Je pátek odpoledne a mně se podařilo docestovat bez problémů či zpoždění vlakem z Brna do Třince s jedním přestupem v Bohumíně a už se těším na protažení - sezení bylo dost. Z Třince mám v plánu přejít hřeben Slezských Beskyd přes Čantoryji do Písku, navázat na Jablunkovskou vrchovinu a poté přes hřeben Velkého a Malého Polomu došlapat na Bílý Kříž a pokračovat směrem k Bumbálce a napojit se na Vsetínské vrchy či Javorníky. Podle chuti a zejména v závislosti na počasí...
Třinec žst - Třinec nemocnice - pod Vružnou - Ostrý vrch rozc. - Nýdek, údolí Gory - Padoly, cca 11 km
Po deštích v uplynulém týdnu je záhodno držet se raději na zpevněných cestách, ale občas to nejde - úbočím Ostrého vrchu to pořádně klouže, ale je třeba koukat na svět pozitivně - nebudu mít problémy s vodou.
První láhev doplňuju na třineckém náměstí T.G.Masaryka a poté mířím na česko-polský hraniční hřeben. Dnešní ubytování mám "předplacené" přes Bezkempu v místní části Nýdku zvané Padoly.
Třinec
Jsem na pravém břehu Olše a panorama Moravskoslezských Beskyd se schovává v oparu, ale jinak je to zatím pohoda. V českých mapách se řeka sice jmenuje Olše, ale pro místní to vždy byla Olza. Pramení v Polsku a tvoří od Jablunkova po Třinec hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy a posléze od Těšína ke Karviné a poté od Závady k ústí do Odry česko-polskou hranici.
panorama s Třincem v popředí
Od Vružné (561 m) mi budou dělat společnost hraniční kameny a tu nejméně zajímavou část výstupu mám za sebou.
v oblasti kolem Vružné
Pěšina vede kolem obory a nález orchideje opravdu potěšil.
vstavač mužský
Padoly a louka nabízená přes Bezkempu je trošku z ruky, ale výhody převažují nad nevýhodou zacházky. Budu se cítit mnohem bezpečněji a hlavně - bude oheň :-)
pod Ostrým
Z lesů se valí mlha, všechno bude ráno totálně mokré, ale naštěstí majitel pozemku myslel na všechno a nachystal mi sekeru a bednu suchého dřeva. Dřevo z lesa bych nepodpálila ani svým úžasným tabulkovým ekologickým superpodpalovačem - prodává jej pod značkou SOLO třeba OBI :-)
Padoly
Padoly - Dziol - studánka Na Rytířské stezce - Horská chata Čantoryje - Velká Čantoryje - Malý Sošov - Velký Sošov - Česlar - Velký Stožek - Bahenec - Písek - Polanka - Studeničný - Jablunkovský průsmyk, cca 32 km
Ráno se mi ze spacáku vylézt ani trošku nechce, ale nedá se nic dělat. Viditelnost na pár metrů... Všechno neskutečně mokré...
pod Čantoryjí
Snídám až v přístřešku u studánky Na Rytířské stezce.
pod Čantoryjí
Ještě pár výškových metrů a najednou jako když se mávne kouzelnou hůlkou. Jsem nad hladinou ranních mlh :-)
pod Čantoryjí
Věčně nedostavěná chata Čantoryje leží v nadmořské výšce 932 m asi 500 m východně od vrcholu na české straně hranice.
chata Čantoryje
malá zacházka směrem k Malé Čantoryji
Slezské Beskydy se vypínají na pravém břehu Olše mezi Bystřicí a Jablunkovem, ale většina území Slezských Beskyd (polsky Beskid Śląski) se nachází na polské straně. Skládají se ze dvou horských pásem oddělených údolím řeky Visly - pásmo Čantoryje na západě s nejvyšším vrcholem Velká Čantoryje (995 m) a pásmo Baraniej Góry na východě s nejvyššími vrcholy tohoto pohoří: Skrzyczne (1257 m) a Barania Góra (1220 m).
nad chatou Čantoryje
Žádný z vrcholů v této části Slezských Beskyd nepřesahuje 1000 m - rozhledna z roku 2002 je jediná možnost, jak hranici tisíce metrů překonat - vyhlídková plošina leží v nadmořské výšce 1016 m. A vzhledem k tomu, že vrchol Čantoryje obrůstají stromy, je rozhledna jedinou možností, jak odtud něco vidět. Za pár korun při dobrém počasí shlédnete velký kus Polska s blízkým městem Ustroń, Beskid Sląski, Moravskoslezské Beskydy, Malou Fatru či Tatry. Pokud se trefíte do otevírací doby - přes ostnaté dráty se nahoru načerno rozhodně nedostanete.
rozhledna Čantoryje
A jaké výhledy jsem si za 50 Kč užila já?
Moravskoslezské Beskydy z Čantoryje
chata Čantoryje a Malá Čantoryje
pásmo Čantoryje s Velkým Stožkem a Kyčerou
Hřebenem pásma Čantoryje prochází rozvodí mezi Odrou a Vislou a taky státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Hřeben se táhne od jihu k severu od vrchu zvaný Młoda Góra (834 m) v Polsku a stáčí se k severozápadu - pokračuje Kyčerou/Kiczory (989 m), Velkým Stožkem/Wielki Stožek (978 m), Malým Stožkem/Stożek Mały (843 m) a následuje Cieslar (921 m), Velký Sošov/Wielki Soszów (886 m), Velká Čantoryje/Wielka Czantoria (995 m), Malá Čantoryje/Czantoria Mała (865 m) až k Tulu (621 m) popř. rozsocha vybíhající z Malé Čantoryje směrem na naše území - Ostrý (709 m) a Vružná (579 m).
Čantoryje
Posilněna kofolou vyrážím po příkré kamenité cestě po česko-polské hranici k jihu.
pásmo Čantoryje
Až k Velkému Sošovu jsem si připadala sama na světě. Ale čas pokročil a počasí nemá chybu. Na sluníčku není problém vše mokré z rána dosušit. Půl kilometru pod vrcholem Velkého Sošova stojí stará turistická chata - Schronisko Soszow (792 m).
mezi Malým a Velkým Sošovem
Dalším vyhlídkovým místem je Cieslar (921 m) - směrem k nejvyšším vrcholkům Slezských Beskyd: na Baraniu Góru (1220 m) a Magurku Wieślanskou (1140 m).
Cieslar
Stojí tu dřevěná soška i kamenný pylon a Pro Poláky má tohle místo zvláštní význam. Příjmení Cieślar je hodně časté po obou stranách hranice. Dokonce mají na FB svou webovou stránku - www.cieslarowie.wisla.pl, tak pozor, abyste sem nevyrazili ve stejný termín jejich srazu :-)
Cieslar
Přede mnou je největší stoupání z celé trasy - vrchol Velkého Stožku (978 m). Když jsem tady byla před deseti lety, vrchol zarostlý lesem nenabízel žádné výhledy, ale to dneska už neplatí.
Malý a Velký Stožek
Schronisko PTTK na Stożku (979 m) je nejstarší polskou turistickou chatou ve Slezských Beskydech - otevřena byla v roce 1922 a hlavní je, že zde doplním bez problémů PETku.
mezi Velkým Stožkem a Kyčerou
Neznačenou, ale vyšlapanou zkratkou pokračuju směrem na Bahenec. Kdybych si nepředplatila přes Bezkempu nocleh v Jablunkovském sedle, zůstala bych přenocovat tady. Nádherné místo s výhledem nejen na Gírovou...
Bahenec
Za sebou mám 17 km a před sebou ještě 15 km... Jsem to při plánování zrovna dobře nepromyslela... Aspoň se pokusím obejít vrchol Gírové a ušetřit si pár výškových metrů.
Písek
kaplička pod Polankou
nad Polankou
Za Studeničným pokračuju po modré, ale je to ta nejméně zajímavá část trasy. Les i cesta poničená těžbou a spousta bláta :-(
rozcestí pod Studeničným