Praha 28.- 30.9.2018

na e-kolech převážně podél Vltavy

 

den třetí - podél Vltavy do Zbraslavi

 

Dolní Počernice - Černý Most, metro - Anděl, metro - Smíchov - Malá Chuchle - Lahovice - Zbraslav - Komořany - Modřany - Braník - Vávrova vyhlídka, Branické skály - Podolí - Vyšehrad - Staré Město - Praha, hl. nádr., cca 36 km

 

Dneska to bude více na pohodu a abychom nemuseli do centra po stejné trase jako včera, vyzkoušíme, jak se cestuje s kolem metrem.

Přes SMS objednáváme jízdenku (za kolo se neplatí) a z internetu mám potvrzeno, že na Černém Mostě i na Andělu můžeme s kolem do výtahu. Vozit těžké e-kolo po jezdících schodech rozhodně nemám odvahu :-(

Na Andělu si kupujeme pro jistotu v supermarketu něco do zásoby, protože po dvou dnech ježdění po Praze už víme, že sehnat něco k jídlu a pití nemusí být takhle po sezóně až tak jednoduché.

Dvojice vyhlídkových věží Lahovického mostu se řadí mezi rozhledny. Ocelová konstrukce vznikla při rekonstrukci v letech 2002-2004 a je 9 metrů vysoká. Vyhlídková plošina je cca 6,5 metru nad zemí - nabízí výhled na soutok Berounky s Vltavou, Radotín, Lahovice, Zbraslav a vysílač Cukrák. Ale protože Strakonická ulice je víceproudá s dělicím pásem uprostřed, docela se najezdíte, pokud chcete vylézt na obě. Ale nestojí to za to :-( Hluk hustého provozu není příjemnou kulisou k procházce a výhledu dominuje právě výhled na výpadovku.

Pod dálničním mostem s názvem Radotínský most je zavěšena lávka sloužící pro cyklisty. Ta část, nazvaná Komořanská lávka, která překonává Vltavu, se napojuje na Modřanskou A2 rampami, se řadí mezi nejdražší cyklistické úseky v Praze, ale my si vyzkoušeli jen lávku přes Berounku.

Zámek ve Zbraslavi není veřejnosti přístupný. Zbraslavský klášter (latinsky Aula Regia) byl cisterciácký klášter založený králem Václavem II. Z velkolepého cisterciáckého opatství, jehož opati měli významný vliv na politiku Českého království, se změnou vládnoucí dynastie a přesunem královského pohřebiště do katedrály sv. Víta stal klášterem druhořadého významu. Dekretem Josefa II. byl v roce 1785 zrušen a obnoven byl díky textilnímu průmyslníkovi Cyrilu Bartoňovi z Dobenína ve 20. století.

Součástí zámeckého areálu je i barokní kostel sv. Jakuba Většího s deskovým obrazem Madony ze Zbraslavi, obrazy Karla Škréty a Petra Brandla nebo ostatky posledních přemyslovských králů, ale během naší návštěvy zde právě probíhala bohoslužba.

V restauraci U Přístavu jsme si pochutnali na výborném obědě - je tak akorát čas přejet na pravý břeh Vltavy a vyrazit zpět do Prahy.

Lesopark Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Na vrcholu skály je vybudována 2 metry vysoká dřevěná vyhlídková plošina, jejímž autorem je architekt a herec David Vávra.

Z plošiny je krásný výhled na údolí Vltavy, na protější Dívčí hrady a na panorama Prahy včetně Pražského hradu.

A s větším zoomem:

PP Branické skály jsou tvořeny vápenci, ve kterých se nachází bohaté naleziště zkamenělin hlavonožců a trilobitů. Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb, které byly původně zakončeny vjezdovými ocelovými vraty. Továrna nebyla nikdy uvedena do provozu. Dnes jsou vrata různě vysoko zavalena kameny a sutí ze skály a ostatní vstupy opatřeny dvířky.

 

Projíždíme Podolím a pod Vyšehradem a čím více se blížíme ke Karlovu mostu, tím více ubývá cyklistů a přibývá turistů. Vede tudy Vltavská cyklostezka, ale jezdit se tu nedá :-( Místní zmizeli do metra, my kolo vedli vedle sebe. Kolem Tančícího domu, Národního divadla, Staroměstské mostecké věže, přes nám. Jana Palacha k Rudolfinu a poté kolem Starého židovského hřbitova na Staroměstské náměstí a Celetnou k Prašné bráně. Teprve tam jsme mohli zpátky nasednout a dojet na Hlavní nádraží k vlaku s odjezdem 17:51, k vlaku Českých drah, takže tentokráte ne za 2x99Kč, ale za 2x219 za nás dva + 2x65 za kola.

Ale tím naše dobrodružství ještě neskončilo. Kupovala jsem lístky přes e-shop Českých drah a do mobilu si nahrála aplikaci Můj vlak, abych je nemusela tisknout nebo si kód někam opisovat. Aplikace ale během jízdy nespí, pokud jste připojeni k internetu, stále přijímá notifikace. Nevěřila jsem vlastním očím, když se na displeji za Pardubicemi zobrazila hláška "Změna trasy, vlak nezastavuje v Brně, příští stanice Břeclav". To má být nějaká sranda??? Všichni v tomhle vlaku jedou do Brna a my přes Brno nepojedeme???

 

Situace se postupně vyjasňovala. Ne zásluhou průvodčího, ale zásluhou dalších notifikací a předávaných informací mobilem mezi spolucestujícími kamarády v různých vagónech (zřejmě jen v tom našem nefungoval reproduktor). Trasa přes Svitavy je prý kvůli požáru těsně vedle trati uzavřená, takže my musíme pokračovat z České Třebové na Olomouc, Přerov a Břeclav, protože cílová stanice tohoto vlaku je Bratislava.

V České Třebové vlak mimořádně posbíral další hromadu cestujících, kteří chtěli do Brna, a zahustil se do posledního místečka na stání. Cestující dostali dvě možnosti - přestoupit v Přerově do vlaku Bohumín-Brno nebo přestoupit v Břeclavi. Všem se to v Přerově povedlo, jen nám cyklistům ne, protože dostat do takhle přecpaného vlaku kola nebylo prostě reálné. Někteří tedy pokračovali do Břeclavi, my raději v klidu počkali na další rychlík na trati Bohumín - Brno. Výsledek? Do Brna jsme docestovali o dvě a půl hodiny později, 22:53 namísto 20:20. Energie mi stěží zbylo na dojezd domů :-( Dokázala bych si představit i mikrospánek v sedle kola :-(

 

A závěrem? Musíme si to zase někdy zopakovat, ale příště se ubytujeme někde blíže centra Prahy.

 

den první - podél Vltavy k zámku v Nelahozevsi a Veltrusech

den druhý - rozhledna Doubravka, podél Rokytky, obora Hvězda, Prokopské údolí

den třetí - podél Vltavy do Zbraslavi a Branické skály - tato stránka