... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

Šumava 10.-20.2.2022

na běžkách či pěšky napříč Šumavou, část čtvrtá

na běžkách ze Železné Rudy přes Polom na Hůrku a kolem jezera Laka do Prášil

Železná Ruda (760 m) - Debrník - Polom (1295 m) - býv. Hůrka - jezero Laka (1086 m) - Zlatý stoleček (1197 m) - býv. Horní Ždánidla - Prášily (878 m), celkem 25 km, nastoupáno 710 m

Nocleh v apartmánech U Ády neměl chybu - ticho, teplo, tma a neskutečně zásobená vietnamská večerka jen kousek. Za cenu 530Kč/noc to byla dobrá volba.

Vyrážím brzy, mám před sebou nejdelší etapu s nejvyšším převýšením. Ale bude to pohoda, počasí je přímo ukázkové.

nad Debrníkem

Ze sedla mezi Polomem (1295 m) a Plesnou (1338 m) lze vystoupat až na vrchol Polomu.

Polom

A konečně sjezd :-)

Hůrka

Louky a chráněná stromořadí javorů a lip dnes připomínají zaniklou sklářskou ves Hůrka (německy Hurkenthal). Vznik obce se datuje do roku 1732, kdy zde byla založena sklářská huť. Roku 1789 byl zde postaven pozdně barokní kostel sv. Vincence Ferrarského se hřbitovem pro zaměstnance sklárny rodiny Hafenbrädlů a roku 1820 nechal postavit Jiří Kryštof Abele kapli sv. Kříže, jako hrobku rodiny nových majitelů sklárny (rodina Abelů), ve které bylo v prosklených rakvích pohřbeno 23 členů sklářských rodin Hafenbrädlů a Abelů.

Hůrka

Po roce 1945 byla osada vysídlena a vzhledem ke zřízení vojenského prostoru Dobrá Voda postupně zlikvidována. Tomuto osudu se vyhnula pouze zcela vydrancovaná kaple, která se využívala jako pozorovatelna.

Hůrka

Na sluníčku v závětří by se dalo sedět hodně dlouho, ale mám toho před sebou ještě dost a únorové dny jsou krátké.

nad Hůrkou

Jezero Laka je nejmenším (2,5 ha) a nejvýše položeným (1096 m) ledovcovým jezerem na české straně Šumavy. Nachází se na svahu hory Plesná (Debrník), v I. zóně národního parku Šumava a jezero je to mělké, zarůstající vegetací a postupně přecházející na zrašelinělý močál.

jezero Laka

A opět do kopce. Rozcestník Zlatý stoleček je v nadmořské výšce 1196 m v sedýlku mezi Plesnou a Ždánidly. Kdysi si zde čeští a bavorští pašeráci měnili zboží na kameni, který tvořil rovnou plochu na způsob stolu. A proč zlatý? Prý byl pod kamenem zakopán zlatý poklad.

Zlatý stoleček

A odsud už to pofrčí převážně z kopce. Nejvyšší čas, slunce už je nízko.

od Zlatého stolečku na Horní Ždánidla

Horní Ždánidla (jinými názvy také Ober-Steindlberg či Horní Kamenec) bývaly příhraniční dřevařskou osadou na úpatí hory Ždánidla, vzdálené cca čtyři kilometry od Prášil (Stubenbach) do jejíhož katastru spadala. V roce 1910 žilo v 15 domech na 120 obyvatel. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstva odsunuto a vesnice poté srovnána se zemí.

Horní Ždánidla

Jen málo je připomínek toho, že zde kdysi stály domy a v nich žili lidé. Zbytky základů a jednoho sklepa jsou skryty pod vrstvou sněhu, fotím jen křížek, který stával přes cestu u domu č. 75.