... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

Tatry 5.-12.9.2023

mariánské léto, poslední závan opravdu teplého počasí

výšlap šestý - Bystrá

Podbanské, parkoviště (930 m) - Kamenistá dolina - Pyšné sedlo (1792 m) - Bystrá (2248 m) - Bystrá dolina - Hrdovo (975 m) - Podbanské, parkoviště (930 m), cca 21 km, převýšení 1275 m, celkem vystoupáno/sestoupáno 1345 m

Přede mnou je poslední výšlap - večer musím dojet zpátky do Brna a zítra jít do práce. Vyrazím na Bystrou, s nadmořskou výškou 2248 m nejvyšší vrchol Západních Tater.

Bystrá z Bystré doliny

Nepotřebuju nic plánovat, bude to naprosto stejný okruh Kamenistou a Bystrou dolinou jako v říjnu 2017.

na parkovišti v Podbanském

Pliesko nad Podbanským

Kamenistá dolina

Nikde nikdo, pro jistotu jsem raději vytáhla rolničku.

Kamenistou dolinou do Pyšného sedla

S přibývající výškou se údolí konečně otevírá - nalevo svahy Bystré, napravo svahy Velké Kamenisté. Vystoupala jsem až na slovensko-polskou státní hranici. Pyšné sedlo mezi vrcholy Blyšť (2154 m) a Velká Kamenistá (2127 m) je s nadmořskou výškou 1792 m jednou z nejníže položených sníženin tatranské horské bariéry.

Pyšné sedlo

Severní úbočí klesají ze sedla do polské Doliny Pyszniańskiej (horní část Doliny Kościeliskej)

do polské Doliny Pyszniańskiej

Směrem na Velkou Kamenistou, Smrečiny a Poľskou Tomanovou je hřeben z důvodu ochrany přírody uzavřený a uzavřený je přechod do Doliny Pyszniańskiej - jediný směr, kterým lze pokračovat je směr na Blyšť a Bystrou po červené.

směr Velká Kamenistá

směr Blyšť

V sedle je v hřebenové brázdě asi deset malinkatých ples.

nad Pyšným sedlem

A postupně se ukazují další vrcholky Západních Tater.

Klin (polsky Starorobociański Wierch, 2173 m)

Jakubiná - Gáborova a Račkova dolina

Ornak a Kominiarski Wierch

závěr Kamenisté doliny, nepřístupné Liptovské Kopy a typická silueta Kriváně

Dneska je na obloze více šedivé než modré a protože docela fouká, na vrcholu Bystré se nikdo dlouho nezdržuje. Na tričko to dneska rozhodně není :-(

Bystrá dolina a Bystrá plesa

nad Račkovou dolinou se zvedá Jakubiná a Otrhance, za nimi Baranec a rozeznat lze i Baníkov.

závěr Kamenisté doliny a Temniak

Od jihozápadu po jihovýchod je pode mnou Liptovská kotlina, dolina Váhu a hřebeny Nízkých Tater, z jedné strany Salatín, z druhé Kráľova hoľa. Ale všechno se ztrácí v oparu a navíc je v propoceném triku zima. Jde se dolů...

nalevo Kamenistá dolina, napravo Bystrá dolina

a pohled zpátky k vrcholu

Několika serpentinami se prudkým srázem dostanu dolů z hřebene Kobyly do Bystré doliny.

Bystrá plesa

Plesa jsou v Západních Tatrách poměrně vzácná a tady v Bystré dolině je jich několik - ta pod Bystrou viditelná seshora jsou pojmenována jako Veľké, Dľhé a Malé Bystré pleso resp. souhrnně Bystrá plesá. Veľké Bystré pleso (1 879 m) je nejvýše položeným stálým plesem v Západních Tatrách a zároveň i nehlubším (12,5 m).

Pro Nižné Bystré pleso se používá také romanticky znějící název Anitino očko. Umístěné pod Nižnou Bystrou v boční kotlině Bystré doliny zvané Suchý zadok je nepřístupné a zahlédnou jej nelze ani z Bystré, protože výhledu na něj brání hřeben Hrbáč.

Zblízka bych si mohla prohlédnout jediné. Značka mne vede okolo Dolného Bystrého plesa bez vody - je malé (80 m dlouhé, 38 m široké, maximální hloubka 0,5 m) a koncem léta pravidelně vysychá.