Janišovský vrch a Chléviska - z Dušné přes Vsacký Cáb na Vsetín - ze Vsetína na Dušnou a zpět
Trošku si dneska vypomůžu autobusem. Jezdí přes Dušnou ve všední den ve dvouhodinovém intervalu na pravidelné lince mezi Vsetínem a Rožnovem pod Radhoštěm, takže si pro jistotu nastavím budíka, abych zvládla odjezd ze Lhoty 8:12 s přípojem ve Vsetíně a za 35 minut budu na Dušné.
Vsetínské vrchy (místně také Vsacké vrchy) jsou plochou hornatinou oddělenou od Hostýnských vrchů a Javorníků údolím Vsetínské Bečvy a od Moravskoslezských Beskyd na severu jsou oddělené údolím Rožnovské Bečvy. Středem pohoří se táhne mírně zvlněný hřbet s nejznámějšími vrcholy ve směru západ/ východ Cáb (841 m), Tanečnice (912 m), Soláň (861 m), Kotlová (869 m) a hřeben končí nejvyšší hora pohoří, Vysoká (1024 m) kousek od Bumbálky a hranice se Slovenskem.
sedlo Dušná - Vsacký Cáb, chata - sedlo Nad Červenkou - U Krošenků - sedlo Lysný - Vsetín, cca 19 km
Všechno klaplo, autobusy jezdí téměř prázdné a nahoře na Dušné, v sedle na silnici spojující Vsetín a Bystřičku, vystupuji sama. Asfaltová silnička mne s minimálním převýšením dovede zpočátku smrkovým a poté krásným bukovým lesem až k turistické chatě pod Vsackým Cábem. Normálně zde musíte počítat s auty, ač je sem zákaz vjezdu (výjimku mají hoteloví hosté). Ale to dneska rozhodně nehrozí - obcházela jsem jen dva lesní mechanismy při těžbě dřeva.
z Dušné na Vsacký Cáb
Lesní silnička vlastní vrchol obtáčí. Vrchol Cáb (841 m) i jeho okolí vyhledávali turisté už od počátku 20. století. Díky snaze předsedy vsetínské pobočky KČT Karla Puszkailera zde byla v roce 1928 otevřená chata, která po přestavbách a modernizaci slouží dodnes.
chata pod Vsackým Cábem
Tehdy byl vrchol odlesněný a nabízel krásné výhledy do okolí z jednoduché vyhlídky - nevysoké kamenné mohyly se zábradlím. Zbyla z ní jen hromada kamení a výhledy jsou jen ze sjezdovky.
chata pod Vsackým Cábem
U otevřeného okénka si kupuju kofolu, na oběd je ještě čas, a pročítám info cedule. Část mé dnešní trasy vede po Baťově naučné stezce, která je pojmenována po Tomáši Baťovi ml., protože většina lesů v okolí patří Baťově rodině.
Vracím se na rozc. Pod Vsackým Cábem a pokračuju po žluté. Brzy je jasné, že taková pohoda jako včera to nebude. Střídavě se bořím ve sněhu, kloužu po ledu a brodím se blátem. Konec února není ten správný čas pro pěší výlety :-(
nad sedlem Nad Červenkou
První letošní motýl :-)
žluťásek řešetlákový
sedlo Nad Červenkou
Za sedlem cesta stoupá na hřeben nad Jasenickým údolím k samotám zvaným U Krošenků.
U Krošenků
další jarní pozdrav zlákaný sladkým čajem
Výklenková kaplička je vzpomínkou na hrdý a pracovitý valašský lid, který zasvětil svůj život tomuto kraji.
U Krošenků
Cesta se táhle vlní a kroutí kolem malebných samot jako ze skanzenu. Výhledy se střídají směrem na hřeben Vsetínských vrchů čí pohraniční Javorníky.
Vsetínské vrchy
Na rozcestí pod Lysným se žlutě značená trasa odklání směrem více na sever ke Vsetínu.
Vsetínské vrchy
Když nezapočtu lesní dělníky kousek nad Dušnou a obsluhu v okénku na chatě pod Vsackým Cábem, potkala jsem během těch 19 km za celý den jen jednu skupinku mladých turistů nedaleko samoty U Krošenků a pak ještě jednu osamělou dívčinu s batohem kousek před samotou U Karolů. Je obrovský rozdíl v návštěvnosti mezi všedním dnem a víkendem.
A tohle už je Vsetín. Tak akorát čas, je půl čtvrté.
Vsetín, Ohrada
Po návratu na chalupu tentokráte již zkušeně zatápím v kuchyňských kamnech. Dnes budu nejen vařit večeři, ale především sušit boty.
Lhota u Vsetína