Údolím Bobrůvky 12.10.2024

pěšky z Věžné do Skryjí

 

Po 4 letech vás opět zvu na procházku málo navštěvovaným údolím Bobrůvky. Díky kůrovci a masívnímu kácení ztratila sice spousta míst své původní kouzlo, ale to nejhorší má tohle údolí snad již za sebou.

 

Tentokrát je plánování jednodušší - ráno vlakem do Věžné, po modré přes Střítež do údolí Bobrůvky a poté podél vody do Skryjí na autobus s odjezdem o půl páté odpoledne. Necelých 14 km jako nejkratší varianta, i s občasnými zacházkami a "zkratkami" bych to měla v pohodě stihnout. Počasí slibuje krásný podzimní den - jeden z posledních závanů léta.

 

Budík mi zvoní pár minut po šesté. Vlak z Králova Pole odjíždí v 6:56 - musím stihnout uvařit do termosky čaj, zabalit něco na svačinu, pořádně se přiobléct, protože léto je v čudu a vyrazit raději o něco dřív. Poté, co zbourali starou nádražní budovu, nevím, jak to na teď na nádraží s prodejem jízdenek chodí.

Z motoráčku ve Věžné vystupuju jako jediná. Je 8:10 a všude kolem mlha :-(

Království muchomůrek...

S přibývajícími výškovými metry mlha řídne, ale nejhorší je mokrá tráva :-( Vydat se nad Stříteží přes louku nebyl dobrý nápad...

Ale pohled přes údolí Bobrůvky to byl hezký.

Znovu do mlhy se mi zrovna nechce, ale úderem desáté zmizela jako zázrakem.

Bobrůvka pramení západně od Rokytna v nadmořské výšce 725 m. Přes Nové Město na Moravě a Radešínskou Svratku pokračuje do Bobrové a stáčí se k jihovýchodu. Za obcí Strážek protéká hlubokým údolím, které končí Újezdem u Tišnova. V Dolních Loučkách se Bobrůvka stéká s Libochovkou a pokračuje pod názvem Loučka - po necelých 5 kilometrech vtéká pod kopcem Květnice v Předklášteří u Tišnova do Svratky.

Odsud už budu pokračovat stále po proudu říčky Bobrůvky. Střídavě po cestách využívaných chataři, po loukách či po pěšince v prudkém skalnatém srázu těsně nad vodou.

V téhle oblasti stojí spousta chat, takže tady se lze na lávky docela spolehnout - bez nich by se chataři k chatám nedostali.

Další louka, další kamenitý svah, ale tentokráte se stezka stále drží řeky - blížím se k Trenckově rokli.

U soutoku v podstatě nenápadného potůčku s Bobrůvkou nic nenasvědčuje tomu, že kdysi stačilo ujít několik metrů proti proudu a ocitli jste se v místě tak trošku připomínající rokliny Slovenského ráje. Jenže v současnosti to tady zásluhou popadaných stromů vypadá úplně jinak :-(

Nebylo to jednoduché... A nemít sebou stativ, vůbec bych se o to nepokoušela...

Než něco takového zetlí, to si tedy počkáme... Nad vodopádem se nachází chatka, které se přezdívá Orlí hnízdo. A plácek pod skálou býval oblíbeným místem pro trampy a výletníky, kteří se zde scházeli kolem velkého ohniště.

Jméno rokle je odvozeno od známého a svérázného vůdce pandurů bránících Rakousko-Uhersko před nájezdy Turků, barona Trencka. Na jižní Moravě se proslavil spíše nechvalně, o čemž svědčí i to, že v paměti přežívá hlavně jeho věznění na Špilberku. Za své vojenské kariéry upadl několikrát v nemilost, což ho nutilo k častému skrývání v nejrůznějších koutech a zákoutích. Jedním z takových míst byla dle pověstí i tato rokle.

 

Pokračuju na několika místech těžko schůdným terénem dále po levém břehu řeky. Rozhodně si sebou na tento výlet neberte kolo :-)

Šafránkův mlýn funguje jako penzion.

Časově jsem na tom výborně, a protože obloha se postupně od západu zatahuje, tak namísto vyhřívání se na sluníčku se ohřeju zevnitř - výstupem ke zřícenině hradu Košíkov.

 

Nezřetelná pěšina vede nahoru přímo do kopce, ale za tu námahu se výstup odmění jen výhledem zpátky do údolí k Šafránkovu mlýnu - z hradu loupeživých rytířů zbyly jen terénní náznaky.

Vracím se zpátky k Bobrůvce, už se nesmím moc nikde zdržovat, aby mi neujel ten jediný autobus, který odsud dneska jede.

 

Pro doplnění - trasa přes přes zříceniny hradů Lísek a Mitrov je z října 2020 a podobnou trasu jsem prošla v lednu 2013, to byly v Trenckově rokli nádherné ledopády. Ale pozor, v zimě může být tenhle terén opravdu hodně záludný!!!