Broumovsko 2.-6.4.2026

krajinou barokních kostelů a skalních měst

 

Broumovské stěny

Z jihozápadu je Broumovská kotlina ohraničena skalnatým pásmem Broumovských stěn, které přes Machovské sedlo (620 m) pokračují dále v Polsku Hejšovinou (Szczeliniec Wlk. a Ml.) a Borem (Skalniak) - Národní park Góry Stolowe.

 

Moje dnešní trasa začíná v Horním Božanově, kam mne ráno dovezl autobus z Broumova. Je půl desáté, mám před sebou celý den a v plánu dojít pěšky až do Broumova.

 

Božanov, Horní - Pánův kříž - Junácká vyhlídka - Božanovský Špičák - Koruna - Skalní brána - Slavenské hřiby - Hvězda - Křinice - Broumov
cca 23 km,⬆️ 650 m / ⬇️ 660 m

Junácká vyhlídka se nachází v NPP Polické stěny v části zvané Bludiště. Je skryta za úzkou skalní štěrbinou a nabízí výhled na Božanovský Špičák a polské Stolové hory.

Sníh zmizel docela nedávno.

Vracím se zpátky k Pánovu kříži a čeká mne okruh "vpravo" po žluté turistické značce přes Božanovský Špičák (781), nejvyšší vrchol Broumovských stěn.

Okruh vede po úzké lesní pěšině mezi skalami. Zajímavě formované skalní útvary se honosí jmény zvířat, kterým se více či méně podobají nebo v nich můžete hledat něco jiného – vlastní fantazii se meze nekladou.

Nechybí ani vyhlídka se zábradlím.

Obloha se konečně protrhala a vykouklo sluníčko. Přes rozcestí Zelený hájek se dostávám přes Čertovo sedlo ke Koruně (772 m) - ani tam nebude chybět vyhlídka se zábradlím.

Kousek se vracím a poté pokračuju ke Kamenné bráně.

Unikátní klenbovitě prohnutý balvan je pět a půl metrů dlouhý, dva metry široký a téměř dva metry vysoký. Klene se nad rozsedlinou mezi dvěma skalními bloky - vlastní prostor brány je čtyři a půl metru vysoký a pět metrů široký. Jen slunce nesvítí z té správné strany pro krásné fotografie. Bez počítače by to byla jen silueta proti vypálenému nebi :-(

U ústí Zaječí rokle se nabízí jedna z mála možností sejít z hřebene, ale časově jsem na tom dobře a pohodlně stihnu dojít až na Hvězdu a sejít po červené do Křinic. Takže pokračuju starou Linhartovou, takzvanou Dobytčí stezkou.

Slavenské hřiby jsou považovány za jedny z nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice. Hřibovitý tvar vzniká nerovnoměrným zvětráváním různě odolných vrstev pískovce – na měkčí noze sedí pevnější klobouk.

Červená turistická značka vás dovede až k místu, ze kterého se vám naskytne pěkný pohled na skalní útvar zvaný Čertova tchýně.

Když ale odbočíte za hřiby po vyšlapané pěšině doprava, dostanete se na vyhlídkovou skálu po žebříku. Tady je to ještě mimo NPR, takže je možné sejít z cesty — v samotné NPR je to zakázané.

Vrchol skály Supí hnízdo (též Supí koš, německy Geyerskorb) je upraven jako další vyhlídkové místo. Žádný žebřík, ale schody a nahoře zábradlí.

Už jsem v té nejznámější části Broumovských stěn, jen kousek od Hvězdy.

Na vrchu s původním názvem Polická hora, v místě kde stával kříž s pozlacenou hvězdou, stojí na půdorysu hvězdy kamenná kaple postavená roku 1733 dle návrhu K. I. Dientzenhofera. Od května 2024 je kaple opět v majetku broumovského kláštera.

Ke vchodu do kaple vede kamenný klenutý most, z druhé strany k ní příléhá vyhlídkový ochoz.

Romantická dřevěná chata Hvězda ve švýcarském stylu z roku 1856 stojí na samotném okraji pískovcových skal. Z terasy nabízí překrásné výhledy směrem na Broumovsko, ale minimálně do dubna 2027 nebude kvůli probíhající rekonstrukci přístupná. I chata je v majetku broumovského kláštera.

Kolem kaple Panny Marie Sněžné pod Hvězdou scházím do Křinic. Mám před sebou ještě 6 km.

A opět spousta křížů a křížků podél cesty.

 

Rozcestník

úvod a Broumov - Božanovský Špičák a Koruna (tato stránka) - Broumovský klášter a kostel v Šonově - Ruprechtický Špičák a kostel v Heřmánkovicích a Ruprechtově - Kovářova rokle a Suchý důl