Roháče 11.-15.9.2020

mariánské léto

 

Ostrý Roháč a Baranec - Klin a Končistá - Otrhance a Jakubiná - Muzeum liptovské dediny (tato stránka)

 

Den nezačal dobře. Po třech dnech jsem si potřebovala nejprve nakoupit, ale až u zavřené samoobsluhy v Pribylině jsem zjistila, že 15. září, svátek Panny Marie Sedmibolestné, je na Slovensku dnem pracovního klidu. Bude hlad :-( Trošku mi to zkomplikuje i návštěvu muzea liptovské dědiny, počítala jsem s malou návštěvností ve všední den :-( A do třetice, zkoukla jsem zprávy a zjistila, že počet nově nakažených stále roste na cca 1500 denně a že nás Slováci od neděle zařadí mezi "červené" krajiny, tj. nebude možno cestovat na Slovensko bez negativního testu na koronavir :-(

 

Muzeum liptovské dediny

 

Múzeum liptovskej dediny vzniklo v souvislosti s výstavbou vodního díla Liptovská Mara, v zájmu záchrany nejcennějších památek. Kromě dřevěných obytných a hospodářských staveb, reprezentujících typické znaky lidového stavitelství rolnických a řemeslnických vrstev, jsou zde i dva vzácné středověké kamenné objekty. Všechno jsou to kopie originálních staveb s množstvím původních prvků.

Goticko-renesanční zámeček z Parížoviec je nejstarším zachovaným zemanským sídlem na Liptově.

Tím druhým je ranně gotický kostel Panny Marie z Liptovské Mary s fragmenty původních nástěnných maleb ze 14. a 15. století.

Expozice v dřevěných domech jsou volně přístupné, ale objekty kostel, kaštiel a zemianská kúria z Paludze lze navštívit pouze s průvodcem. A uvnitř jsou povinné roušky.

V zadní části na skanzen navazuje muzeum Považské lesní železnice. V létě je možné svézt se vláčkem každý den, ale v září jen o víkendech, takže dneska nejezdí :-(

 

Kalameny

Severně od Ružomberku, v jižní části Kalamenské doliny, cca jeden kilometr od obce (zásluhou zcela rozbité silničky plné děr hodně dlouhý kilometr) je volně přístupné termální jezírko s vyvěračkou uprostřed (platí se jen 2€ za parkování). Jezírko má velikost cca 20x10m a hloubku necelý metr.

Světle oranžová voda je teplá cca 33°C a slabě mineralizovaná se sirným zápachem. Takováto voda má příznivé účinky hlavně při léčbě chorob pohybového aparátu a blahodárné účinky koupele na lidský organizmus v termální léčivé vodě mohu potvrdit z vlastní zkušenosti.

 

Dost bylo povalování se, zase kousek popojedu.

 

Gotický kostol Všetkých svätých Ludrová – Kút

 

Mezi Ružomberkem a Liptovskou Šťiavnicí stojí u silnice v zatáčce opevněný kostelík. Nezáleží na tom, zda-li jste katolík nebo ateista, kostel v Ludrové-Kútě už dávno neslouží svému původnímu účelu, ale sakrální atmosféra této stavby zapůsobí na všechny.

Historie kostela sahá do poslední třetiny 13. století, gotická stavba využívá některé románské prvky. Později v roce 1466 přistavěli ze západní strany dvojposchoďovou hranolovou věž a na začátku 16. stol. kostel rozšířili o jižní loď s novým vstupem.

 

Areál kostela je obehnaný kamennou zdí ze 17. století a kostel je jednou z expozic Liptovského muzea v Ružomberku, protože malby v interiéru patří k nejvýznamnějším sakrálním památkám středověkého výtvarného umění na Slovensku - za vstup se platí.

 

Nejstaršími prvky výzdoby kostela jsou konsekrační kříže namalované při vysvěcení chrámu na přelomu 13. a 14. století.

Na severní stěně lodi restaurátoři odkryli triptych maleb s obrazy Krista Trpitele (umělecké zpodobení Krista odpočívajícího před ukřižováním , sedící postava si podpírá rukou hlavu), Panny Marie Ochránkyně a sv. Jana Křtitele. Vznikly kolem roku 1400 a patří k italsko-byzantskému stylu nástěnného malířství. Pod nimi se zachoval fragment malby souboje sv. Jiřího s drakem.

Stěny svatyně zdobí fresky namalované v období cca 1420-1440 neznámým autorem ovlivněným západoevropským stylem - českým krásným slohem. Představují jednotlivé scény ze života Krista v celkem 34 obrazech v třech pásech na severní, východní a jižní stěně svatyně. Zvěstování Panny Marie je prvním, seslání Ducha svatého je poslední.

Cyklus doplňuje výzdoba vítězného oblouku s motivem čtyřech panen - křesťanských mučednic (Katarína, Dorota, Margita a Barbora) a monumentální kompozice Posledního soudu na klenbě, které dominuje Kristus Soudce.

Na vnější fasádě východní stěny presbytéria je nově zrestaurovaná monumentální nástěnná malba zobrazující svatého Kryštofa, patrona poutníků.

Se vstupním portálem, který je pokryt mnoha zářezy, je spojena zajímavá legenda: Říká se, že je tam nechali šlechtici s meči, kteří by podle místních zvyklostí zdravili vlastníka, v tomto případě Boha. Nejviditelnější údajně zanechal polský král Jan III. Sobieski, když se v roce 1683 vracell z Vídně, kde se účastnil vítězného tažení proti Turkům.

A to je všechno, teď už sednu za volant a vyrazím k domovu. Snad tentokráte projedu Žilinou bez hodinového popojíždění na totálně ucpaném okruhu jako při cestě sem. Aspoň tuhle výhodu zásluhou státního svátku si zasloužím.

 

copyright Alena