Litenčická pahorkatina, NPP Větrníky 5.6.2022

ostrůvek stepi uprostřed polí podruhé

 

Poprvé jsem NPR Větrníky navšívila letos v dubnu - tehdy kvetl hlaváček jarní a já vyrazila ze směru od silnice spojující Dražovice a Letonice. Tentokráte vyrážíme ve dvou z Lysovic a chceme si nejen prohlédnout Větrníky, ale v polích vyzkoušet i nějaké ty speciální fičury s dronem.

Členitá NPP Větrníky se rozkládá na jihozápadních svazích Větrníku (394 m) mezi obcemi Dražovice, Letonice, Bohaté Málkovice a Lysovice severně od Bučovic v okrese Vyškov. Je to jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě a také jedno z nejstarších chráněných území na jižní Moravě, první zmínky o ochraně jsou už z roku 1925.

Hlavní část rezervace tvoří přírodní amfiteátr skloněný jihozápadním směrem. Terén je modelovaný spoustou sesuvů, jak starých tak probíhajících, a značně členitý. V minulosti bylo území využíváno hlavně k pastvě dobytka, sekání trávy a sušení sena, hlavním úkolem dneška je zabránění přirozenému zarůstání křovinatou vegetací a zabránění splachů hnojiv a chemických látek používaných při pěstování zemědělských plodin.

Teplomilné suché trávníky (sveřep vzpřímený, kostřava žlábkatá) či stepní trávníky (kostřava walliská, kavyl Ivanův či kavyl sličný) doplňují nízké křoviny (třešeň křovitá, růže šípková či slivoň trnka). Na okrajích vyšších křovin kvete třemdava bílá. Mezi vzácnější druhy se řadí nejznámější koniklec luční, koniklec velkokvětý, již vzpomínaný hlaváček jarní a kosatec nízký či různobarvý.

Nedaleko nejvyššího bodu stojí odpočívka Jarmilka na krásném místě s výhledem na všechny světové strany - na severozápad Drahanská vrchovina, na jih Ždánický les, na východ Chřiby a taky nejvyšší vrchol Litenčické pahorkatiny, Hradisko (518 m) s vysílačem.

Ale z testování speciálních režimů dronu nic nebude, fouká víc než je dron schopný zvládnout. Má to logiku, jen tak zbůhdarma to tady asi naši předkové nepojmenovali Větrník a nepřipojili k němu legendu o sídle rodiny divokých a zlých Větrů.

Od 13. století žila na Vyškovsku v oblasti Kučerova, Hlubočan, Terešova, Lysovic, Rostěnic a Zvonovic německá menšina. Oblast se označuje jako "německý jazykový ostrůvek". Němci sem přišli z Bavorska jako kolonisté na pozvání pánů z Obřan a olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku a usadili se v obcích vymřelých vlivem hladomorů. V jazykovém ostrůvku na Vyškovsku si po staletí uchovali staré bavorské nářečí, lidový kroj, zvyky a obyčeje. Jednalo se o nejmenší a poměrně izolovanou německy mluvící komunitu bývalého Československa. V roce 1946 byli Němci vysídleni, ale jejich stopy jsou tady dodnes.

 

Třeba domy se žudrem - s krytou předsíňkou s obloukovým vchodem ve tvaru hřibu vysunutou před dům, která se skládá ze spodní zaklenuté části, kde lze posedět a z horní části sloužící jako sýpka. Na návsi v Roštěnicích si lze prohlédnout tři řadové krásně opravené žudrové domy č. p. 51, 52, 53, přízemní zemědělské usedlosti. Jedná se o původní hliněné domy, z nepálených cihel (vepřovic), které jsou bíle omítnuté vápnem, ale místo originál doškové střechy jsou použity pálené tašky. Domy jsou v soukromém vlastnictví a obdivovat je tak můžeme pouze zvenčí. Prý pocházejí ze 17. století, což připomíná i vyrytý letopočet mezi větracími okénky v jednom ze štítů.

I v Lysovicích stojí několik domů se žudrem - jeden z nich má dokonce i rákosovou doškovou střechu a modrou podezdívku.

 

Na konci Lysovic, u cesty do do areálu bývalého zemědělského střediska, stojí další památka na německé osídlení. Betonové silážní věže byly postavené před druhou světovou válkou a je jich celkem 27 ve třech skupinách po devíti.

Jsou nevyužívané, nebezpečné a nikdo je nechce. Pro obec představují tato sila především ekologickou zátěž. Obec by ráda věže odstranila, naráží ale na problém. Nechtěné objekty totiž Lysovicím nepatří. Stavby jsou bez střechy, některé jsou zčásti naplněné silně zapáchající tekutinou a některé i kontaminované těžkými kovy - našla se rtuť, olovo i arzén, protože po válce krátce sloužily ke skladování nespecifikovaného obsahu :-(

Přeletět dronem přímo nad nimi jsem raději neriskovala :-(

 

A až budete někdy hledat ve Vyškově místo, kde se dá najíst, můžeme doporučit Hotel Dukla ve směru na Dědice.

 



 

zpět na začátek

copyright Alena