Ze Smědavy vyrážíme po zelené kolem malé nádrže na Černé Smědé a z Předělu po červené turistické značce zpevněnou cestou zamíříme kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku.
ze Smědavy na Smrk (červenec 2017)
Nepostupujeme nikterak rychle, cestu lemují borůvkami obsypané keříky a z okrajů lesa se na nás smějí praváci. Ty tady rozhodně nenecháme :-)
hřiby, hříbky, hříbečky (červenec 2017)
Pohoda končí u Nebeského žebříku - je nutno opustit úzkou asfaltku a strmě vystoupat až na hřeben pod Smrkem. Naštěstí byla tato 630 metrů dlouhá cesta ze žulových stupňů nedávno obnovena, takže to jde docela dobře.
Nebeský žebřík (červenec 2017)
Ještě kousek po dřevěném chodníku a můžeme se kochat na první vyhlídce. Dál už je to pohoda.
Smrk (červenec 2017)
Smrk (polsky Smrek, německy Tafelfichte) je s výškou 1124 metrů nad mořem nejvyšší hora české části Jizerských hor. Vlastně je to dvojvrchol, kde vyšší vrchol leží v Česku a o metr nižší Smrek je již na polském území a právě tudy prochází rozvodí mezi Baltským (Smědá -- Nisa -- Odra) a Severním mořem (Jizera -- Labe).
na východ - směr Stóg Izerski (1107 m) s lanovkou ze Swieradówa-Zdrój
na západ - směr Hejnice a Frýdlant (červenec 2017)
Vzhledem ke své poloze byla oblast kolem hory odedávna předmětem sporů o přesný průběh hranic. Stýkaly se tu hranice tří zemských celků: Čech, Lužice a Slezska.
směr jihovýchod - Krkonoše (červenec 2017)
Už od r. 1858 existoval záměr vystavět na docela plochém zalesněném vrcholu Smrku rozhlednu. Usiloval o ni český železniční podnikatel a příbuzný hrabat Clam-Gallasů, rytíř Karel František Bartos-Sturz ze Sattelbergu. Kvůli pozemkovým nejasnostem však projekt rozhledny od tohoto podnikatele a příležitostného architekta zůstal jen v nákresu. První rozhledna byla postavena až v roce 1892 a věž neudržovaná po roce 1946 se v šedesátých letech zřítila. Její kopie dnes stojí v areálu pražské zoologické zahrady a jmenuje se Obora a druhé dvojče stojí na Moravském kopci v Holčovicích na Bruntálsku.
směr jih - hlavní část Jizerských hor a hora Jizera (červenec 2017)
Dneska zde stojí 23 metrů vysoká ocelová stavba z roku 2003 architekta Jana Dudy. Je volně přístupná a výhled nabízí dokonale kruhový.
rozhledna Smrk (červenec 2017)
Kdo porovnává starší fotografie Smrku se současnými, ten se nestačí divit. Ještě na přelomu tisíciletí bylo temeno hory planinou, z níž čnělo jen pár původních, většinou odumřelých stromů. Spouštěcím mechanismem několika ekologických katastrof bylo uvedení do provozu tepelných elektráren v sousedním Polsku a Německu na začátku šedesátých let. Imisím, škůdcům a větrným kalamitám padla za oběť obrovská plocha lesa. Kolik stovek tun popílku a síry na Jizerské hory spadlo za třicet let, už zřejmě nikdo nespočítá, ale kdeže je ponurý pohled na vysířené Jizerky 80. let! Dnes tu dominuje zelená barva mladých smrků a po ekologické katastrofě zdánlivě není ani památky.
duch Jizerských hor (červenec 2017)
Körnerův pomník zde byl umístěn na počest stého výročí výstupu německého romantického básníka Karla Theodora Körnera (1791-1813). Vrchol Smrku navštívil jako osmnáctiletý mladík 16.srpna 1809 (a není to překlep, zemřel opravdu v 22 letech).
Smrk (červenec 2017)
Zpět vyrážíme po stejné trase. Co se dá dělat, máme tam zaparkované auto :-(
ze Smrku na Smědavu (červenec 2017)
Rozcestník - část první, rozhledny - část druhá, Jizerka - část třetí, Smrk (tato stránka) - část čtvrtá, Ještěd - část pátá, Velký Štolpich a Frýdlantské cimbuří - část šestá, Josefův důl, Kristiánov a Protržená přehrada