Tatry 5.-12.9.2023

mariánské léto, poslední závan opravdu teplého počasí

 

výšlap druhý - Ostrý Roháč + Baranec

 

ATC Račkova dolina - Úzka dol. (905 m) - Jamnická dolina - Jamnické sedlo (1910 m) - Ostrý Roháč (2088 m)- Plačlivé (2125 m) - Baranec (2185 m) - Úzka dol. (905 m) - ATC Račkova dolina, celkem 8:45 hod., vzdálenost 23 km, převýšení cca 1750 m

 

Ráno vstávám s budíkem a vyrážím už o půl sedmé. Opět nikde nikdo, opět Úzkou dolinou šlapu úplně sama a nikoho nepotkávám ani na rozcestí Jamnické a Račkovy doliny. Tady jsem už byla včera, ale dneska pokračuju proti proudu Jamnického potoka dolinou vlevo.

Jamnická dolina se táhne od severu k jihu a měří 9 km. Název údolí je odvozen od obce Jamník, která zde měla své pastviny. Ze západní strany ji lemuje hřeben Barance s vrcholy Baranec a Smrek, z východní hřeben Otrhance a Jakubiná. Čelo doliny, severní strana, je s vrcholy Plačlivé, Ostrý Roháč, Volovec a Hrubý vrch součástí hlavního hřebene Západních Tater.

Pokud si dobře vzpomínám, tak zrovna tahle dolina je známá zvýšeným výskytem medvěda hnědého a když zaslechnu podivné zvuky, jsem ráda, že mám sebou rolničku. Ale úlevou si oddechnu až překonám hranici lesa a rozhodně se nepůjdu podívat zblízka k vodopádu, protože to je právě to místo, odkud se ty zvuky linou. Taky by to mohly být zvuky jelení říje, nepoznám to... Medvěd je prý tiché zvíře.

Po dvou a půl hodinách se konečně dostávám ze stínu na slunce a les střídá kosodřevina a borůvčí.

Borůvky jsou skvělé, hned se šlape líp.

V Jamnické dolině se nacházejí dvě plesa - Nižné a Vyšné. Nižné s rozměry 178x95 m leží v nadmořské výšce 1732.

Vyšné Jamnické pleso leží v nadmořské výšce 1839 m a je 110 m dlouhé a 58 m široké.

Do Jamnického sedla už je to jen kousek.

Jamnické sedlo je široké sedlo v nadmořské výšce 1910 m v hlavním hřebeni mezi masívy Ostrého Roháče a Volovce.

A stále nahoru. Cesta se klikatí sutí, mezi kameny a skalkami. Na několika místech jsou nainstalovány řetězy - té nejexponovanější části se říká roháčský kůň a ten se traverzuje po jižní straně hřebene po strmě řezané žulové desce.

To je snad poprvé, co jsem tady nezažila zácpy. Ale sama na vrcholu nejsem, našel se i jeden dobrovolník, co mne vyfotil.

Je to vlastně dvojvrchol a natolik známý a výrazný, že je podle něj pojmenována celá okolní skupina hor - Roháče. Severozápadní svahy prudce spadají do Smutné doliny, jižní do Jamnické doliny.

 

Pokračování trasy směrem na Plačlivé už není tak exponované, ale i tady pomáhá řetěz.

Po traverzu jihovýchodní stěny se stezka napojuje na cestu ze Žiarského sedla a nahoru na Plačlivé už je to jen kousek. S výškou 2125 m je o kousek vyšší než Ostrý Roháč.

Žiarské sedlo (1917 m) tvoří závěr Žiarské doliny. Po zelené bych se odsud mohla dostat nejkratší cestou zpátky Jamnickou dolinou, ale není důvod k sestupu, mám to už jednou vyzkoušené, že i přes Baranec to stihnu do setmění.

Baranec (2184 m) je třetí nejvyšší vrchol Západních Tater. Žádné řetězy, je to kopec oblý a převážně travnatý - na jeho vrcholu je spousta místa oproti Ostrému Roháči a Plačlivému.

Kromě sousedního Smreku a hlavního hřebene, který zabírá většinu panoramatu směrem na sever, jsou dalšími výraznými horskými skupinami například Otrhance na východní stranou Jamnické doliny. Ještě více na východ je to Bystrá, Liptovské kopy a za nimi Vysoké Tatry. Na opačnou stranu leží Chočské vrchy a jih lemuje pás Nízkých Tater.

Pak už je přede mnou sestup v pozdně odpoledním sluníčku - Štrbavý, Malý Baranec, Mládky, nekonečnou kosodřevinou a zbytky lesa.

Do kempu jsem dorazila téměř přesně v 19:00, takže suma sumárum 12,5 hodiny

 

úvod a výšlap první: Jakubiná

výšlap druhý: Ostrý Roháč + Baranec, tato stránka

výšlap třetí: Bielovodská dolina

výšlap čtvrtý: Javorová dolina

výšlap pátý: Slavkovský štít

výšlap šestý: Bystrá