Jizerské hory + Ještědský hřbet 15.-22.7.2017

autem, na elektrokole či pěšky za krásou
nejsevernějšího českého pohoří

 

Jizerské hory, nejsevernější pohoří naší republiky se na severu strmě zvedá z lužických nížin Frýdlantska do tisícimetrových výšek. Průzračné vodopády tudy padají ze srázů porostlými starými bučinami a skalní věže vysoko vyčnívají nad koruny staletých buků. K jihu klesají hory mnohem pozvolněji lučinatými svahy a střed oblasti ukrývá vysoko položené pláně, které připomínají skandinávské lesy. V plochých údolích potoků se skrývají horská rašeliniště s tůněmi tmavých hlubokých vod s vůní rašeliníku. Pokrývá je zeleň ostřic, suchopýrů a travin, keříky kyhanky, vlochyně, klikvy, brusinek a vřesu doplňuje kosodřevina s borůvčím. Nevlídné klimatické podmínky přinášejí dlouhé zimy a krátká léta.

Ubytování máme domluvené v České chalupě v Rudolfově ( o báječné místní kuchyni a ochotě personálu se dočtete v mnoha recenzích), s tipy na nejhezčí výlety jste nám pomohli i vy, naši věrní čtenáři - děkujeme :-) Jen větru, dešti stále ještě poručit neumíme...

 

Prozkoumáme vodopády na Černém potoce a Velkém Štolpichu, vyšplháme na Frýdlantské cimbuří, navštívíme malebnou osadu Jizerka na malé náhorní plošině v srdci Jizerských hor a projdeme se po naučné stezce Tři iseriny a taky do Polska, kolem Josefodolské přehrady se svezeme na vypůjčených elektrokolech přes Kristiánov, kdysi významnou sklářskou osadu, k Protržené přehradě na Bílé Desné, porozhlédneme se po zdejší krajině z kamenných či železných rozhleden postavených na přelomu 19. a 20. století, připomeneme si Járu Cimrmana v jeho muzeu s majákem v Příchovicích na Tanvaldsku, vyrazíme lanovkou na Ještěd a pěšky na Smrk, nejvyšší horu české části Jizerských hor. Jen na pomníčky už čas nevybyl :-(

 

Chcete-li se dovědět o Jizerských horách více, a zejména o jejich minulosti, měli byste sáhnout po Knize o Jizerských horách Miroslava Nevrlého z roku 1976. Dnešní Jizerské hory již nejsou oněmi lesními dálavami, kterými před více než půlstoletím bloudil a které jej okouzlily svou samotou a pravěkou krásou rašelinišť. Chalupy se proměnily v penziony, parkoviště bývají za hezkých dnů přeplněná jak v zimě, tak v létě. Z aut se nepřetržitě řinou turisté v barevných lesklých úborech a po asfaltem či panely krytých silničkách se v létě projíždějí stovky cyklistů a v zimě ještě více lyžařů. Čas se nedá zastavit...

 

Rozcestník - část první, rozhledny (tato stránka) - část druhá, Jizerka - část třetí, Smrk - část čtvrtá, Ještěd - část pátá, Velký Štolpich a Frýdlantské cimbuří - část šestá, Josefův důl, Kristiánov a Protržená přehrada

 

část první - rozhlednovým rájem

 

Když počasí zrovna nepřeje celodennímu pěšímu výšlapu ani výletu na kole, bude rozhodně nejlepší pohybovat se v blízkosti auta. Hlavně nezapomenout na deštníky a můžeme vyrazit :-)

 

Dalekých výhledů si zřejmě až tak neužijeme, ale rozhledny Libereckého kraje nemají u nás obdoby - jedná se o bytelné kamenné věže s dlouhou historií, ne o unifikované telekomunikační stožáry či dřevěné vyhlídkové věže postavené z dotací. Ale jedna nevýhoda tady je - takový výlet nevychází zrovna levně, protože nejen že musíme zaplatit za vstup, ale téměř vždy i nemalou částku za parkování :-(

 

Liberecká výšina

 

Na Libereckou výšinu to máme z Rudolfova, kde jsme ubytováni v České chalupě, kousek pěšky. Rozhledna s restaurací ve stylu středověkého hradu je schována v lesích kousek nad libereckými Lidovými sady. Stojí na svahu Kovářova kamene (557 m) v nadmořské výšce 548 m od roku 1901 (v roce 2013 se dočkala celkové rekonstrukce).

Z věže s vyhlídkovou plošinou ve výšce 20,5 metru se otevírá výhled především na Liberec a dominantu oblasti - Ještěd. Samozřejmě za lepšího počasí - my hledáme v batůžku deštník :-(

Královka

 

Královka u Janova nad Nisou stojí na vrcholu Nekras v nadmořské výšce 859 m od roku 1907 (v roce 2014 se dočkala celkové rekonstrukce).

Pěkně nám to začíná, za vstup platíme 2x30Kč, za parkování 50Kč. Rozhledně se dříve říkalo Königova vyhlídka a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 20,5 metrů vede 102 schodů.

Z rozhledny je za příznivého počasí překrásný výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Polsko i Německo, Český ráj, Ještěd a Jablonec nad Nisou. Což dneska opět není :-(

Vedle věže byla roku 1934 postavena horská chata s restaurací a ubytováním a celý areál momentálně prochází revitalizací. A při procházce k Prezidentské chatě jsme narazili i na velblouda :-)

Slovanka

 

Naším dalším cílem je Slovanka, naše nejstarší železná rozhledna. Stojí na vrcholu stejnojmenného kopce v nadmořské výšce 820 m od roku 1887 (rekonstrukcí prošla v roce 2000).

Zde se naštěstí neplatí ani parkovné, ani vstupné, tato rozhledna je volně přístupná a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 10 metrů vede 56 schodů.

Počasí se trošku zlepšilo :-)

Vede tudy i křížová cesta z Horního Maxova k Seibtově studánce.

Štěpánka

 

V mapách.cz je parkoviště u kravína v Příchovicích označené jako neplacené, ale stojí zde parkovací automat, takže do něj sypeme 50Kč. Až dodatečně jsme si ale uvědomili, že nás označení parkoviště a značka zákazu vjezdu nad parkovištěm dobře zmátlo, to ještě nebyla odbočka nahoru k rozhledně a my vlastně mohli vyjet autem až k chatě Hvězda a zaplatit za parkování až tam. Ale na druhou stranu - ono je to z Příchovic nahoru parádní procházka a trošku se konečně vyčasilo.

 

Kamenná rozhledna Štěpánka stojí na kopci Hvězda v nadmořské výšce 958 m od roku 1892, což znamená, že se jedná o nejstarší rozhlednu v Jizerských horách. Její stavba byla zahájena knížetem Kamilem Rohanem v roce 1847, spolu se stavbou císařské Krkonošské silnice z Liberce přes Tanvald, Příchovice, Jilemnici až do Trutnova.

 

Štěpánka byla pojmenována po rakouském arcivévodovi Štěpánovi, který byl v letech 1843-47 zemským správcem Čech.

 

Mnohými je považována za naši nejhezčí rozhlednu :-)

Po zaplacení vstupného stoupáme nejprve na dolní a poté na horní vyhlídkový ochoz do výšky 21 metrů. Konečně krásný výhled :-) Jsou odtud vidět západní Krkonoše, údolí Desné a Kamenice, roztroušená zástavba horských chalup až k přehradě Souš a hora Jizera v pozadí.

Kamenný maltézský válečný kříž, který stojí na vyvýšeném místě pod rozhlednou, byl dominantou pietního místa, které vzniklo v roce 1944.

 

Na kamenech rozmístěných do kruhu byly tabulky s názvy obcí a měst v okolí. Sem chodili a kladli květiny příbuzní místních Němců, kteří padli v bojích 2. světové války a jejichž ostatky zůstaly kdesi v cizině.

 

V květnu 1945 byl kříž z pochopitelných důvodů stržen a pietní místo postupně zarostlo - kříž byl obnoven až v roce 2011.

Maják Járy Cimrmana

 

Rozhledna Maják Járy Cimrmana stojí na okraji Příchovic ve skiareálu "U Čápa" v nadmořské výšce 785 m od roku 2013.

Dřevěná rozhledna má tvar válce, jehož plášť vytváří vzdušná mříž z borového dřeva. Spodní část je zakryta objektem muzea, kde se také nachází jediný vstup do věže, takže kdo chce na věž, musí si zakoupit vstupenku do muzea.

Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 18 m vede 105 schodů a protože rozhledna nestojí na kopci, je z ní výhled převážně směrem na oblast Železnobrodska a Semilska v pozadí s Kozákovem.

Čápi neuletí :-)

Areál je úžasný především pro děti - v lesoparku na Sluneční se mohou vyřádit na hřišti.

A o kousek dál stojí v lese kaplička sv. Gotharda s dřevěnou plastikou světce Gotharda.

Lidové sady

 

Vyhlídková věž je dominantou objektu Lidových sadů v bezprostřední blízkosti liberecké zoologické zahrady. Stojí v nadmořské výšce 450 m od roku 1901 (v roce 1998 se dočkala celkové rekonstrukce).

A výhledy? Liberec a Ještěd, směrem k Liberecké výšině brání výhledům zalesněný kopec.

A taky ZOO.

Dalo by se pokračovat, ale týden je prostě jen 7 dnů. Ještě jsou tady rozhledny Frýdlantská výšina, Heřmanice, Bramberk, Prosečský hřeben, Petřín, Rašovka, Nová Ves nad Nisou, Černá Studnice či Tanvaldský Špičák. A samozřejmě rozhledna na Smrku, na nejvyšším vrcholu (1124 m) české části Jizerských hor. Ale ta stojí za samostatný článek, protože k této se autem rozhodně nedostanete a výhled si musíte zasloužit :-) A Ještěd si také zaslouží svůj vlastní článek.

 

Rozcestník - část první, rozhledny (tato stránka) - část druhá, Jizerka - část třetí, Smrk - část čtvrtá, Ještěd - část pátá, Velký Štolpich a Frýdlantské cimbuří - část šestá, Josefův důl, Kristiánov a Protržená přehrada

 



 

copyright Alena