Údolí Říčky 1.2.2026

za ledovými krápníky do jeskyně Pekárna

 

I letos jsou i volně přístupné jeskyně Moravského krasu vyzdobeny ledovými krápníky. Ještě před pár lety bylo těžké odhadnout ten správný čas, dnes stačí zkouknout sociální sítě - mým cílem bude jeskyně Pekárna v údolí Říčky.

 

Moje dnešní trasa začíná na autobusové zastávce Podbělová v Brně-Líšni pod Velkou Klajdovkou. Nevěřícně koukám na dvojici s běžkami v rukou, ale cyklotrasa podél silnice do Ochozu je dneska normálně sjízdná na běžkách :-)

 

Vyhlídka Hornek nad údolím Říčky nabízí za dobré viditelnosti výhled i na Pálavu, ale takové podmínky dneska nejsou - letošní zima v Brně je převážně šedivá.

Žlutá mne pohodlně svedla dolů a pak pokračuju po modré kolem Svobodova mlýna k Jelínkovu mlýnu.

Hydrologické a krasové poměry v této oblasti jsou poměrně složité – části toku Říčky i přítoky částečně mizí do podzemí a opět vyvěrají, což je typické pro krasové oblasti. Vody Říčky vyvěrají dvěma vývěry vzdálenými od sebe 150 m. Vývěrem I. byla v roce 1967 ražena krátká průzkumná štola - po cca 20 metrech se prostříleli k úzké propasti z níž voda stoupá a přepadem odtéká ze skály ven. Speleopotápěč našel hluboko u dna pouze otvor, kterým sotva mohl prostrčit ruku. Vodu se tehdy nepodařilo odčerpat pro neustálý přítok a nebylo možno ani rozšířit otvor.

Od vývěrů je to k jeskyni Pekárna už jen kousek, ale nahoru ke vchodu není úplně jednoduché se dostat - sníh tady bývá ušlapaný a hodně to pak klouže.

Jeskyně Pekárna je přírodní jeskyně a významné archeologické naleziště v jižní části Moravského krasu nedaleko Ochozu u Brna. Je tvořena jedinou, 64 m dlouhou chodbou s velkým vstupním portálem (asi 6 m vysoký a 20–23 m široký). Je bohatě osvětlena denním světlem, ale rozhodně je to bezpečnější s nějakou baterkou - děr a balvanů je v zadní části docela dost.

Teorie je jasná - pokud v noci mrzne a přes den je tepleji a taje, tak ze stropu odkapává voda, která na zemi mrzne a vytváří tak pomalu rostoucí krápníky. Úžasné ledové království vzniká pravidelně každý rok, ale ne vždy jsou podmínky ideální a krápníky ne vždy narostou do nebývalých rozměrů.

Zdejší nálezy pochází z doby před cca 12 000–15 000 lety a patří k kulturní skupině magdalenienu (lovci sobů). Jedinečná archeologická lokalita je známá především rytinami na kostech – např. souboj bizonů či pasoucí se koně, ale pokud chcete nějaké vykopávky vidět na vlastní oči, musíte do Anthroposu či Archeologického ústavu v Brně.

Jeskyní různých velikostí je tady spousta. Tou nejkrásnější a největší je Ochozská jeskyně - zpřístupněna bývá během dnů otevřených dveří obvykle dvakrát ročně - na jaře ke Dni země a na podzim k sv. Václavovi (termíny a podrobnosti viz stránky csszo6-11.cz. Nám se to povedlo v dubnu 2002 a následně ještě jednou v dubnu 2017.

 

Ale v protějším svahu je několik volně přístupných jeskyní.

 

Netopýrka je poměrně rozsáhlá, přes dómy a několika úzkými chodbami až plazivkami je možno se dostat až do dolního patra k proudícímu vodnímu toku (v současnosti je známo více než 120 m chodeb). Za tunelovitou vstupní předsíní se dostanete do prvního dómu o rozměrech 9x5 m. Druhý dóm směrově navazuje na dóm první. Je to prostora 15 m dlouhá, 6 m široká a 10 m vysoká se zbytky sintrové výzdoby a náteků, které ještě vandalové nestihli zničit. Až sem se s trochou opatrnosti dostane každý - jen to trochu klouže, je třeba dávat pozor na hlavu a mít sebou dobré světlo. Sestup do dalších prostor lze však doporučit jen zkušenějším v patřičném oblečení, s jištěním a hlídáním - nic pro běžného turistu na procházce údolím.

 

Vchod do jeskyně Švédův stůl je viditelný zdaleka. Jeskyně není ani tak zajímavá z hlediska speleologie jako z hlediska archeologie. V roce 1906 zde byla nalezena spodní čelist neandrtálského člověka - je tak jedním z mála míst v Moravském krasu, kde se podařilo prokázat osídlení neandrtálci už před cca 100 000 lety. Jeskyně je průchozí díky propadlému stropu, ale pokud nemíníte prolézat dírou ve svahu na druhou stranu, vůbec se nezamažete. Název jeskyně získala podle pověsti o Švédských vojácích během třicetileté války, kteří údajně na kamenném plátu před jeskyní odpočívali a hodovali – ten velký rovný kámen byl jako "stůl", ale protože překážel při průzkumu, byl rozstřílen.

K mimořádnému novému objevu zde došlo v lednu 2026 - archeologové odhalili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let. Rytý vápencový blok s vyobrazením hlavy a krku koně byl původně součástí jeskynní stěny a na stránkách AV ČR jsou i obrázky.

 

Třetí se jmenuje Malčina. I do ní lze vlézt, ale je prakticky bez krápníkové výzdoby – její charakter je spíš technický a charakteristické je pro ni bahno. Co by vás čekalo se dočtete třeba na Daveho webu nebo na www.speleozahady.cz.

 

Nejvyšší čas vyrazit do Ochozu na autobus.