Jeseníky 9.-10.11.2024
hřebenovka Jeseníků z Koutů přes Dlouhé Stráně do Branné
Vlastně už tak trochu klasický útěk před dušičkovým počasím - střídají se jen výchozí a cílová místa, kouzlo Jeseníků zůstává. Vrcholky hor koupající se ve slunečním světle, daleké výhledy nad mořem mraků zahalující půlku Moravy, odstíny žluté, oranžové a červené v kontrastu s nekonečně modrou oblohou a vůně spadaného listí. Bude snadné zapomenout na shon světa a nechat se pohltit klidem a rozlehlostí horské krajiny.
den první, z Koutů na Ovčárnu
Nocleh mám zajištěn přes booking v hotelu Figura na Ovčárně - v první polovině listopadu za speciálních podmínek, za "pouhých" 1493 Kč, protože platím i neobsazené lůžko, ale v ceně je zahrnuta i snídaně.
Budík mi zvoní ve 4:15, abych stihla rychlík do Šumperka, který odjíždí z brněnského hlavního nádraží v 5:22. Naštěstí je příjemně vytopený, a tak si v prázdném kupé mohu nerušeně podřimovat. Z okna stejně není nic vidět – nejprve kvůli tmě, později kvůli mlze. Do Šumperka přijíždíme přesně podle jízdního řádu, a já stojím před rozhodnutím: pokračovat autobusem na Skřítek, nebo vlakem do Koutů? Nečekaně objevím třetí možnost – při nákupu croissantu k pozdní snídani v PENNY vedle nádraží zjišťuju, že autobusový spoj do Jeseníku přes Kouty odjede přesně za pět minut, což je o půl hodiny dříve než původní dvě možnosti a já tak získám půlhodinu k dobru.
Kouty nad Desnou, sport. areál - rozhledna u Tetřeví chaty na Medvědí hoře - Mravenečník - Dlouhé stráně - Františkova myslivna - Velký Máj - Vysoká hole - Ovčárna, celkem 16 km

po sjezdovce vzhůru, v popředí nad údolím Desné Suchá a Šindelná hora a v pozadí Vozka a Červená hora
Nahoru pod Medvědí horu šlapu pěkně po svých - lanovka v mimosezóně nejede a rozjede se až pro lyžaře.

spojkou zvanou Pohodová a částečný výhled směrem k Šumperku

pohledu dominuje Černá stráň (1237 m) a už je to jen kousek k horní stanici lanovky
A pár pohledů z dronu:

údolím Desné směrem k Šumperku

opět pohledu dominuje Černá stráň (1237 m) a za ní se objevuje vrchol Kralického Sněžníku (1423 m)

trojice nejvyšších - zleva Vozka (1377 m), Keprník (1423 m) a Červená hora (1333 m)
Rozhledna u Tetřeví chaty na Medvědí hoře u Koutů nad Desnou byla zpřístupněna v roce 2014. Tato 18 m vysoká hranolová ocelová rozhledna s dřevěným opláštěním stojí v nadmořské výšce 1095 m těsně vedle horní stanice 6sedačkové lanovky SKI areálu Kouty nad Desnou a je celoročně volně přístupná. Ale z vyhlídkového ochozu ve výšce 15 metrů se můžete rozhlédnout pouze od západu k severu - do ostatních světových stran brání výhledům masív Medvědí hory (1163 m) a Kamence (1250 m).


rozhledna

horní stanice lanovky

Kralický Sněžník s maximálním zoomem, vzdálenost 25 km
A pořád nahoru. Dneska by to mělo být dohromady 1087 m nahoru a 348 m dolů, zatím jsem vystoupala cca 500 metrů.

v lese nad rozhlednou

větrný park v sedle Medvědí hory
V sedle pod Medvědí horou byla v 90. letech postupně uvedena do provozu trojice větrných elektráren se stožáry o výšce 38-42 m a s rotory o délce listů 12, 15 a 21 m. Díky své poloze patřily k nejvýše položeným v Evropě. Původně je ČEZ provozoval jako pokusné, později je převzala firma Benoco z Plzně s plánovanou životností do 31. prosince 2018. Ty tři původní měli v plánu vyměnit za jednu novou. Měla být vyšší a větší - 75 m na výšku s listem rotoru o délce 24 m, což je celkově 99 m na výšku. Ale tohle nakonec neprošlo v řízení o vlivu na životní prostředí. Dnes jsou větrné elektrárny odstavené, barva se ze stožárů loupe a jeden z rotorů leží na zemi, kde si ho můžete prohlédnout zblízka. Starší články lákaly na krásné výhledy z větrné farmy, ale ty už nejsou aktuální – okolí mezitím zarostlo lesem.

závěrečný výstup na Mravenečník
Mravenečník (1344 m) je hora s kopulovitým vrcholem, a ač jsou horní partie vrcholu pokryty vysokohorskými loukami, k dokonalým výhledům tu prostě chybí nějaké vrcholové skalisko :-( .




Mravenečník
Takže opět z dronu:

k Šumperku

k jihu, Hanušovická vrchovina

směrem k Červenohorskému sedlu, pohledu dominuje elektrárna pod Medvědí horou

v pozadí vlevo Kralický Sněžník, pohledu dominuje Černá stráň a trojice Vozka, Keprník, Červená hora

přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně
Pokračuju samozřejmě k horní nádrži přečerpávačky.

z Mravenečníku k uřízlému vrcholu Dlouhých strání

a opačný pohled - z Dlouhých strání k Mravenečníku
Nádhera. To nemá chybu :-)

Windyty

z Dlouhých strání směrem k Šumperku
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku je opravdu unikátním dílem. Hora s neobvykle rovným vrcholem v sobě skrývá energetické dílo a největším lákadlem je právě horní nádrž ve výšce 1350 m. Pokud na výstup fyzicky nemáte, můžete využít variantu lanovkou/minibusem ze Ski areálu Kouty (podrobnosti jsou uvedeny na stránce informačního centra).


Dlouhé stráně
Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku s instalovaným výkonem 650 MW. V ostrém provozu je od roku 1996 - hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou elektřiny a výkonem dodávaným zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak.


Dlouhé stráně
Výškový rozdíl nádrží je 510,7 m. Horní nádrž izolovaná 18 cm vrstvou asfaltu má provozní objem 2,6 milionů m3 a zabírá plochu 15,4 ha s největší hloubkou 26 m.

Dlouhé stráně
Pokračuju ještě kousek po červené a poté po neznačených lesních cestách k Františkově myslivně. Čekala jsem starý ztrouchnivělý povalový chodník a on ho mezitím někdo nově ztloukl.




mezi Malou a Velkou Jezernou
Františkova myslivna byla zbudována v roce 1865 rodinou Kleinů jako lovecká chata. Chata byla postupně rozšiřována a zásluhou své odlehlosti i štěstí na dobrou údržbu si zachovala svůj původní vzhled z počátku 20.století - dnes je v soukromém vlastnictví.




u Františkovy myslivny
Pokračuju po zelené úbočím Velkého Máje vysoko nad údolím Merty.



úbočím Velkého Máje
Podhůří Jeseníků v polovině 19. století bylo průmyslovou základnou rakouského mocnářství a zásluhu na tom měli členové podnikatelské rodiny Kleinů, kteří sídlili v Loučné nad Desnou a v Sobotíně. Právě v Sobotíně bylo sídlo tehdy největších železáren monarchie. Zakladatel rodu, Franz Klein (1794-1855), po získání titulu barona dostal přídomek s číslicí I. (právě on nechal v Brně zbudovat Kleinův palác) a vždy nejstarší syn v přímé linii nesl jeho křestní jméno. Postupně tak přibyl Franz Klein II. (1824-1882) a v r. 1851 následník Franz III. (1851-1931). V kraji pod Jeseníky se vždy hovořilo o "baronu Kleinovi" a to byl právě Franz III. Jeho jméno je spojeno s pamětní plaketou umístěnou kousek pod sedlem na nevelkém skalisku s textem "1851 - Franz Klein - 1931 S.G.V.T. 1937 HVST und M. Schönberg, Vires Unitae AC. Unt-Zum Gedenken". "M. Schönberg" je pravděpodobně zkratka pro Moravský Šumperk (Mährisch Schönberg), což je starší německý název města Šumperk.




u plakety
Je půl čtvrté, měla bych přidat, ale ta nádhera kolem mi dneska nedovolí ani zastrčit foťák do brašny.








přes Velký Máj a Vysokou holi
Na Vysoké holi (1464 m) to ještě jde, ale při sestupu po kamenité stezce k Ovčárně končí veškerá legrace - už se setmělo.



Vysoká hole a sestup k Ovčárně
Hotel Figura - pusto a prázdno takto mimo sezónu :-( Ale teplé vody je dost, topení hřeje, kuchyň funguje až do 20:00 a postel působí pohodlně. Nebude problém s dobitím elektroniky a vyspáním se do růžova na té vysoké matraci a v parádním ložním prádle.
pokračování - z Ovčárny přes Vozku do Branné