hřebenovka Jeseníků ze Skřítku přes Praděd do Koutů 13.-14.12.2025
třetí adventní neděle zalitá sluncem
den druhý
Na ráno jsem si pro jistotu nastavila budík. Slunce se objeví v 7:40.

ráno na Pradědu
Na řadě je bohatá snídaně formou švédského stolu, prosba ohledně termosky s čajem a zabalení se. Což je rychlovka, moc toho nemám.
Musím se dneska až pod Velký Máj vrátit po stejné trase.

Praděd

přes Petrovy kameny

přes Vysokou holi
Z rozcestí Nad Malým kotlem odbočuje z hlavního hřebene úbočím Velkého Máje zelená turistická značka.

úbočím Velkého Máje
Podhůří Jeseníků v polovině 19. století bylo průmyslovou základnou rakouského mocnářství a zásluhu na tom měli členové podnikatelské rodiny Kleinů, kteří sídlili v Loučné nad Desnou a v Sobotíně. Právě v Sobotíně bylo sídlo tehdy největších železáren monarchie. Zakladatel rodu, Franz Klein (1794-1855), po získání titulu barona dostal přídomek s číslicí I. (právě on nechal v Brně zbudovat Kleinův palác) a vždy nejstarší syn v přímé linii nesl jeho křestní jméno. Postupně tak přibyl Franz Klein II. (1824-1882) a v r. 1851 následník Franz III. (1851-1931). V kraji pod Jeseníky se vždy hovořilo o "baronu Kleinovi" a to byl právě Franz III. Jeho jméno je spojeno s pamětní plaketou umístěnou kousek pod sedlem na nevelkém skalisku s textem "1851 - Franz Klein - 1931 S.G.V.T. 1937 HVST und M. Schönberg, Vires Unitae AC. Unt-Zum Gedenken". "M. Schönberg" je pravděpodobně zkratka pro Moravský Šumperk (Mährisch Schönberg), což je starší německý název města Šumperk.

plaketa Franze Kleina
Ztrácím výšku, ale stále zůstávám vysoko nad údolím Merty.

úbočím Velkého Máje k Františkově myslivně
Františkova myslivna byla zbudována v roce 1865 rodinou Kleinů jako lovecká chata. Chata byla postupně rozšiřována a zásluhou své odlehlosti i štěstí na dobrou údržbu si zachovala svůj původní vzhled z počátku 20. století - dnes je v soukromém vlastnictví.

Františkova myslivna
Ideální místo ke krátké pauze. I studánka tady je kousek pod chatou.

nad Františkovou myslivnou
Neznačenou lesní cestou pokračuju pod Velkou Jezernou (1248 m) a poté se stáčím pod Malou Jezernou (1271 m). Nějak ty názvy vůči nadmořské výšce neladí :-)

mezi Velkou a Malou Jezernou

pod Malou Jezernou
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku je opravdu unikátním dílem. Hora s neobvykle rovným vrcholem v sobě skrývá energetické dílo a největším lákadlem je právě horní nádrž ve výšce 1350 m. Pokud na výstup fyzicky nemáte, můžete využít variantu lanovkou/minibusem ze Ski areálu Kouty (podrobnosti jsou uvedeny na stránce informačního centra).

Dlouhé Stráně
Jedná se o nejvýkonnější vodní elektrárnu v Česku s instalovaným výkonem 650 MW. V ostrém provozu je od roku 1996 - hlavním úkolem elektrárny je zabezpečit stabilitu elektrizační soustavy, pro kterou je nezbytná rovnováha mezi aktuální spotřebou elektřiny a výkonem dodávaným zdroji. Několikrát denně tak přechází z čerpadlového do turbínového režimu a naopak.

Dlouhé Stráně
Výškový rozdíl nádrží je 510,7 m. Horní nádrž izolovaná 18 cm vrstvou asfaltu má provozní objem 2,6 milionů m3 a zabírá plochu 15,4 ha s největší hloubkou 26 m.

Dlouhé Stráně
Pokračuju přes Mravenečník. Pod sebou směrem k jihu mám jen oblačné moře. Morava tam někde je… doufám. Jen škoda, obloha už dneska není tak úžasně modrá a s kontrasty vůči slunci si kamera dronu neporadila.

Dlouhé Stráně
Hodinky ukazují 14:00, můžu to vzít dolů oklikou přes Medvědí horu s vyhlídkovou Rysí skálou.

Rysí skála
Červená turistická značka vede do Koutů částečně po sjezdovce, což je docela problém - momentálně se nelyžuje, ale šlapat po zbytcích toho technického sněhu není jednoduché. Strašně to klouže :-( A taky se mi vůbec nechce do té šedivé :-(

ski areál Kouty nad Desnou
K vlakovému nádraží je to podél Desné už jen kilometr. A mají to tady vymyšlené parádně - pustí vás do vlaku a vy nemusíte mrznout venku, což je v zimě luxus na úrovni wellness.

Kouty nad Desnou (žst)