Orlické hory 18.-21.4.2025

inspirace Stezkou Českem z Náchoda do Lichkova

 

Tentokrát jsem nechala částečně inspirovat Stezkou Českem a prošla etapu přes Orlické hory. Vlakem jsem dojela do Náchoda a následující den prošla část NS Po opevnění Běloves a Pevnost Dobrošov. Přes Olešnici v Orlických horách jsem vystoupala na Vrchmezí a další den po hřebeni Orlických hor pokračovala přes Velkou Deštnou na Anenský vrch. Po noclehu a návštěvě kostela v Neratově jsem si prohlédla Zemskou bránu, skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor a etapu ukončila v Lichkově na vlakovém nádraží.

 

den první, pátek - Náchod

Z Brna vyrážím vlakem v pátek po obědě, do Náchoda to vlakem vychází na cca 2:45 hod. a od rána prší. Mám sebou stan, ale takový blázen zase nejsem - přímo v Náchodě mám zamluvené ubytování v hotelu Hron a noc v jednolůžkovém pokoji mne vyšla přes booking na 1150 Kč a měla jsem to včetně snídaně.

Pozdní odpoledne využiju k prohlídce města a pak už budu jen doufat, že se přesně podle předpovědi na velikonoční prodloužený víkend vyčasí :-)

Náchod leží v Královéhradeckém kraji na řece Metuji na hranici Orlických a Jestřebích hor. Má přibližně 20 tis. obyvatel a já tudy vždycky jen projížděla, tentokrát si poprvé tohle město, které mám spojené s výrobou plášťů a duší pro jízdní kola (RUBENA) a kolonami kamionů směrem k hraničnímu přechodu do Polska, prohlédnu zblízka.

 

První písemná zmínka o Náchodu pochází z roku 1254. Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeradiců hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem a Slezskem a pod ním pravděpodobně i město chráněné hradbami.

 

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Centrem města je Masarykovo náměstí. Uprostřed něj stojí kostel svatého Vavřince, původně gotická stavba ze 14. století. Několikrát vyhořel a po posledním požáru byly při opravě věže sníženy a opatřeny dřevěnou nástavbou - nejsou stejné a lidově se jim říká Adam a Eva.

Nová radnice v novorenesančním slohu má fasádu zdobenou malbami podle návrhů M. Alše a v současnosti je sídlem Městského úřadu.

Stará radnice slouží jako depozitář městského muzea.

Podkova v dlažbě Karlova náměstí má připomínat podkovu, kterou údajně ztratil kůň krále Fridricha Falckého při útěku po prohrané bitvě na Bílé hoře r. 1620 přes Náchod do Slezska. O podkově se traduje, že nosí štěstí a plní přání.

Schodišťovou cestou pokračuju vzhůru k zámku. Momentálně jen mrholí, s deštníkem to docela jde. Původně to byla skála, za terasy z navezené zeminy a osázené stromy vděčíme Josefu Regnerovi a po něm je park pojmenován - Regnerovy sady.

Během staletí se majitelé hradu střídali a k významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo – mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města.

Siluetě zámku dominuje válcová věž s ochozem a fasády jsou zdobené sgrafity. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát. Škoda, dovnitř se v tuhle pozdní hodinu nedostanu.

Ani vyhlídek si moc neužiju, vršky kopců zmizely v mracích a stále mrholí.

Jen pár desítek metrů od hlavní brány náchodského zámku žijí v zámecké oboře daňci a mufloni. Na pozorovatelnu lze sejít po kamenném schodišti a tady docela lituju, že nemám sebou fotoaparát. Výsledek zoomování mým mobilem není nic moc, ale mobil snese bez problémů to dnešní mrholení :-(

27. června 1866 bitvou u Náchoda začala rakousko-pruská válka. Ve městě a okolí se nachází řada pomníků a hrobů vojáků. K těm nejvýznamnějším památkám patří vojenský hřbitov na Zámeckém kopci

Pokračuji alejí Kateřiny Zaháňské přibližně 1 km. Vojenský hřbitov byl založen roku 1867 na západním okraji zámeckého parku v aleji na místě staršího pohřebiště s ostatky vojáků zemřelých roku 1762 za sedmileté války (dnes toto místo připomíná Bílý kříž nacházející se před vstupem na samotný hřbitov). Leží zde 20 důstojníků jmenovaných na pomnících a deskách a cca 200 mužů v hromadných hrobech označených litinovými kříži.

Založil jej kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945 a hřbitov má dvě části:
 - Větší, kde se nachází hroby vojáků zemřelých v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866, romantická zřícenina kaple, ale také hroby starší generace rodiny Schaumburg-Lippe: Vilém, zakladatel hřbitova (1834-1906), jeho manželka Bathildis (1837-1902) a předčasně zemřelý syn František Josef (1865-1881).
 - Menší, která byla zřejmě plánována pro členy knížecí rodiny, pochováni jsou tam ale pouze čtyři členové mladších generací: Bedřich ze Schaumburg-Lippe (pochován 1945), jeho první manželka Luisa Karolína (pochována 1906), a na vlastní přání tady odpočívá i jeho syn z druhého manželství Leopold (pochován 2006) a Bedřichův vnuk Waldemar (pochován 2020).

Vracím se zpátky do města. Koupím si někde něco k večeři a zbytek dne strávím ve vytopeném hotelovém pokoji :-)

 

Rozcestník:

Náchod - tato stránka

Z Náchoda přes Dobrošov a Olešnici v Orlických horách na Vrchmezí

Z Šerlichu přes Velkou Deštnou a Anenský vrch do Neratova

Z Neratova přes Zemskou bránu do Lichkova