Západní Tatry 11.-15.9.2020
mariánské léto
Ostrý Roháč a Baranec - Klin a Končistá - Otrhance a Jakubiná - Muzeum liptovské dediny (tato stránka)
Den nezačal dobře. Po třech dnech jsem si potřebovala nejprve nakoupit, ale až u zavřené samoobsluhy v Pribylině jsem zjistila, že 15. září, svátek Panny Marie Sedmibolestné, je na Slovensku dnem pracovního klidu. Bude hlad :-( Trošku mi to zkomplikuje i návštěvu muzea liptovské dědiny, počítala jsem s malou návštěvností ve všední den :-( A do třetice, zkoukla jsem zprávy a zjistila, že počet nově nakažených stále roste na cca 1500 denně a že nás Slováci od neděle zařadí mezi "červené" krajiny, tj. nebude možno cestovat na Slovensko bez negativního testu na koronavir :-(
Muzeum liptovské dediny
Múzeum liptovskej dediny vzniklo v souvislosti s výstavbou vodního díla Liptovská Mara, v zájmu záchrany nejcennějších památek. Kromě dřevěných obytných a hospodářských staveb, reprezentujících typické znaky lidového stavitelství rolnických a řemeslnických vrstev, jsou zde i dva vzácné středověké kamenné objekty. Všechno jsou to kopie originálních staveb s množstvím původních prvků.




Muzeum liptovské dediny
Goticko-renesanční zámeček z Parížoviec je nejstarším zachovaným zemanským sídlem na Liptově.




Muzeum liptovské dediny
Tím druhým je ranně gotický kostel Panny Marie z Liptovské Mary s fragmenty původních nástěnných maleb ze 14. a 15. století.



Muzeum liptovské dediny
Expozice v dřevěných domech jsou volně přístupné, ale objekty kostel, kaštiel a zemianská kúria z Paludze lze navštívit pouze s průvodcem. A uvnitř jsou povinné roušky.

Muzeum liptovské dediny
V zadní části na skanzen navazuje muzeum Považské lesní železnice. V létě je možné svézt se vláčkem každý den, ale v září jen o víkendech, takže dneska nejezdí :-(




Muzeum liptovské dediny
Kalameny
Severně od Ružomberku, v jižní části Kalamenské doliny, cca jeden kilometr od obce (zásluhou zcela rozbité silničky plné děr hodně dlouhý kilometr) je volně přístupné termální jezírko s vyvěračkou uprostřed (platí se jen 2€ za parkování). Jezírko má velikost cca 20x10m a hloubku necelý metr.



Kalameny
Světle oranžová voda je teplá cca 33°C a slabě mineralizovaná se sirným zápachem. Takováto voda má příznivé účinky hlavně při léčbě chorob pohybového aparátu a blahodárné účinky koupele na lidský organizmus v termální léčivé vodě mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.
Dost bylo povalování se, zase kousek popojedu.
Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Mezi Ružomberkem a Liptovskou Šťiavnicí stojí u silnice v zatáčce opevněný kostelík. Nezáleží na tom, zda-li jste katolík nebo ateista, kostel v Ludrové-Kútě už dávno neslouží svému původnímu účelu, ale sakrální atmosféra této stavby zapůsobí na všechny.

Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Historie kostela sahá do poslední třetiny 13. století, gotická stavba využívá některé románské prvky. Později v roce 1466 přistavěli ze západní strany dvojposchoďovou hranolovou věž a na začátku 16. stol. kostel rozšířili o jižní loď s novým vstupem.
Areál kostela je obehnaný kamennou zdí ze 17. století a kostel je jednou z expozic Liptovského muzea v Ružomberku, protože malby v interiéru patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám středověkého výtvarného umění na Slovensku - za vstup se platí.
Nejstaršími prvky výzdoby kostela jsou konsekrační kříže namalované při vysvěcení chrámu na přelomu 13. a 14. století.

Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Na severní stěně lodi restaurátoři odkryli triptych maleb s obrazy Krista Trpitele (umělecké zpodobení Krista odpočívajícího před ukřižováním , sedící postava si podpírá rukou hlavu), Panny Marie Ochránkyně a sv. Jana Křtitele. Vznikly kolem roku 1400 a patří k italsko-byzantskému stylu nástěnného malířství. Pod nimi se zachoval fragment malby souboje sv. Jiřího s drakem.

Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Stěny svatyně zdobí fresky namalované v období cca 1420-1440 neznámým autorem ovlivněným západoevropským stylem - českým krásným slohem. Představují jednotlivé scény ze života Krista v celkem 34 obrazech v třech pásech na severní, východní a jižní stěně svatyně. Zvěstování Panny Marie je prvním, seslání Ducha svatého je poslední.

Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Cyklus doplňuje výzdoba vítězného oblouku s motivem čtyřech panen - křesťanských mučednic (Katarína, Dorota, Margita a Barbora) a monumentální kompozice Posledního soudu na klenbě, které dominuje Kristus Soudce.


Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Na vnější fasádě východní stěny presbytéria je nově zrestaurovaná monumentální nástěnná malba zobrazující svatého Kryštofa, patrona poutníků.


Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
Se vstupním portálem, který je pokryt mnoha zářezy, je spojena zajímavá legenda: Říká se, že je tam nechali šlechtici s meči, kteří by podle místních zvyklostí zdravili vlastníka, v tomto případě Boha. Nejviditelnější údajně zanechal polský král Jan III. Sobieski, když se v roce 1683 vracell z Vídně, kde se účastnil vítězného tažení proti Turkům.

Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút
A to je všechno, teď už sednu za volant a vyrazím k domovu. Snad tentokráte projedu Žilinou bez hodinového popojíždění na totálně ucpaném okruhu jako při cestě sem. Aspoň tuhle výhodu zásluhou státního svátku si zasloužím.