Šumava 10.-20.2.2022

na běžkách či pěšky napříč Šumavou, část třetí

 

pěší výšlap ze Železné Rudy k Čertovu a Černému jezeru

 

Železná ruda - Špičák - Čertovo jezero - Rozvodí - Černé jezero - Rozvodská cesta - Špičák - Železná Ruda, celkem pěšky 17 km

 

Vyrážím pěšky. Oblast NPR Černé a Čertovo jezero a PP Královský hvozd není přístupná s výjimkou Jezerní cesty po upravené běžkařské trase. Obloha je převážně šedivá, vršky kopců jsou zakryty oblačností a vyčasit se má zítra.

 

Kousek po silnici, ale posléze po cyklostezce vyrážím směrem Špičák.

 

Na pohřebišti Barabů v těsné blízkosti tratě mezi Železnou Rudou a Špičákem nalezli svůj poslední odpočinek stavební dělníci z Itálie, Chorvatska a Dalmácie zvaní Barabové, kteří budovali železnici až do centra Šumavy a zahynuli v letech 1874 - 77 při stavbě až do roku 2007 nejdelšího tunelu v České republice (1748 m) pod horou Špičák.

Jako obřadní místo obětem výstavby Špičáckého tunelu sloužila kaple sv. Antonína a sv. Barbory.

Girglhof (Jiříkův dvůr) byl jeden z nejstarších a také největších železnorudských selských dvorců vůbec. Patřila mu i kaple zasvěcená sv. Antonínovi. Dnes je statek v soukromém vlastnictví, kaplička se postupně opravuje, ale na dům jim finanční prostředky rozhodně nestačí.

Po žlutě značené "Spodní jezerní" pohodlně stoupám k Čertovu jezeru.

Čertovo jezero je pověstmi opředené jezero, které vzniklo v ledovcovém karu po odtátí ledovce na jihovýchodním svahu Jezerní hory. Jezero se nachází v nadmořské výšce 1030 metrů, jeho rozloha je 9,71 hektaru a průměrná hloubka 18 m (místy je hluboké 36 m). Jezero obklopuje pralesovitý smrkový porost a Čertovo jezero jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

K Černému jezeru je to odsud 2,5 km s převýšením 150 m - zhruba uprostřed v nejvyšším místě překonáte hlavní evropské rozvodí Labe - Dunaj.

Pohled na zamrznuté jezero je takto v zimě docela podobný, ale své jméno získalo podle své zdánlivě černé hladiny :-)

Černé jezero pod severním svahem Jezerní hory je největším karovým ledovcovým jezerem na Šumavě a pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka, je s rozlohou 18,5 ha největším jezerem u nás. Nachází se v nadmořské výšce 1008 metrů a maximální hloubka dosahuje 40 m.

Pokračuju Jezerní cestou (Horizontálkou) směrem na Špičácké sedlo.

Z rozcestí Rozvodská cesta pokračuju doprava přes Prokopovu louku. Možná to nebyl až tak dobrý nápad - NS křižuje několik sjezdovek :-(

V Železné Rudě večer dokupuju zásoby, zítra musím vstát brzy, protože zamířím přes Debrník, Hůrku a jezero Laka do Prášil a cestou žádná občerstvovna nebude.

 

pokračování čtvrté - Polom, Hůrka, jezero Laka

 

Rozcestník:

1/ úvod

2/ pěší výšlap ze Železné Rudy na Pancíř (11 km)

3/ pěší výšlap ze Železné Rudy k Čertovu a Černému jezeru (17 km) - tato stránka

4/ na běžkách ze Železné Rudy přes Polom na Hůrku a kolem jezera Laka do Prášil (25 km)

5/ pěšky z Prášil kolem Prášilského jezera na Poledník s návratem přes Gsenget (19 km)

6/ na běžkách z Prášil přes Poledník na Modravu (24 km)

7/ pěší toulání na Modravě kolem Vydry (5 km)

8/ na běžkách z Modravy přes Březník, Černou horu a kolem pramenů Vltavy do Kvildy (23 km)

9/ pěšky z Kvildy k Návštěvnickému centru Kvilda a na Jezerní slať (7 km)

10/ na běžkách z Kvildy přes Bučinu a Knížecí Pláně do Borových Lad (17 km)

11/ střídavě na běžkách a pěšky z Borových Lad přes Knížecí Pláně a Strážný do Českých Žlebů (23 km)

12/ pěšky z Českých Žlebů ke Stožecké kapli a na vlakové nádraží ve Stožci (9 km)