Hornosvratecká vrchovina 15.-17.7.2022

cykloputování přes Pernštejn, Chlébské, Hodonín, Rudku, Kunštát a Lysice

 

pátek odpoledne

 

Brno - Jinačovice - Moravské Knínice - Drásov - Tišnov - Borač - Doubravník - Sejřek, cca 40 km

 

Letní víkend je opět tady a nocovat lze jednoduše ve stanu. Tentokráte jsme neřešila jak naložit kolo i s bagáží do vlaku a vyrazila po práci rovnou z Brna směrem převážně severozápadním. Zamířila jsem kolem medláneckého letiště pod Mniší horu a projela se poprvé po nové stezce pro pěší a cyklisty do Jinačovic. Dojmy? Čekala bych v lese šotolinu, ale nevěříte vlastním očím. Všude hlaďounký asfalt. Vlastně ne všude, je tam několik míst označovaných jako brody - dolíky vydlážděné hrubými kameny. Vykolíkované dopravními značkami :-( Test tlumičů i nosiče cyklobrašen :-( A problém určitě bude i prudký sjezd a napojení na silnici u Kníniček...

cyklostezka Kníničky/Jinačovice cyklostezka Kníničky/Jinačovice

cyklostezka Kníničky/Jinačovice

Krátký odpočinek u mostu nedokončené Hitlerovy dálnice. Blbě jsem to vymyslela, jedu přímo proti celkem silnému větru a zřejmě se ho zbavím až někde za Tišnovem v hlubokém údolí Svratky :-(

Jinačovice, most nedokončené Hitlerovy dálnice Jinačovice, most nedokončené Hitlerovy dálnice

u mostu nedokončené Hitlerovy dálnice

U kaple Cyrila a Metoděje nad Moravskými Knínicemi mám první kopec za sebou. E-kolo by bylo lepší... Jenže jak bych ho dobila??

kaple Cyrila a Metoděje nad Moravskými Knínicemi

kaple Cyrila a Metoděje nad Moravskými Knínicemi

Dostat se směrem od Moravských Knínic přes silnici spojující Čebín a Kuřim není v pátek odpoledne vůbec jednoduché. Nikdo vás nepustí...

 

Orchideje v PP Obůrky-Třeštěnec jsou v půli července samozřejmě odkvetlé.

PP Obůrky-Třeštěnec PP Obůrky-Třeštěnec

odkvetlé pětiprstky hustokvěté

PP Obůrky-Třeštěnec

jeden z mála ještě kvetoucích kruštíků

Pokračuju po trase staré Tišnovky. Tuhle část za Kuřimí ještě nevyasfaltovali, ale od silnice spojující Čebín a Malhostovice je bývalá železniční trať nově vyasfaltována až do Drásova.

 

Konečně Tišnov, za tu námahu se odměňuji zmrzlinou u nádraží a teď se budu držet řeky Svratky.

soutok Svratky a Loučky

soutok Svratky a Loučky

z Tišnova do Štěpánovic

z Tišnova do Štěpánovic

ze Štěpánovic do Borač ze Štěpánovic do Borače

ze Štěpánovic do Borače

ze Štěpánovic do Borače

Borač, rodný dům J.Uhra

z Borače do Doubravníku

z Borače do Doubravníku

Lávku v prudké s dvojitou věšadlovou konstrukcí postavil v roce 1899 tesařský mistr Jan Nejez ze Železného. Je dlouhá 33 m a krytá svislým opláštěním a sedlovou střechou. Patří mezi kulturní památky, v roce 2020 prošla kompletní rekonstrukcí.

dřevěná krytá lávka Prudká

dřevěná krytá lávka Prudká

Kostel v Doubravníku rekonstrukcí zrovna prochází, ale mým hlavním úkolem je doplnění láhve s pitnou vodou. Na další otevřenou hospodu už dneska nenarazím a žádná studánka v mapě směrem na Sejřek není.

Doubravník

Doubravník, kostel Povýšení sv. Kříže

V Doubravníku opouštím řeku Svratku a vyrážím na kopec - ubytování jsem si totiž zarezervovala v Sejřku.

 

4,5 km a převýšení 200 m převážně tlačením přes osadu Rakové mi dalo celkem zabrat. A ještě si ze mně utahovali dva chlapíci na kolech, že se na mne zavěsí :-(

 

Někdo by mi mohl poradit, kde najít smírčí kamen v Sejřku? Nepřipadá mi, že ta poloha z mapy odpovídá skutečnosti, ale moc zkoumat to na místě samém nešlo - v ohradě jsou krávy (a těch já se bojím) a z druhé strany spousta kopřiv a podobného nepříjemného bejlí.

 

Aktualizace 4.8.2022 - mé poděkování patří Janě, příště již půjdu najisto.

 

Rychle postavit stan a odložit většinu zátěže - v podvečerním slunci ještě chci stihnout vyhlídku na Pernštejn.

 

Ale brzy je jasné, že na snímky Pernštejna si budu muset přivstat ráno. Teď ho mám proti slunci a kamera na dronu si s tím neumí poradit.

Pernštejn

Pernštejn

V jiném úhlu vůči slunci jsou záběry rozhodně hezčí.

Nedvědice

Nedvědice

Sejřek

dole v údolí Svratky svítí věž kostela v Doubravníku

Sejřek

Sejřek

Opeču si k večeři buřta a užiju si noc se spoustou hvězd. Toulání s Bezkempu je pro mne především o spaní bez strachu. Nezanedbatelný je vlastně i odbouraný stres a ušetřený čas při hledání vhodného místa, který lze rozhodně strávit příjemněji. A pokud se má člověk někam nenápadně na noc zašít, rozhodně si k tomu nemůže v našich zeměpisných šířkách zapálit oheň. Na téhle louce/zahradě s krásným výhledem do polí bylo k dispozici nejen upravené ohniště s posezením z dřevěných palet, ale i hromada dřeva.

Sejřek

Sejřek

 

sobota

Sejřek - Perštejn - Nedvědice - Chlébské - Hodonín - Rozsíčka - Rudka - Kunštát, cca 40 km

 

Ranní ptáče :-)

Sejřek Sejřek Pernštejn Pernštejn Pernštejn

Pernštejn

Sejřek Sejřek

Sejřek

Sejřek

údolí Svratky s Doubravníkem cca uprostřed

Zásluhou vykáceného lesa je vyhlídek více než tomu bylo, když jsem se tudy toulala v prosinci 2018.

Pernštejn Pernštejn

Pernštejn

Pernštejn

starý kamenný most

V Nedvědici doplňuju zásoby potravin a u rybníčku konečně snídám. Původně jsem si myslela, že si cestou prohlédnu obnovené pernštejnské zahrady na jihozápadním hradním svahu, ale od silnice přes plot toho moc vidět není, vstup je shora z hradního nádvoří a cena 140Kč není zrovna lidová za krátkou prohlídku a na delší mi dnes nezbývá čas. A navíc otevírají až v 10:00, tak snad někdy příště.

 

Putování po silničce do Hodonína přes Chlébské dá zabrat :-) Především ta první část, výjezd do Chlébského, je opravdu brutální s naloženým kolem.

z Nedvědice do vesničky Chlébské Pernštejn

Pernštejn nalevo od středu snímku z dronu

Pernštejn

proti proudu Svratky směrem na Dolní Čepí

Smutný je pohled na zbytky lesů, ale maliny jsou vynikající.

z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína z vesničky Chlébské do Hodonína

z vesničky Chlébské do Hodonína

Mým hlavním dnešním cílem je tábor Hodonínek neboli Cikánský tábor Hodonín u Kunštátu, dnes Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě.

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě

Dne 2. srpna 1942 byly na základě výnosu o "potírání cikánského zlořádu" zřízeny tzv. cikánské tábory, ve kterých byly internovány rodiny převážně českých a moravských Romů a Sintů. Vznikly dva a zhruba třetina "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu" byla deportována do jednoho z nich - cikánským táborem v Letech u Písku prošlo 1309 osob (a nejméně 327 zde zahynulo), táborem u Kunštátu prošlo 1396 osob (nejméně 207 zde zahynulo a 851 bylo transportováno do koncentračního tábora). Rodiny včetně malých dětí a starých lidí musely snášet katastrofální životní podmínky, přidala se i tyfová epidemie a v prosinci 1942 a následně v srpnu 1943 proběhly hromadné transporty - směr vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.

 

"Cikánský tábor" v Auschwitz byl v provozu od konce února 1943 do počátku srpna 1944 a po celou dobu tam směřovaly hromadné transporty více nebo méně početných skupin i jednotlivců z Říše a jednotlivých okupovaných evropských zemí. Celkem prošlo táborem zhruba 23 000 mužů, žen a dětí, z území současné České republiky nacisté deportovali zhruba 5 500 Romů a Sintů. Za tímto strohým počtem se skrývají tragické osudy jednotlivců, z nichž většina skončila smrtí.

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě

Po transportech Romů v táboře cvičily jednotky wehrmachtu, sídlila zde nemocnice Rudé armády, v roce 1946 byli v táboře interneváni Němci neschopní odsunu a mezi lety 1949-1950 tady byl tábor nucené práce pro odpůrce režimu komunistické strany. Nakonec se z tábora stala dětská zotavovna, dětský tábor ROH a rekreační zařízení...

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě

Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě

Na Žalově, v místě hromadných hrobů, stojí památník – kovový kříž od romského sochaře Eduarda Oláha.

Žalov Žalov Žalov Žalov

Žalov

Z Hodonína pokračuju směrem Loucký dvůr a Rozsíčka malebně zvlněnou krajinou Hornosvratecké vrchoviny.

Hornosvratecká vrchovina Hornosvratecká vrchovina

Hornosvratecká vrchovina v okolí Louky a Rozsíčky

Jen zajížďka na vrchol Špilberk (654 m), v oblasti nejvyšší a dle mapy vyhlídkové místo dostupné po odbočce červené značky z Ústupu, byla příšerná. Možná by se to dalo zjara než vyroste všechno to bejlí, ale uprostřed léta hloupý nápad. Ve skutečnosti tam nic podobného cestě, ba ani pěšině nevede, protože se tam nechodí. A nechodí se tam, protože to nestojí za to :-(

Hornosvratecká vrchovina Hornosvratecká vrchovina

ze Špilberku nad Ústupem

Jsem si říkala, že se na silnici zkusím vrátit raději z druhé strany. Byl to ještě hloupější nápad s protahováním kola okrajem lánu vzrostlé kukuřice ...

 

Hahaha, ze silnice u Sulíkova se lze rozhlédnout podobným směrem bez píchanců od kopřiv, škrábanců od bůhvíčeho a zakousnutých klíšťat.

 

Jsem téměř v cíli. Areál Jeskyně Blanických rytířů a Burianova rozhledna mám v plánu až zítra ráno po otevření, dneska už jen doplním zásoby v jedné z kunštátských vietnamských večerek a omrknu zámek - nocleh mám domluvený na louce pod lesem mezi Rudkou a Kunštátem.

Kunštát

Kunštát, socha Panny Marie na náměstí Krále Jiřího

nad zahradou Habrůvka

Kunštát přes zahradu Habrůvka

Jeden z nejstarších hradů na Moravě přestavěný postupně na renesanční a klasicistní zámek, patří k těm méně známým, zpřístupněn veřejnosti byl až v roce 2005. Založení Kunštátu je spjato s osobou Kuna z Kunštátu, příslušníkem významného moravského panského rodu, jenž v dějinách zemí Koruny české sehrál zcela mimořádnou úlohu a pocházel z něho jediný volený český král z řad šlechty – Jiří z Kunštátu a z Poděbrad.

Kunštát Kunštát

Kunštát, zámek

Raritou jsou nejstarší vykládané parkety ve střední Evropě a zajímavostí je i psí hřbitov, který svého času sloužil pro pochovávání psů majitelů zámku. Nejstarší dochovaný náhrobek psa Luxe pochází z roku 1890.

Kunštát

Kunštát, zámek

Nejvyšší čas uvařit si večeři a sesbírat nějaké to dřevo na oheň. Konzervovaný losos s kuskusem bude tentokrát vylepšen polním pychem zpoza Špilberku.

Rudka Rudka Rudka

na louce pod lesem mezi Rudkou a Kunštátem

 

 

neděle

 

Kunštát - Lysice - Býkovice - Žernovník - Lubě - Skalička - Lipůvka - Kuřim - Brno, cca 45 km

 

Ráno nemusím spěchat, areál s jeskyní se otevírá až v 9:00

Rudka Rudka

Burianova rozhledna z dronu

Rudka

Kunštát z dronu

Uměle vytvořená pískovcová Jeskyně Blanických rytířů v nitru kopce nazvaného Milenka je unikátní dílo inspirované českou historií. Jeho tvůrcem je rodák z nedalekého Bořitova, Stanislav Rolínek, čalouník a nadaný sochař samouk. Za pomoci hasičské sekyrky a půlky starých nůžek na stříhání ovčí vlny vysekal na kopci Chlum do pískovcové skály husitské sousoší a tím na sebe upozornil. Do Kunštátu jej pozval kunštátský uzenář a starosta František Burian s cílem přilákat tak do zapomenutého městečka návštěvníky.

 

Rolínek přišel do Kunštátu v roce 1928 a první dílo, které zde vytvořil, byla socha našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka - v tehdejší době se tato 10,5 m vysoká socha na 3,5 m vysokém podstavci označovala jako největší ve střední Evropě. Zůstaly po ní fotografie a obrovské boty na podstavci, socha Masaryka byla za II. světové války na základě udání zničena.

Rudka Rudka Rudka Rudka Rudka Rudka

TGM

Rolínek pokračoval ve své tvorbě. Jako ateliér mu posloužily pískovcové skály do kterých dělníci vyhloubili jeskyni a on zde vytvořil bájné blanické rytíře. Vůdčí postavou je jezdecká socha svatého Václava, stojící uprostřed spícího vojska.

Rudka Rudka Rudka Rudka

TGM

Dílo, na kterém začal pracovat na počátku třicátých let minulého století, už nikdy nedokončil. Zemřel na tuberkulózu v 29 letech a skutečného lva nebo TGM nikdy neviděl, pracoval podle obrázku a v případě TGM začínal podle poštovní známky.

 

Nad lesoparkem na kopci Milenka byla v roce 1928 postavena rozhledna. Je vysoká 18 m a nese jméno Františka Buriana - Burianova. Je součastí areálu, mimo otevírací dobu se k ní nedostanete.

Rudka Rudka Rudka

Burianova rozhledna

Z Kunštátu pokračuju převážně po asfaltu přes Drnovice, Lysice a Býkovice.

Drnovice

zámek v Drnovicích

Zámek v Lysicích stojí na místě původní vodní tvrze a má nádhernou zahradu s promenádní kolonádou s krytou pergolou. Nebo přesněji brzy bude mít - momentálně zahrada prochází rekonstrukcí.

Lysice Lysice

zámek v Lysicích

Lysice Lysice

shora od altánu

Lysice Lysice

ještě o kousek výš z dronu

V Býkovicích stojí unikátní historický Porčův mlýn na horní vodu z 16. století. Podívat se lze i dovnitř. Nebo si jen můžete dát něco dobrého v hospůdce :-) Třeba ledovou kávu v zavařovací sklenici, divný to zvyk... Špatně se z toho pije...

Porčův mlýn Porčův mlýn Porčův mlýn

Porčův mlýn

Podél Býkovky se k dostanete k rybníkům Na Ohrazdě, Prostřední a Korálek. Nádherné to místo, smekám klobouk tomu, kdo se o tohle místo tak stará.

rybníky u Býkovic rybníky u Býkovic rybníky u Býkovic rybníky u Býkovic rybníky u Býkovic

rybníky u Býkovic

Kopec do Žernovníku je třeba kolo tlačit, ale v hospůdce U Zvěřinů lze na zahrádce rychle doplnit síly. Na rozhlednu tentokráte neodbočím, na ní jsme byli nedávno s vnoučaty.

 

Teď už to bude převážně z kopce - budu pokračovat po proudu potoka Lubě přes několikero brodů do Skaličky a přes Lažany a Lipůvku do Kuřimi.

údolím potoka Lubě údolím potoka Lubě údolím potoka Lubě údolím potoka Lubě údolím potoka Lubě

údolím potoka Lubě kolem Krkaté báby

z Lipůvky do Kuřimi z Lipůvky do Kuřimi

z Lipůvky do Kuřimi

Suma sumárum pouhých 125 km. To bych s trochou šetření dala i s elektrokolem na jedno nabití... Ale trocha fyzické námahy mi rozhodně nezaškodila :-)