přechod Beskyd 23.-26.4.2020

z Jablunkova přes Velký Polom, Bílý Kříž,
Bumbálku, Soláň a Vsackou Tanečnici do Rožnova

 

den třetí

 

Bobek (871 m) - Bumbálka (852 m) - Třeštík (838 m) - úbočím Vysoké - Polana (937 m) - Benešky (846 m) - Pod Kotlovou (822 m) - Kyčera (855 m), cca 23 km

 

Vstávám docela brzy, ale není se čemu divit. Sluníčko včera zapadlo pár minut před osmou a za půlhodinu se soumrak mění v našich zeměpisných šířkách v tmu. S tmou přichází zima a když se nedá sedět u ohně, musí se zalézt do spacáku. A když se musí šetřit baterie v mobilu, nelze si číst a tak se jde prostě brzy spát. V devět už jsem spokojeně chrupkala v čepici v péřovém spacáku, protože při teplotách kolem nuly je nejvíc zima na hlavu.

Krásné ráno na krásném místě. Jednou Lysá hora s petrklíčem, podruhé normálně.

Nádherně to kvete i u studánky Pod Bobkem u samot zvaných Ulčák. Ale vydatnost pramene je nízká, trvá hodně dlouho než umyju nádobí a naberu vodu do zásoby.

Z úbočí Lukavice (898 m) se otevírá pohled na obě strany hřebene, ale viditelnost se oproti včerejšku i předvčerejšku zhoršila.

Většinou červená značka přímo kopíruje státní hranici, ale občas se na chvilku odkloní po slovenské straně a občas pro změnu po české. Faktem je, že kvůli koronaviru jsou hranice zcela uzavřené :-( Na Slovensko nesmím :-(

V nejnižším místě Kelčovského sedla stojí rozcestník Hluchanka (762 m) a kříž z roku 1873. Přes sedlo vede úzká silnička, spojující Bílou s Nižným Kelčovem, což je místní část Vysoké nad Kysucou.

Zalesněným severním úbočím Polanek (881 m) vede zpevněná cesta na Janošec a poté červená pokračuje přes osadu Dybalky k vrcholu Korytovo (881 m). I turistickou chatu Kmínek si mohu prohlédnout jen zvenčí. Po administrativní stránce patří pod slovenskou obec Makov. I tady je zavřeno a kdoví jestli na Slovensku vůbec povolili variantu s výdejem z okénka sebou.

A pro změnu zase do kopce. Čekají mne výhledy na Smrk, Lysou horu a Travný zase z trošku jiného úhlu.

Za sedlem Smutníky dobírám vodu z krytého pramene. Tak akorát, blíží se poledne, čas na vaření a pauzu. Na dohled je sice Masarykova chata pod Beskydem, ale byla jsem poučena včera potulným cykloturistou - v celé oblasti Bumbálky nefunguje vůbec nic :-(

V roce 1934, k 10. výročí zbudování chaty, byl na Beskydě vztyčen sloup Česko-slovenské jednoty s orlicí a dvouramenným křížem s nápisem "Poznajme sa, milujme sa", ale vydržel jen do roku 1939. Ten současný Sloup česko-slovenské spolupráce je z roku 2014, vztyčený u příležitosti 90. výročí otevření chaty. Ale ta současná má s tou původní pramálo společného. Ta shořela shodou okolností 7. března 1952, v den výročí narození TGM. V roce 1970 byla vystavěna nová chata pár desítek metrů vedle původních základů a pojmenována byla Chata na Beskydě. Po převodu do soukromých rukou a po rekonstrukci dnes opět nese jméno TGM.

Hraniční přechod Bílá - Bumbálka patří k těm, které fungují i během koronavirové pandemie, takže žádné koukání a focení, rychle pryč, je tu plno vojáků a policistů :-(

 

Sedlo Bumbálka (870 m) odděluje Moravskoslezské Beskydy, Javorníky a Vsetínské (Vsacké) vrchy a na Trojačce (938 m) se i dnes setkávají hranice tří krajů - Moravskoslezského, Zlínského a Žilinského.

Pokračovat budu po hřebeni Vsetínských vrchů. Za normálních podmínek bych nevynechala rozhlednu Čarták, ale dneska si těch pár výškových metrů odpustím. Vlastně jsem si původně chtěla odpustit i stoupání na Trojačku a vzít to rovnou po silničce k hotelu Sůkenická, ale nechtěla jsem se potkat s hraniční kontrolou :-(

Sjezdovka pod hotelem Sůkenická se zatím nezelená a obloha se více a více zatahuje. Posedím, ale přiobleču se.

Vysoká (1024 m) je jedinou tisícovkou Vsetínských vrchů. V severním svahu pramení Rožnovská Bečva, ale pramen i vrchol tentokrát vynechám a vezmu to "zkratkou" po vrstevnici.

Benešky patří mezi nejkrásnější části hřebene - typická valašská krajina s loukami, pastvinami a osamocenými chalupami.

Počasí se konečně zlepšuje a bílou střídá modrá. Bylo načase, pošmourno člověku na náladě nepřidává.

Na horském rozhraní Horní Bečvy a Velkých Karlovic vznikl ve druhé polovině 17. století souvislý pás horských pastvin, tzv. javořin. Vrcholu dosáhlo salašnické hospodaření na Rožnovsku v 80. letech 18. století. Ve změněných hospodářských podmínkách hrubá vlna valašských ovcí ztrácela na významu, kráva dostala přednost před ovcí a vrchnosti se začala více rentovat těžba dřeva než příjem z pronájmu javořin.

Javořina Jezerné patřila k nejstarším, které vrchnost prodala do dědičného nájmu poddaným. Na stránkách Horní Bečvy je dokument s podrobným popisem a spoustou historických fotografií dnes zalesněných svahů Kotlové a Kyčery.

 

V skrytu duše jsem doufala, že bude bufet na Jezerném v provozu, ale k dispozici je jen pivo :-(

Nejvyšší čas poohlédnout se po nějakém vhodném místě k noclehu. Zůstat tady nebo pokračovat na Soláň? Je ještě celkem brzy, ale zůstanu tady, hezčí místo nenajdu. Přespím kousek nad křížem nad údolím Solaneckého potoka :-)

 

 

den první, z Dolní Lomné přes Velký Polom na Muřinkový vrch, cca 12 km

den druhý, Muřinkový vrch - Bílý Kříž - Bobek, cca 23 km

den třetí, z Bobku přes Bumbálku a Benešky, cca 22 km - tato stránka

den čtvrtý, Soláň - Vsacká Tanečnice - Rožnov p.R., cca 20 km

 

 



 

copyright Alena