky, žádná apartmánová monstra. Jen nádherná příroda... Zdánlivě obyčejné hory, údolí, lesy, skály...

 

V Polsku se pro Rychlebské hory používá pojmenování Góry Zlote (severní část) a Góry Bialskie (jižní část). Nejvyšším vrcholem pohoří je hora Smrk (1 126 m). Mnoho obcí a sídel zde zaniklo odsunem původního německého obyvatelstva po druhé světové válce. Prodloužený víkend mi dovolí spojit si hřebenovku Rychlebských hor s přechodem Králického Sněžníku. Až tolik civilizačních vymožeností nepotkám, budu odkázána jen sama na sebe, vše potřebné si musím nabalit sebou. Jedinou horskou chatou v pohoří je chata Paprsek z roku 1932, ležící jihozápadně od Smrku.

 

 

den první

 

Mladkov, žst (500 m) - pěchotní srub Na Růžku (569 m) - Hraniční přechod Lichkov / Międzylesie (540 m) - Hraniční přechod Dolní Lipka / Boboszów (540 m) - Hraniční přechod Horní Morava / Jodłów (937 m) - Klepáč (1144 m) - Hraniční skály (1319 m) - Malý Sněžník (1326 m) - Králický Sněžník (1424 m), cca 27 km

 

Z Brna vyjíždím rychlíkem v 6:56. S jedním přestupem v Ústí nad Orlicí budu v Mladkově v 8:58. Celkem slušné spojení, 133 km za pouhé 2 hodiny a 2 minuty. Jsem si myslela, že pojedu lokálkou na konec světa a místo toho jsme to svištěli po sice jednokolejné, ale elektrifikované trati s dlouhou historií - železnice z Ústí nad Orlicí do Kladska byla dokončena v roce 1874 na základě podmínek kapitulace z války s Prusy.

Výzdoba Mladkovské kapličky je netradiční - na zdi můžete napočítat 99 oveček a jednu ovečku ztracenou v rokli a přečíst si kapitolu z Bible - Lukáš 15:1-7 O ztracené ovci.

Mariánská skála s pramenem je rulové skalisko cca 12 m vysoké a využívané horolezci.

V letech 1935 až 1938 bylo vystavěno kolem naší hranice rozsáhlé betonové hraniční opevnění. A protože panovaly obavy ze severojižního útoku wehrmachtu, který by měl za cíl rozetnutí Československa, byl právě v prostoru jižně od Mladkovského sedla budován jeden z nejmasívnějších systémů opevnění - právě odsud je rakouská hranice nejblíž.

 

Moje trasa mne provede jen kolem dvouzvonového pěchotního srubu K-S 32 Na Růžku a jednozvonového K-S 31 U Besídky u silnice mezi obcemi Mladkov a Lichkov, objekty vojenského muzea Lichkov.

Po silnici do Lichkova nepůjdu, raději se už tady napojím na zelenou turistickou značku spojující Orlické hory a Králický Sněžník a vedoucí po polské straně česko-polské hranice.

Kopec nemá v mapě jméno, ale zřejmě náleží do Orlických hor.

Mladkovské sedlo (540 m) se nachází v samotném jižním zakončení Kladského výběžku.

Nejprve křížím železniční trať z Lichkova do Międzylesie.

Poté křížím silnici Dolní Lipka / Boboszów a pokračovat budu pořád podél hranice po hlavním evropském rozvodí Severního a Baltského moře - území jižně od Mladkovského sedla odvodňuje řeka Tichá Orlice, severně pak Kladská Nisa.

Kladsko bylo historicky součástí Koruny české, ale problém nastal v době nástupu Marie Terezie na trůn v podobě válek o rakouské dědictví. Pruský panovník tehdy svou habsburskou sokyni Marii Terezii připravil o dvě historické součásti českého státu – Kladsko a hospodářsky rozvinuté Slezsko a tyto územní zisky zapříčinily mnohaleté války. Po 2. světové válce Kladsko připadlo Polsku.

Málo prošlapaná pěšina vede přes pastviny, přes louky a březovými hájky, ale zabloudit nelze, protože mne vedou hraniční kameny, jejichž červenou čepičku nelze přehlédnout.

 

A je tady první kopec, jmenuje se Výčnělek (741 m).

Sice šlapu po rozvodí, ale chtělo by to pramen, ze kterého bych mohla vařit. Vodu sice mám, ale je v ní sirup :-( Jeden takový nakonec objevím ještě o kousek výš - jeden z přítoků Heřmanického potoka. Nejvyšší čas uvařit něco k pozdnímu obědu.

Za Jelením vrchem se připojuje na rozcestí zvaném Horní Morava červená značka. Ale než zamířím nahoru, doplňuji zásoby vody u pramene Lipkovského potoka.

 

Na hoře Klepý resp. Klepáč (polsky Trójmorski Wierch, 1144 m) se stýkají tři hlavní evropská rozvodí. Vody stékající z této hory odtékají do tří moří. Východní úbočí jsou odvodňována malými potůčky do řeky Moravy a končí jako Dunaj v Černém moři. Lipkovský potok z jižních svahů odvádí vody do Tiché Orlice a jako Labe vtéká do Severního moře a západní polská část hory je pramenem Kladské Nisy (polsky Nysa Kłodzka), která jako přítok Odry odtéká do Baltského moře.

Dřevěná konstrukce rozhledny z roku 2010 nepůsobí zrovna extra stabilně, ba přímo naopak velice chatrně, ale protože nefouká, lezu nahoru na vyhlídkovou plošinu ve výšce 26 metrů.

Monstrózní stavba Stezky v oblacích je vidět na protější straně údolí nad Dolní Moravou. No nevím, na horách se chodí v oblacích i bez téhle promenády. A vůbec, je to především vysavač na peníze :-(

Nejvyšší čas vyrazit, pokud chci dojít do večera na vrchol Králického Sněžníku.

Takový krásný den to byl a takové nepříjemné zakončení má. Vrchol Králického Sněžníku ovládl vítr. Silný a ledový :-( Na fotografování budou snad lepší podmínky zítra, teď je mým hlavním cílem postavit co nejrychleji stan aspoň trochu v závětří, převléct zpocené triko a zahřát se kombinací horkého čaje a péřového spacáku.

 

Co se dá dělat, vítr zde bývá častým hostem.

 

 

den druhý

 

Králický Sněžník (1424 m) - Adélin pramen (975 m) - Kladské sedlo (815 m) - Kunčický hřbet (1053 m) - Polská hora (1106 m) - chata Paprsek (1011 m) - Travná hora (1125 m) - Brousek (1116 m), cca 24 km

 

Po příšerné noci s neustávající kulisou vyjícího větru je tady ráno. Ze stanu mne vyžene plný močový měchýř, ale obratem zalézám zpátky. Ještě si na dvě hodinky zalezu do tepla :-)

Pohled na displej mobilu s předpovědí počasí potvrzuje to, co se děje venku. Fouká a bude foukat. Hodně foukat :-( Z celé České republiky bude fučet právě jen tady :-(

Naštěstí trošku vítr polevil, ale jeho směr se změnil a moje "závětří" přestalo fungovat. Pokud si chci ohřát ovesnou kaši ke snídani, musím si najít vhodnější místo :-( Ještě že mám sebou kus té zázračné zlaté kosmické fólie.

Vrchol Králického Sněžníku je liduprázdný. Včera jsem mezi Mladkovem a hraničním přechodem Horní Morava/Jodłów potkala jediného turistu, Poláka, ale mezi Klepáčem a Králickým Sněžníkem se pohybovalo docela dost lidí naložených natěžko. Kam asi všichni zalezli?

Včera byla Sněžka zřetelnější, ale dneska mi nemrznou ruce :-)

Ještě doplnit vodu z pramene Moravy a můžu vyrazit.

Králický Sněžník (1424 m) byl nejvyšším místem mého čtyřdenního putování, nejvyšším vrcholem Rychlebských hor je Smrk s nadmořskou výškou 1126 m.

Zelená turistická značka mne vede po česko-polské hranici lesem bez výhledů až do Kladského sedla (815 m), které odděluje Králický Sněžník od Rychlebských hor. Polsky se jmenuje Przełęcz Płoszczyna a česky se mu také říká Kladská brána.

V chatě v Kladském sedle se lze skrýt před nepohodou a pokud by někdo umíral hladem či žízní, může využít nabídky automatu.

 

Tak pro změnu zase nahoru. A povede mne opět polská zelená turistická značka a hraniční kameny. Držím se hřebene a hranice, nevynechávám Polskou horu.

Tomuhle kameni zapomněli přitesat "nožičku".

V létě by se tahle část hřebene určitě dala nazvat borůvkovým rájem.

Starší cestopisy slibují z Polské hory hezké výhledy, ale smrkový les roste rychle a s výjimkou několika málo míst výhledy zmizely. A aby nedošlo k mýlce, polsky se tato hora jmenuje Rudawiec a s nadmořskou výškou 1106 m udávanou v mapách je třetí nejvyšší horou Rychlebských hor.

Stále se držím hraničních kamenů. Chráněné území na polské straně hranice zvané Puszcza Śnieźnej Białki chrání původní smíšený bukovo-javorový porost s výskytem jedle, smrku a jeřábu.

 

Vítaný kousek civilizace - chata Paprsek :-)

Vracím se zpátky na hřeben. Značená trasa tudy nevede, ale mezi hraničními kameny není kam zabloudit.

 

Extrémně plochý vrchol Travné hory (původně Loučná/Wiesenberg) je řazen jako druhý nejvyšší vrchol Rychlebských hor. Název hory zřejmě souvisí s dřívějším odlesněním, kdy byl hřeben pokryt loukami k pastevectví. V současnosti je vrcholová plošina se dvěma skalkami místy podmáčená a úspěšně zarůstá smrkem, nejvyšší místo (1125 m) leží na levé, východní skalce.

Brousek (původně Wetzsteinkamm) zaujme nevysokým pahorkem - skalnatým vrcholem, který je odlesněn a tvořen zbytky smrku s příměsí jeřábu. Brousek (1116 m) je vedlejším vrcholem Smrku a pro mne dneska konečná :-)

 

pokračování

 



 

 

copyright Alena