Broumovsko 2.-6.4.2026

krajinou barokních kostelů a skalních měst

 

Předpověď počasí pro dnešek není nikterak příznivá - půjdu na prohlídku do kláštera a pak se uvidí.

 

Broumovský klášter

Řád sv. Benedikta je nejstarší organizovaná řehole západní Evropy. Benedikt zřídil první konvent již v roce 529 na Monte Casinnu v Itálii. Mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora“ – česky „Modli se a pracuj“ a řehole svatého Benedikta se postupně rozšířila po celé Evropě. V Čechách vznikl první mužský benediktinský klášter roku 993 v Břevnově a prvním na Moravě byl klášter založený knížetem Břetislavem I. roku 1048 v Rajhradě u Brna. Broumovský klášter řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století a spolu s nedalekým klášterem v Polici n/Metují byl podřízen Břevnovu.

 

V historii Broumovska sehráli benediktínští mniši určující vliv. Řád po sedm století spravoval zdejší krajinu i její sídla a jeho vliv se nesmazatelně zapsal do podoby kraje i života jeho obyvatel. Benediktini založili prosperující klášterní hospodářství, zabezpečovali duchovní správu oblasti a stali se významnými šiřiteli vzdělání a kultury.

 

Budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. V době působení opata Sartoria v letech 1663–1670 a opata Zinkeho v letech 1700-1738 dosáhl řád benediktinů podnikatelskou činností a organizací plátenické produkce několika set domácích tkalců velmi dobrého hospodářského postavení, které mu umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objektů včetně tzv. broumovské skupiny kostelů.

 

Celý komplex se skládá z:

• kostela sv. Vojtěcha, připojeného k jižní straně kláštera a tvořícího jihovýchodní roh celku,
• kláštera samotného,
• přiléhající klášterní zahrady.

Zahrada je volně přístupná, ale do kostela a kláštera musíte na organizovanou prohlídku. V rámci klasické prohlídky si prohlédnete kostel sv. Vojtěcha s bohatou výzdobou, refektář s kopií Turínského plátna a Opatskou galerii. V sezóně či na objednání jsou v nabídce i specializované prohlídky běžně nepřístupných míst broumovského kláštera či trasa exkluzivně zaměřená na nástropní a nástěnné fresky a malby broumovského kláštera.

 

Prohlídka začíná v kostele sv. Vojtěcha.

Fresky jsou dílem Johanna Jakoba Steinfelse, dvorního malíře opatství, a zachycují život sv. Vojtěcha na klenbě a scény z historie opatství a života Krista na stěnách presbytáře.

Právě tady v kostele byla nalezena v roce 1999 kopie tzv. Turínského plátna z r. 1651 (stáří relikvie přesně dokumentuje autentická listina, která byla k rouchu přiložena). Tato replika, na které je přesně jako na originále zobrazeno mrtvé Ježíšovo tělo, byla darována tehdejšímu opatovi Matouši Sobkovi. Na světě se nachází kolem čtyřiceti podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě a rovněž patří k nejzdařilejším. V refektáři je v současné době, v rámci prohlídkového okruhu, vystavena kopie otisku. Originál kopie nalezené v klášterním kostele je uložen v depozitáři Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Originál Turínského plátna je jednou z nejvzácnějších křesťanských relikvií a v současné době je uložen v italském Turíně. Relikvie o délce přibližně 4,4 metru je z čistého lnu. Nese negativně otištěnou postavu muže nesoucího známky ukřižování asi 180 centimetrů vysokého, a to zepředu a zezadu. Obraz postavy je tmavohnědý, bez přesných obrysů. Paže má zkřížené před tělem. V místech, kde ruce, nohy a bok měly být probodeny hřeby a kopím, jsou výrazné rezavé skvrny. Radiokarbonové datování určilo stáří plátna do období 1260-1390, což odpovídá středověku. Jeho pravý původ zůstává předmětem diskusí mezi věřícími, historiky i vědci. Pro mnoho lidí má především duchovní a symbolický význam.

Dalším obrovským lákadlem broumovského kláštera je klášterní knihovna s ochozem a freskovým stropem. Obsahuje asi 17000 svazků a glóbus z roku 1712. Bývala nicméně podstatně rozsáhlejší – tisíce knih, především z knihovny gymnázia, byly zničeny za komunistického režimu. Jenže do knihovny se nepodíváme, je z technických důvodů dočasně uzavřena. Prohlídkový okruh je místo ní obohacen o Opatskou galerii a fotografickou výstavu skupiny broumovských kostelů. Ale žijeme v úžasné době - na webu je k dispozici virtuální prohlídka.

Ze samotného kláštera toho kromě chodeb moc neuvidíte. Po stěnách jsou rozvěšeny zašlé podobizny světců a opatů, na některých klenbách ztemnělé malby – s výjevy ze života různých světců.

A novodobá historie? Po roce 1945 byli němečtí řeholníci z větší části vysídleni. V roce 1950 se stává z broumovského kláštera neblaze proslulý internační klášter pro řeholníky. Následně sem byly sestěhovány řeholnice různých řádů. Internované sestry zde žily za nelidských podmínek a byly nuceny pracovat v továrnách a v zemědělství v Broumově a okolí. Ulehčení situace přinesl teprve rok 1968, kdy díky politickým změnám mohly sestry nastoupit službu v charitních domovech. Od roku 1974 sloužil hlavní objekt Státnímu ústřednímu archivu k uložení přísně střežených fondů.

 

V roce 1990 dostali budovy v restituci zpět břevnovští benediktini. Pod vedením opata Opaska nejprve opravili budovy v Břevnově, pak se snažili opravit a osadit také broumovský klášter. Ale žádný benediktinský mnich zde nežije, jelikož jich je v České republice jen kolem dvaceti a hlavní sídlo mají v Břevnově.

 

Broumovská skupina kostelů

Kostely tzv. broumovské skupiny kostelů byly na území klášterního panství postaveny podle plánů Kryštofa Dientzenhofera (1655 - 1722) a jeho syna Kiliána Ignáce(1689 - 1751) v poměrně krátkém časovém rozmezí mezi lety 1709 - 1743. Právem jsou považovány za barokní perly regionu a každý kostel je architektonickým skvostem. Iniciátorem výstavby kostelů byl opat Otmar Zinke a motivem této výstavby byla obnova již nevyhovující sítě dřevěných kostelů.

 

Kdybych přijela autem, mohla bych navštívit všechny :-( Pěšky/autobusem se to rozumně zvládnout nedá, takže si vybírám. Dnes kostel sv. Markéty v Šonově, zítra kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích a kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích.

 

Vyrážím po modré po Rožmitálské cestě přes pole a louky. Je dlouhá necelé 3 km a dodnes se na ní dochovalo několik sakrálních památek.

Kříže a Boží muka tvoří nedílnou součást naší krajiny. Málokde ale najdeme tak velkou koncentraci těchto drobných sakrálních památek jako na Broumovsku. Typický je pro tento kraj kříž tvořený kamenným soklem a osazený litinovým křížem s pozlaceným tělem Krista, méně pak kříž celý kamenný. Kříže se stavěly na místech různých událostí, zvláštní význam však měly kříže na okrajích polí podél cest. Ty znamenaly požehnání pole, u kterého stály, k ochraně úrody. Bohužel po kolektivizaci zemědělství v rámci zcelování polí bylo obrovské množství křížků zničeno a zbyly jen ty, které stály u zachovaných hlavních cest.

 

V Rožmitálu měním modrou za zelenou. Kostel sv. Markéty v Šonově je dominantou už z dálky.

Kostel sv. Markéty stojí o samotě na vrchu západně nad Šonovem. Kostel postaven v letech 1727–1730 je zajímavě orientován štítovou zdí s věžemi směrem k broumovskému klášteru, který je vidět z věží. Je zajímavý svým složitým a neobvyklým půdorysem, který vychází z protáhlého osmiúhelníku. Interiér šonovského kostela byl značně poškozen a rozkraden. Bohoslužby se v kostele nekonají, probíhají v kapli Panny Marie Růžencové na místním hřbitově.

Zatáhlo se ještě víc a začíná krápat. Jde se zpátky... Pro změnu přes Rožmitálský kopec a Plochý vrch.

 

Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie

V pozdním odpoledni se opět vyčasilo - zvládnu ještě hřbitovní kostelík, který patří mezi nejstarší dřevěné stavby ve střední Evropě. Kostel je zasvěcen Panně Marii a je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby. Nemá jediný hřebík, ale hrázděnou konstrukci z mohutných dubových trámů.

Do podoby, v jaké je znám dnes, proběhla oprava kostela po požáru v roce 1449. Dovnitř na prohlídku se lze podívat jen v sezóně, ale nevadí. Nakouknu klíčovou dírkou a prohlédnu si hřbitov. Výmalbu kostela tvoří vedle ornamentů s prvky rostlin a stylizovanými postavami zvířat také pozdně gotické písmo, vytvářející nápisy, které ale jako celek nic neznamenají. Vzácnou vnitřní výmalbu krášlí cenný obraz z počátku 17. století. Je na něm patronka a čeští zemští světci s Broumovem v pozadí.

Přízemí po celém obvodu kostela obklopuje dřevěný otevřený ochoz, zvýšený oproti okolnímu terénu. V ochozu jsou náhrobky ze zrušených hrobů z minulých století a dřevěné pamětní desky - bíle natřené s černým německým písmem a červenými iniciálami. Zachycují historické události v Broumově – např. r. 1542 škody způsobené kobylkami, 1582, 1586 a 1632 mor, 1847 cholera. Originální desky jsou dnes k vidění při prohlídce kláštera, v ochozu se nacházejí jejich kopie.

Na hřbitově se nachází i hrobka mnichů benediktinů – byli zde pohřbíváni od r. 1784, do té doby byli ostatky ukládány v klášterním kostele.

 

Rozcestník

úvod a Broumov - Božanovský Špičák a Koruna - Broumovský klášter a kostel v Šonově (tato stránka) - Ruprechtický Špičák a kostel v Heřmánkovicích a Ruprechtově - Kovářova rokle a Suchý důl