Bulharsko, Stara planina a Sredna gora 12.-23.6.2019

za probouzející se přírodou Balkánu

 

1/ Belogradčické skály

2/ pětidenní přechod centrální části Staré planiny
     1. část - Kozya stena/Dermenka + 2. část - Dermenka/Botev/Karlovo

3/ dvoudenní přechod Sredné gory a městečko Koprivštica (tato stránka)

4/ jezero Rabiša a jeskyně Magura

 

Sešli jsme ze Staré planiny do Karlova a autobusem přejíždíme do Staroselu pod hřebenem Sredné gory s kratičkou zastávkou ve vesničce Staro Zhelezare, jejíž ulice se staly galerií pod širým nebem.

Staro Zhelezare Staro Zhelezare Staro Zhelezare

Staro Zhelezare

A nejlepší je kostelík, na jehož věži bydlí čápi :-)

Staro Zhelezare Staro Zhelezare

Staro Zhelezare

 

3/ dvoudenní přechod Sredné gory a městečko Koprivštica

 

Sredna gora (bulharsky Средна гора) je pohoří rovnoběžné se Starou planinou ve středním Bulharsku. Jeho délka v západovýchodním směru je 285 km a největší šířka cca 50 kilometrů. Nejvyšším vrcholem je Bogdan (Богдан – 1603 m). Toto pohoří je charakteristické zaoblenými tvary bez skal, loukami či listnatými lesy a rozhodně nepatří k nejnavštěvovanějším a turistická vybavenost popisovaná na některých stránkách již dávno vzala za své.

 

Naše putování začíná vložkou z dějepisu. V roce 2000 našli archeologové poblíž vesnice Starosel zbytky obrovského chrámu z 4. stol. př.n.l., největšího svého druhu na Balkánském poloostrově. V té době zde žili Thrákové a velký tumul je ukrytý v umělém kopci. Ale protože jsme zde byli až navečer, už bylo zavřeno a dovnitř jsme se nedostali.

Starosel Starosel Starosel Starosel

Starosel, Thrácký chrám

Od chrámu je hezký výhled do kraje proslulého vínem - vinaři ze Staroselu si zakládají na staré thrácké tradici zpracování vína, protože Thrákové byli v době antiky největšími vinaři Evropy.

Starosel

Starosel

Sredna gora je pokryta převážně dubovými a listnatými lesy. Ráj divizen, zlatohlávků a tesaříků :-)

Sredna gora

Sredna gora

Výskyt tesaříka obrovského je vázán především na stanoviště se starými porosty dubů, protože larvy tesaříka obrovského potřebuji ke zdravému vývoji dřevo alespoň 100 let starých dubů. Žije i u nás, především v teplých oblastech jižních Čech a jižní Moravy a s délkou až 56 mm je po roháči obecném (až 75 mmm) a tesaříku zavalitém (až 60 mm) je třetím největším broukem v ČR.

Sredna gora

Sredna gora, tesařík obrovský

A toto je taky jeden z tesaříkovitých, Morimus funereus nebo taky kozlíček. Podle délky tykadel lze snadno odlišit samce od samic. Samice mají tykadla zhruba stejně dlouhá jako tělo, tykadla samců dosahují zhruba dvojnásobné délky, takže tohle je samice.

Sredna gora

Sredna gora, Morimus funereus

V lese, pod vrcholem Kozi gramadi, je další památka na Thráky - zbytky královské rezidence.

Sredna gora

Kozi gramadi, královská rezidence

Šlapeme střídavě cestou necestou, občas se objeví šipka, pak se zase značka ztrácí, ale jakmile se dostáváme na hřeben, už není kam zabloudit.

Sredna gora

hřeben Sredne gory

Na chatě Fenera z nás má správce velkou radost, tolik toho neprodal zřejmě za celou sezónu. Návštěvnost tohoto pohoří není vysoká, ale byl opravdu moc milý, provedl nás po chatě, všechno ukázal a předvedl nám i svá polocvičená prasata. Ale spát bych tu nechtěla, v jednotlivých pokojích se topí v kamnech a chlad a vlhko vyhovuje plísním. V koupelně to vypadalo naprosto příšerně.

Sredna gora Sredna gora Sredna gora Sredna gora

chata Fenera

Pokračujeme po hřebeni směrem na Čiviru, ale trošku nám to komplikuje bouřka.

Sredna gora Sredna gora

hřeben Sredne gory

Ale nebylo to až tak zlé, jak rychle přišla, tak rychle odešla. Na Čiviře nás vítá stíhačka MIG-19P. Kdoví proč se z ní stal památník právě tady. Možná kvůli partyzánské historie tohoto místa, ale tyhle nadzvukové stíhačky se vyráběly až od roku 1955.

MIG-19

Čivira

Obrovská chata vypadá z dálky skvěle, ale jedná se o opuštěný vybydlený objekt. Trošku jsme ho prozkoumali - nabídce vyfotit si síň tradic málokdo odolal.

Čivira Čivira Čivira Čivira

Čivira

Na Staré planině jsme spali v chatách, ale sem jsme přišli nabaleni natěžko.

Čivira

Čivira

Když si člověk odmyslí tu opuštěnou chatu, zaparkovanou stíhačku a najde si kousek místa bez kravinců a kobylinců, je tady moc hezky. Dokonce je zde i silný zdroj pitné vody. A taky spousta mravenců - tenhle pózoval jen proto, že jsem ho nalákala na čokoládu.

Čivira Čivira Čivira Čivira Čivira Čivira

Čivira

Ráno pokračujeme západním směrem, čeká nás Bogdan, nejvyšší vrchol tohoto pohoří.

Bogdan Bogdan Bogdan Bogdan Bogdan

z Čiviry na Bogdan

S nadmořskou výškou 1603 m je Bogdan od Čiviry snadno dosažitelný, ale výhledy z něj žádné nečekejte - je zalesněný.

Bogdan Bogdan Bogdan

pod Bogdanem

Bogdan je pojmenován podle legendárního hajduka a stejnojmenná chata pod vrcholem ze západní strany je stejně v dezolátním stavu jako ta na Čiviře. Ale ještě o kousek níž na nás čeká překvapení - rozhledna postavená z fondu EU na rozvoj venkova. Klasika známá i od nás, z rozhledny je vidět totéž, co z travnatého svahu nad ní, ale na takhle příkrý žebřík jsem u nás ještě nenarazila (jen na Slovensku, ale to nebyla rozhledna, ale protipožární věž).

Bogdan Bogdan

pod Bogdanem

Odsud lze pokračovat rovnou dolů do údolí nebo ještě kousek pokračovat po travnatém hřebínku. Patřím mezi ty, kdo si zvolili hřebínek, ale nebyl to až tak dobrý nápad. Přešli jsme nenápadnou odbočku a pak zkřížili cestu stádu ovcí. Byly jsme čtyři a s vědomím bačů jsme se dostaly na druhou stranu, pokračovaly dál a pak se za námi pustili se zběsilým štěkotem psi :-( Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem se nebála. Bály jsme se rozhodně všechny. Štěkali jako smyslů zbavení. Měly jsme hole, házely kamení, držely se pohromadě a psy to naštěstí přestalo bavit. Možná jsme se neměly snažit vzdálit, ale naopak se vrátit pod ochranu bačů. Těžko říct... Nebyl to zážitek, který bych si chtěla znovu zopakovat...

 

A aby těch nepříjemných zážitků nebylo málo, přidala se bouřka a nejkratší zkratka do údolí nebyla zrovna nejschůdnější :-(

Bogdan Koprivštica Bogdan

nad Koprivšticou

Z městečka Koprivštica dýchá minulost skloubená s unikátní architekturou, hrdinskými činy spojených s ovobozením Bulharska od Turků a klidem bulharského venkova. Křivolaké dlážděné uličky vybíhají z hlavní silnice podél řeky Topolnica a za kamennými zdmi se skrývají barevné domky v tradičním slohu doby bulharského národního obrození, tj. z 19. století. Dominují zde barvy červená, modrá či okrová a styl osmanských rezidencí je obohacen o tradičné lidové umění a závany evropského romantismu. Šest residencí je otevřeno návštěvníkům jako muzeum významných místních rodáků a důležitých osobností - Oslekovův, Kableškovův, Debeljanovův, Karavelovův, Ljutovův a Benkovského.

Koprivštica Koprivštica Koprivštica Koprivštica

Koprivštica

70. léta 19. století byla pro Balkán obdobím nepokojů. Bulhaři se dožadovali samostatnosti a Osmanská říše se jen stěží pokoušela zastavit vlny protestů. Protiturecké povstání 20. dubna 1876 bylo zahájeno výstřelem Todora Kableškova na "Mostě prvního výstřelu". Vzpoura byla tvrdě potlačena, ale dnes patří ke stěžejním milníkům na bulharské cestě za svobodou a předehrou následných událostí, kterými byla později rusko-turecká válka a následné vyhlášení samostatného bulharského knížectví v roce 1878. Koprivštické události jsou Bulhary chovány v posvátné úctě.

 

Revolucionář Georgi Benkovski (1843-1876) zde má nejen svůj dům, ale i obrovský monument z roku 1976 nad městečkem.

Koprivštica

Koprivštica

Říčky jsou po bouřce rozvodněné, ale snad nás voda v noci nevyplaví.

Koprivštica

tábor na louce kousek nad Koprivšticou

Před námi je další krásný den a půldenní výšlap nalehko směrem na kopec zvaný Golemija pop s nadmořskou výškou 1438 m.

Koprivštica Koprivštica Koprivštica Koprivštica

nad Koprivšticou

Pomalu se nám tenhle zájezd chýlí ke konci, teď nás čeká 300 km odpolední přejezd směrem k bulharsko-rumunským hranicím a zítra poslední výlet kolem jezera Rabiša.

 

Rozcestník:

1/ Belogradčické skály

2/ pětidenní přechod centrální části Staré planiny
     1. část - Kozya stena/Dermenka + 2. část - Dermenka/Botev/Karlovo

4/ dvoudenní přechod Sredné gory a městečko Koprivštica - tato stránka

5/ jezero Rabiša a jeskyně Magura