Bílé Karpaty 6.-9.4.2024

pěšo/kolmo toulání okolím Radějova letos podruhé

 

Teplé počasí pokračuje a já mám možnost prodloužit si víkend o dva dny. Kam vyrazit? Co třeba jarní bělokarpatské louky? A nemusím si přibalit stan - stačí spacák, nocovat budu ve zděné chatičce mezi vinohrady přes Bezkempu - ve stejné chatičce jako letos v lednu. Tehdy mrzlo, teď všechno pokvete :-) Vzduchová hmota nad naším územím je momentálně nejteplejší za celou nadprůměrně teplou epizodu. Noční teploty se pohybují v rozmezí 10-15°C, denní stoupají k 25°C.

 

Bez elektřiny, bez tekoucí vody, ale mobilní data tam fungují a přibalím si nabíjecí čelovku a powerbanku :-)

 

sobota, z Hodonína k Radějovu

Vlak z Brna s odjezdem v 8:36 mne za hodinu dovezl do Hodonína a poté pokračuju na kole - přes česko-slovenskou hranici a poté po cyklotrase podél řeky Moravy.

Za přístavem Skalica se od loňského srpna pilně pracuje - buduje se nová plavební komora Rohatec/Sudoměřice, opravuje jez a upravuje navazující koryto Radějovky, které prodlouží splavný Baťův kanál o 7 km až do Hodonína (současné koryto říčky Radějovky bude v délce 800 m prohloubeno a rozšířeno na 6 m). Hotovo by mohlo být na plavební sezónu v roce 2026.

Na druhou stranu Radějovky se tedy nedostanu, nezbývá než pokračovat na slovenské straně po silničce směrem ke Skalici. Nejprve zkřížím Kopčianský kanál a u Mondkova kříže odbočím pod kopečky Bílých Karpat.

Vodní nádrž Mlýnky na toku Sudoměřického potoka slouží rekreaci. Jejím středem prochází státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, což je patrné podle hraničních patníků, které se nacházejí přímo na hrázi. Proto má přehrada také dva názvy – český (Mlýnky) a slovenský (Kostolnica).

A jsem na místě, uprostřed svahu mezi Žerotínem (322 m) a Starou horou (340 m).

Mám za sebou 24 km na kole a zbytek dne si užiju pěšky - procházkou přes Holý vrch a Žerotín.

I tento víkend bude zřejmě počasí ovlivněno saharským prachem, ale zatím dobrý.

Od roku 2015 stojí na Holém vrchu v nadmořské výšce 388 m dřevěná rozhlednička s vyhlídkovou plošinou ve výšce 6 metrů.

Kruh jedenácti jeřábů břeků zde tvoří stromovou kapli - Kapli ve větru - prostor pro rozjímání, pro radost, pro návrat k tomu, co nás převyšuje. Symbol kontinuity, který budou ve své plné kráse, majestátnosti a plnosti vnímat až naši potomci - tahle kaple byla vysázena 5.11.2016.

Pokračuju kousek po modré.

Oskerušová naučná stezka spojuje Strážnici, vrch Žerotín, Holý vrch, Radějiv, rekreační oblast Lučina, rozhlednu Travičná a přes Tvarožnou Lhotu se vrací do Strážnice. Právě kopec Žerotín je známý jako oblast s největším výskytem starých oskeruší na jihu Bílých Karpat.

Hledání oskeruší mne dovedlo na vrch Žerotín s křížem a kapličkou.

Kopec Žerotín (322 m) byl pojmenován z úcty k slavnému panskému moravskému rodu Žerotínů, kterému Strážnice i s okolím během 16. a začátkem 17. století patřila a který se nezapomenutelně zapsal do její historie. Tvoří velmi výraznou dominantu strážnické krajiny a je místem krásného výhledu na Dolnomoravský úval. Loučka s křovinami dřínů, kaliny či klokoči a stromy dubu pýřitého zvaného šípák je jediným zachovalým fragmentem šípákové doubravy v Bílých Karpatech.

Kaple Panny Marie Královny míru je docela nezvyklého tvaru a nemá ani zvon. Postavit ji nechal v roce 1947 kožešník Jan Hrdý jako poděkování za uzdravení syna a vysvěcena byla v roce 1949.

Kříž vysoký 18 m je z roku 1994 - ten původní z roku 1933, na jehož tradici navazuje, byl během přechodu fronty německou armádou 11.-13.dubna 1945 uřezán, protože tvořil důležitý zaměřovací bod pro dělostřelectvo.

Tradice vinohradnictví a vinařství na Strážnicku zasahuje daleko do minulosti. Již bývalý majitel strážnického panství Petr z Kravař udělil městu v roce 1417 tzv. horenské právo, tj. soupis práv a povinností vztahující se k pěstování vinné révy, odvodům a prodeji vína.

 

Hotářská búda byla ve své současné podobě postavena v roce 1896 jako přístřešek pro hotaře, tj. obecní hlídače a ochránce vinohradů, jejichž služba byla nejdůležitější a nejintenzivnější v době dozrávání hroznů, tj. od srpna do ukončení sklizně.

Je čas se vrátit do chaty.

Není v ní elektřina, na tmu je nutné se připravit.

Venku je zatím tepleji než uvnitř a tak nakonec rozbaluju spacák pod starou třešní na rozkládacím lehátku. K večeři byl sice špekáček, ale protože se tentokrát vítr s přicházejícím soumrakem neutišil, byl to docela boj :-( A nejhorší je, že vítr během následujících tří dnů ještě zesílí :-(

 

neděle, přes Čupy a Radějovskou oboru

Dneska vyrážím na celodenní pěší výšlap - částečně si zopakuju lednový výstup na Čupy, ale pak budu pokračovat do Radějovské obory.

 

Mlýnky - Fráterka - Čupy - Koválovské lúky - Zroubenec - Kněžské hory - Radějovská obora - Radějov, cca 26 km

U přehrady překračuju česko-slovenskou hranici a pokračovat budu Bielymi Karpatami. Zelená a modrá značka mne dovede na rozcestí k lovecké chatě Fráterka.

Postupně nabírám výšku - Malý Rink (420 m), Hrubý Rink (488 m), Skalický vrch (512 m).

V lesích se tady skrývá turistická chata s názvem Kamenná búda, základna Klubu turistů Holíč, který v ní zajišťuje víkendový provoz. Více aktuálně viz jejich FB či historie na treking.cz.

Následují Čupy, s nadmořskou výškou 574 metrů vrchol v této oblasti nejvyšší. Ale nečekejte výhledy, vrchol je to zalesněný a zvláštní pouze betonovým pylonem.

Les střídá louka - Koválovské lúky s výhledem až na Javořinu.

Fouká... hodně fouká... A protože fouká od jihovýchodu, není se tady před větrem kam skrýt... Obědvat se bude později...

 

Následujících 5 km mne čeká nezáživné putování kolem plotu obory. Ale aspoň v lese tolik nefouká.

Až když zahlédnu schůdky do obory, tak si oddechnu. Ono to s tím průchodem přes oboru tady bývá nejisté...

Radějovská obora patří mezi jednu z největších obor v ČR. Vznikla v roce 1989 a dnes je v rukou soukromého majitele, bývalého majitele Hamé, miliardáře Leoše Novotného a spory ohledně uzavření obory připomínaly nekonečný příběh. Obora je v současnosti sice zpřístupněna, ale platí tu spousta pravidel - nesmí se mimo zeleně značenou trasu, nesmí se do obory na kole, nesmí se dovnitř v období jelení a daňčí říje (1.9.-15.11.) a nesmí se tady ani v době kladení mláďat (1.-30.6.). A prý je uvnitř spousta kamer :-(

Je tu hezky a nikde nikdo.

Tam, kde je voda, je i život - těch mokřadů a rybníčků je více než 100.

A dneska nebudu líná a v chatičce zatopím večer v kamnech, abych se zbavila vlhkosti.

 

pokračování