Beskydy 19.-23.5.2023

pěší putování z Třince přes Velkou Čantoryji, Velký Stožek, Velký a Malý Polom, Bumbálku a Vysokou do Velkých Karlovic

 

Je pátek odpoledne a mně se podařilo docestovat bez problémů či zpoždění vlakem z Brna do Třince s jedním přestupem v Bohumíně a už se těším na protažení - sezení bylo dost. Z Třince mám v plánu přejít hřeben Slezských Beskyd přes Čantoryji do Písku, navázat na Jablunkovskou vrchovinu a poté přes hřeben Velkého a Malého Polomu došlapat na Bílý Kříž a pokračovat směrem k Bumbálce a napojit se na Vsetínské vrchy či Javorníky. Podle chuti a zejména v závislosti na počasí...

 

den první

Třinec žst - Třinec nemocnice - pod Vružnou - Ostrý vrch rozc. - Nýdek, údolí Gory - Padoly, cca 11 km

 

Po deštích v uplynulém týdnu je záhodno držet se raději na zpevněných cestách, ale občas to nejde - úbočím Ostrého vrchu to pořádně klouže, ale je třeba koukat na svět pozitivně - nebudu mít problémy s vodou.

 

První láhev doplňuju na třineckém náměstí T.G.Masaryka a poté mířím na česko-polský hraniční hřeben. Dnešní ubytování mám "předplacené" přes Bezkempu v místní části Nýdku zvané Padoly.

Jsem na pravém břehu Olše a panorama Moravskoslezských Beskyd se schovává v oparu, ale jinak je to zatím pohoda. V českých mapách se řeka sice jmenuje Olše, ale pro místní to vždy byla Olza. Pramení v Polsku a tvoří od Jablunkova po Třinec hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy a posléze od Těšína ke Karviné a poté od Závady k ústí do Odry česko-polskou hranici.

Od Vružné (561 m) mi budou dělat společnost hraniční kameny a tu nejméně zajímavou část výstupu mám za sebou.

Pěšina vede kolem obory a nález orchideje opravdu potěšil.

Padoly a louka nabízená přes Bezkempu je trošku z ruky, ale výhody převažují nad nevýhodou zacházky. Budu se cítit mnohem bezpečněji a hlavně - bude oheň :-)

Z lesů se valí mlha, všechno bude ráno totálně mokré, ale naštěstí majitel pozemku myslel na všechno a nachystal mi sekeru a bednu suchého dřeva. Dřevo z lesa bych nepodpálila ani svým úžasným tabulkovým ekologickým superpodpalovačem - prodává jej pod značkou SOLO třeba OBI :-)

 

den druhý

Padoly - Dziol - studánka Na Rytířské stezce - Horská chata Čantoryje - Velká Čantoryje - Malý Sošov - Velký Sošov - Česlar - Velký Stožek - Bahenec - Písek - Polanka - Studeničný - Jablunkovský průsmyk, cca 32 km

 

Ráno se mi ze spacáku vylézt ani trošku nechce, ale nedá se nic dělat. Viditelnost na pár metrů... Všechno neskutečně mokré...

Snídám až v přístřešku u studánky Na Rytířské stezce.

Ještě pár výškových metrů a najednou jako když se mávne kouzelnou hůlkou. Jsem nad hladinou ranních mlh :-)

Věčně nedostavěná chata Čantoryje leží v nadmořské výšce 932 m asi 500 m východně od vrcholu na české straně hranice.

Slezské Beskydy se vypínají na pravém břehu Olše mezi Bystřicí a Jablunkovem, ale většina území Slezských Beskyd (polsky Beskid Śląski) se nachází na polské straně. Skládají se ze dvou horských pásem oddělených údolím řeky Visly - pásmo Čantoryje na západě s nejvyšším vrcholem Velká Čantoryje (995 m) a pásmo Baraniej Góry na východě s nejvyššími vrcholy tohoto pohoří: Skrzyczne (1257 m) a Barania Góra (1220 m).

Žádný z vrcholů v této části Slezských Beskyd nepřesahuje 1000 m - rozhledna z roku 2002 je jediná možnost, jak hranici tisíce metrů překonat - vyhlídková plošina leží v nadmořské výšce 1016 m. A vzhledem k tomu, že vrchol Čantoryje obrůstají stromy, je rozhledna jedinou možností, jak odtud něco vidět. Za pár korun při dobrém počasí shlédnete velký kus Polska s blízkým městem Ustroń, Beskid Sląski, Moravskoslezské Beskydy, Malou Fatru či Tatry. Pokud se trefíte do otevírací doby - přes ostnaté dráty se nahoru načerno rozhodně nedostanete.

A jaké výhledy jsem si za 50 Kč užila já?

Hřebenem pásma Čantoryje prochází rozvodí mezi Odrou a Vislou a taky státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Hřeben se táhne od jihu k severu od vrchu zvaný Młoda Góra (834 m) v Polsku a stáčí se k severozápadu - pokračuje Kyčerou/Kiczory (989 m), Velkým Stožkem/Wielki Stožek (978 m), Malým Stožkem/Stożek Mały (843 m) a následuje Cieslar (921 m), Velký Sošov/Wielki Soszów (886 m), Velká Čantoryje/Wielka Czantoria (995 m), Malá Čantoryje/Czantoria Mała (865 m) až k Tulu (621 m) popř. rozsocha vybíhající z Malé Čantoryje směrem na naše území - Ostrý (709 m) a Vružná (579 m).

Posilněna kofolou vyrážím po příkré kamenité cestě po česko-polské hranici k jihu.

Až k Velkému Sošovu jsem si připadala sama na světě. Ale čas pokročil a počasí nemá chybu. Na sluníčku není problém vše mokré z rána dosušit. Půl kilometru pod vrcholem Velkého Sošova stojí stará turistická chata - Schronisko Soszow (792 m).

Dalším vyhlídkovým místem je Cieslar (921 m) - směrem k nejvyšším vrcholkům Slezských Beskyd: na Baraniu Góru (1220 m) a Magurku Wieślanskou (1140 m).

Stojí tu dřevěná soška i kamenný pylon a Pro Poláky má tohle místo zvláštní význam. Příjmení Cieślar je hodně časté po obou stranách hranice. Dokonce mají na FB svou webovou stránku, tak pozor, abyste sem nevyrazili ve stejný termín jejich srazu :-)

Přede mnou je největší stoupání z celé trasy - vrchol Velkého Stožku (978 m). Když jsem tady byla před deseti lety, vrchol zarostlý lesem nenabízel žádné výhledy, ale to dneska už neplatí.

Schronisko PTTK na Stożku (979 m) je nejstarší polskou turistickou chatou ve Slezských Beskydech - otevřena byla v roce 1922 a hlavní je, že zde doplním bez problémů PETku.

Neznačenou, ale vyšlapanou zkratkou pokračuju směrem na Bahenec. Kdybych si nepředplatila přes Bezkempu nocleh v Jablunkovském sedle, zůstala bych přenocovat tady. Nádherné místo s výhledem nejen na Gírovou...

Za sebou mám 17 km a před sebou ještě 15 km... Jsem to při plánování zrovna dobře nepromyslela... Aspoň se pokusím obejít vrchol Gírové a ušetřit si pár výškových metrů.

Za Studeničným pokračuju po modré, ale je to ta nejméně zajímavá část trasy. Les i cesta poničená těžbou a spousta bláta :-(

 

pokračování