Paddleboarding se mi zalíbil natolik, že jsem si ve výprodeji zakoupila paddleboard vlastní. Od stejné firmy, jako byl ten z půjčovny, ale o kousek větší - Hydro-Force Aqua Cruiser s rozměry 320 cm x 76cm x 12 cm tj. 10,6 stop. Právě tento jsem si vybrala především proto, že má extra velkou úložnou plochu - gumicuk je na přídi i na zádi. Vepředu budu vozit sandály, vzadu bágl se svačinou a fotoaparát :-)
Aqua Cruiser
Léto končí, podzim se už nějakou dobu hlásí o slovo chladnými rány, ale sluníčko by mělo ještě hřát. Váhám nad mapou nad cílem celodenního výletu. Tak jednoduché jako na obrovském parkovišti u pláže v Rokli na Brněnské přehradě to nikde nebude... Dalešice, Vranov nebo Nové Mlýny? Nechci jet autem extra daleko a musím nalézt místo k zaparkování tak, abych to měla k vodě blízko.
Z porovnání plusů/mínusů vyšla vítězně Dalešická přehrada - po dálnici na sjezd k Velké Bíteši je to nejrychlejší, mapy.cz to spočetly na 58 km/45 minut a u přístaviště v Třesově u Stropešínského mostu se dá, doufám, stále ještě zaparkovat.
u přístaviště v Třesově
Dalešická přehrada leží na řece Jihlavě a je to přečerpávací vodní nádrž, z čehož plyne taková zvláštnost - hladina během dne kolísá až o 2,5 m :-) Tady to lze kontrolovat online.
kolísání hladiny
Její součástí je dolní nádrž Mohelno, která zároveň slouží jako zdroj technologické vody pro JE Dukovany a celkový instalovaný výkon činí 4x120 MW (záměrně byl dimenzován tak, aby v případě náhlé poruchy dokázal nahradit jeden blok jaderné elektrárny Dukovany).
Dalešická přehrada byla postavena v letech 1970 až 1978. S objemem 127 mil. m³ patří k největším u nás - větší už je jen Orlík, Lipno. Nechranice, Slapy, Švihov, Slezská Harta a Vranov, ale co se týče maximální hloubky 85,5 m, žebříček vede. Vzdutí hladiny je dlouhé 22 km - sahá až k obci Vladislav. Zároveň se pyšní nejvyšší přehradní hrází u nás (100 m) a druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě (vyšší je hráz přehradní nádrže Gura Apelor v Rumunsku 168 m).
Téměř padesát let už uplynulo od chvíle, kdy malebné údolí Jihlavy začalo mizet pod vodní hladinou. Zmizela spousta trampských osad i starých mlýnů a pil (Třebenický, Mollův, Chroustovský, Zarážkův, Vlasákův, Stropešínský či Hartvíkovický). Břehy tvoří z části lesnaté stráně, většinou ale příkře se zvedající skalní útvary s řadou vyhlídek a zřícenin hradů. Navzdory zatopení okolní břehy neztratily punc romantiky.
Vím, nemá se to, ale internetové stránky se časem přeskupují či mizí a odkazy přestávají fungovat - nechci to riskovat, a proto historické fotografie ze stránek obce Popůvky sem raději vždy vložím napřímo.
Přístaviště Třesov je umístěno těsně vedle Stropešínského mostu. Jsem vlastně na ideálním místě, cca v polovině přehrady, doleva je to cca 10 km k hrázi, doprava cca 10 km do Vladislavi.
Vody cca 2 metry chybí a docela od jihovýchodu fouká. Bude lepší, když vyrazím proti větru než opačně, protože to by mi mohly chybět síly k návratu a tady nejezdí podél břehu autobus jako v Brně. Tady se lze v případě nouze pouze svézt lodní dopravou (v září jen o víkendu).
přístaviště Třesov, vpravo ostrůvek v zátoce Lavičky (září 2022)
Vyrážím tedy doleva ve směru toku pod most a poté mělčinou spojující pravý břeh s ostrovem. Při mém ponoru si to mohu dovolit :-) Popádluju podél pláže a autokempu Wilsonka až k Wilsonově skále.
Stropešínský most
Někde hluboko pode mnou jsou zbytky pilířů z původního mostu přes řeku u Hartvíkovského mlýna.
Dalešická přehrada
Hartvíkovský mlýn
Areál kempu Wilsonka leží na pozemcích patřících původně k majetku Hartvíkovického mlýna. Tento historický vodní mlýn (Loupalův, Fialův, Kuchynkův) stával od nepaměti na levém břehu řeky nedaleko brodu, později mostu na cestě spojující Náměšťsko s Hrotovickem. Mlela se zde pšenice, žito, šrotovalo se obilí a dělaly se kroupy. Zastavil se v roce 1950 a samotná mlýnská usedlost byla zbourána před zatopením přehradou. Zůstaly z něj pouze dva kříže - první kříž z roku 1838, který stál před mlýnem, byl při napouštění přehrady přemístěn na louku k tzv. Hartvíkovické pláži a druhý kříž stojí v Hartvíkovicích před farou.
To pole vpravo na historických snímcích je dnešní pláž.
Hartvíkovský mlýn
Dalešická přehrada
Obeplouvám ostroh a už vidím Wilsonku. Výška Wilsonovy skály byla původně více než 100 metrů, což z ní činilo nejvyšší skalní útvar v údolí řeky Jihlavy. Lákala horolezce a trampy, pro které to bylo oblíbené místo. Dnes se ale zhruba 45 metrů skály nachází pod vodní hladinou.
Wilsonova skála
Dám si chvilku pauzu na břehu, ale nahoru na vyhlídku nepolezu - na vrcholu skaliska se nachází vyhlídka obehnaná zábradlím.
pod Wilsonovou skálou
Vyhlídka je přístupná z obce Hartvíkovice po žluté značce (okružní vycházková trasa) nebo přímo z kempu. Nad vyhlídkou bylo v roce 2021 umístěno dřevěné srdce, jeho autorem je hartvíkovický rodák Vlastimil Sedláček.
Wilsonova skála
A taky jsou nahoře k vidění zbytky hradu Kokštejn (též Kufštejn). Hrad byl vybudován ve druhé polovině 14. stol., zřejmě many třebíčského kláštera, jako protiváha blízkých Čalonic. Dnes jej připomínají jen terénní pozůstatky, zničen byl v rámci hromadné akce moravských stavů proti loupeživým sídlům ve 40. letech 15. století. Ale fotografie výhledů z Wilsonky si musíte vygůglit :-) Namísto toho nabízím historický pohled:
Wilsonova skála
Po odlesnění před napouštěním přehrady.
Wilsonova skála
Vracím se zpátky ke Stropešínskému mostu. Tady u dnešního Hartvíkovského ostrůvku stával Stropešínský (nebo také Vlasákův) mlýn a napravo z vody vystupují úžasná skaliska.
Stropešínský mlýn po odlesnění
pod Malou Wilsonkou
Hartvíkovský ostrůvek a věž kostela v Hartvíkovicích
Jsem zpátky u přístaviště Třesov. Mám za sebou cca 6 km a vítr se zklidnil. Časově jsem na tom výborně, je půl druhé, takže pokračovat můžu ještě kousek směrem ke Kozlovu.
mezi Třesovem a Kozlovem
Když skalní ostroh, na němž byl vystavěn hrad Kozlov, obklopila voda, stal se z něj ostrovní hrad. Ale jak hladina přehrady kolísá, při nízkém stavu se z vody vynořuje úzká skalnatá šíje, která hradní ostrůvek opět spojuje s protilehlým břehem a lze k němu tedy dojít i suchou nohou.
pod Kozlovem
Není zrovna jednoduché zde "zaparkovat". Ale nakonec se zadařilo a pak jsem vyrazila po skalách aspoň kousek nahoru. Času už moc nemám, podrobnější průzkum si musím nechat na příště.
pod Kozlovem
V době hospodářského rozkvětu za vlády markraběte Jana Jindřicha iniciovali v polovině 14. století klášterní manové stavbu několika hradů na území sevřeném mezi řeky Jihlavu a Oslavu. Vždy je situovali jako protiváhu vůči šlechtickým sídlům na opačných březích řek. Tak tady vznikl Kozlov proti Holoubku. Doklady nejsou, ale z analogií lze soudit na jeho zánik v době hromadné likvidace hradů v Pojihlaví před polovinou 15. století, protože sloužily jako sídlo loupeživých rytířů.
Kozlovské skály
Nejvyšší čas se vrátit. Kozlovské skály prozkoumám příště. A taky zříceninu hradu Holoubek na protějším břehu.
Stropešínský most je z roku 1979. Železobetonová konstrukce o třech mostních polích nesených dvěma pilíři dosahuje délky 260 metrů a výšky 20 až 25 metrů nad hladinou podle stavu vody.
stavba Stropešínského mostu
zpátky u přístaviště Třesov