Praha 28.- 30.9.2018

na e-kolech převážně podél Vltavy

 

V říjnu 2006 schválila Rada hl. města Prahy nový systém značení cyklostezek na území hlavního města - označení všech stezek nově začíná písmenem A.

 

Páteřní stezky (I. třída) propujují město se Středočeským krajem. Podél Vltavy vedou dvě severojižní trasy - levobřežní A1 a pravobřežní A2. Z páteřních tras odbočují radiály, které vedou obvykle podél potoků nebo po hřebenech. Radiály jsou značeny dvoucifernými čísly, A1X na levém břehu a A2X na pravém břehu, kde X značí pořadí trasy směrem po proudu Vltavy. Severojižní tangenty jsou značeny A3X na levém břehu a A4X na pravém břehu. Mezi páteřní stezky patří také okruh kolem Prahy č. 8100, tzv. Pražské kolo (na území města označena A50).

 

Hlavní cyklistické trasy (II. třída) slouží k propojení páteřních tras a jsou značeny písmenem A a třemi ciframi. Místní trasy (III. třída) jsou v kompetenci příslušných městských částí a jsou označeny písmenem A a čtyřciferným číslem.

 

den první - podél Vltavy k zámku v Nelahozevsi a Veltrusech

 

Praha, hl. nádr. - Libeň - Troja - Klecánky - Řež - Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves, zámek - Veltrusy, zámek - Červený Mlýn - Zlosyň - Odolena Voda - Panenské Břežany - Letňany - Černý Most - Dolní Počernice, cca 79 km

 

Cestování žlutou soupravou firmy Regiojet bylo bez problémů - více kol vlakem necestovalo a za jízdenku Brno-Praha v ceně 99Kč pro dospělého (a kola jezdí zadarmo) se dá přežít i ta trocha nepohodlí ve velkokapacitním vagónu. Na pražské hlavní nádraží přijíždíme přesně, je 7:42 a máme před sebou nádherný den. Ale momentálně se teplota pohybuje jen těsně nad nulou a je příšerná zima :-)

Dneska vyrazíme podél Vltavy směrem na sever. Těžko se mi to plánuje - když se nám bude dařit, dojedeme až k Mělníku, když ne, otočíme to případně dříve.

A zřejmě jsme venku z města :-)

V Řeži jsme sice měli trochu obavu z toho, jestli je červeně značená trasa vhodná i pro kola, ale nebyl to problém.

V Kralupech nad Vltavou přejíždíme po mostě na levý břeh řeky a pokračujeme po Dvořákově cestě do Nelahozevsi. Moc příjemná část trasy :-)

V Nelahozevsi dáváme pauzu, abychom si mohli prohlédnout zámek zblízka.

Stavba ze 16. století patří mezi nejvýznamnější pozdně renesanční objekty v Čechách a patří ke skvostům české renesanční architektury. Od počátku 90. let opět patří roudnické větvi rodiny Lobkoviců a zámek je běžně turisticky přístupný pro veřejnost.

Tak kousek popojedeme, teplota již stoupla, nějakou tu vrstvu můžeme odložit.

Obec Nelahozeves je známá jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841-1904). Jeho rodný dům stojí přímo naproti gotickému kostelíku sv. Ondřeje.

Přes most nad jezem u Miřejovic v sousedství bývalých Povltavských tukových závodů přejíždíme na pravý břeh Vltavy do Veltrus. Jezový most tu o celkové délce 288 metrů překonává náhon do elektrárny, rybí propust, v délce 40 metrů zdymadlo, Stoneyovy válce a vorovou propust. Jez je válcový a most nad ním tvoří ocelová příhradová konstrukce, která je uložená na pilířích a v manipulačních budkách v podobě věžiček jsou mechanismy pro zvedání válců. Zdymadlo s jezem i mostem tvoří jednotný architektonický celek a most slouží jen pro pěší a cyklisty.

Projíždíme kolem restaurace u Libuše a protože je nejvyšší čas k obědu, dáváme pauzu. Zpočátku to vypadá, že budeme čekat a čekat a čekat, ale zázraky se dějí a obsluha i kuchyně to zřejmě s vypětím všech sil zatím zvládají.

 

S plným žaludkem projíždíme kolem Laudonova pavilónu a zastavujeme až u zámku Veltrusy.

Barokní letní sídlo rodu Chotků vzniklo na Ostrově. Stavitelem byl Václav Antonín Chotek (1674-1754), ve své době jediný žijící příslušník tohoto starého českého šlechtického rodu. Zámek tvoří oválné jádro, k němuž radiálně přiléhají nižší křídla, uspořádaná do tvaru písmene X a celé je to zakomponováno do přírodně-krajinářského parku. Střídaly se zde háje, louky, zahrady, pole, aleje a remízky s mnoha účelovými, zdobnými i kulisovými stavbami, z nichž některé se dochovaly do dnešních časů, ostatní postupně zanikly. Až do roku 1945 byl zámek nepřetržitě v majetku Chotků z Chotkova a Vojnína. V současnosti zámek spravuje Národní památkový ústav.

Na mostě se sfingou u Egyptského pavilonu je třeba se vyfotit :-)

Pohled na hodinky říká, že je nejlepší čas to otočit směrem zpátky do Prahy. Máme za sebou 41 km a do Dolních Počernic, kde máme v autokempu zarezervovaný nocleh v bungalovu, to bude cca stejně.

 

Do navigace v mobilu zadávám Dolní Počernice přes Panenské Břežany a uvidíme, kudy nás to vlastně povede.

 

Cestu přes Panenské Břežany jsme si naplánovali schválně - byli jsme zvědaví na zámek, který byl za protektorátu sídlem říšského protektora Konstantina von Neuratha, kterého roku 1941 vystřídal Reinhard Heydrich.

 

V současnosti není veřejnosti přístupný. Dnešní empírovou podobu dolnímu zámku dal důvěrný přítel T. G. Masaryka a cukrovarník Ferdinand Bloch-Bauer, který kvůli židovskému původu skončil v emigraci a přišel o svůj majetek díky nacistům. Po skončení 2. světové války byl zámek zestátněn a sídlil v něm Výzkumný ústav kovů. Na prodej je již od roku 2015, před dvěma lety byl zpustlý Dolní zámek na prodej za 17 milionů korun.

Zámky tady mají dva, ten horní, barokní stavba z poloviny 18. století, byl sídlem K. H. Franka, později domovem seniorů a od roku 2016 je zde Památník národního útlaku a odboje.

Kaple Sv.Anny, jejíž přestavba proběhla podle plánů J. B. Santiniho, je od zámku jen pár kroků a je od ní daleký výhled směrem k severu (komíny zřejmě patří Spolaně v Neratovicích na břehu Labe).

A takhle vypadal náš bungalov :-) Budeme rádi, když do rána nezmrzneme :-)

 

 

den první - podél Vltavy k zámku v Nelahozevsi a Veltrusech - tato stránka

den druhý - rozhledna Doubravka, podél Rokytky, obora Hvězda, Prokopské údolí

den třetí - podél Vltavy do Zbraslavi a Branické skály

 



 

copyright Alena