Moravskoslezské Beskydy 8.-11.8.2025

inspirace Stezkou Českem z Hostašovic do Frýdlantu nad Ostravicí

 

Veřovickými vrchy z Hostašovic na Velký Javorník - z Velkého Javorníku přes Radhošť, Čertův mlýn a Martiňák do Podolánek - z Podolánek přes Smrk na Lysou horu - z Lysé hory do Frýdlantu nad Ostravicí
celkem cca 74 km, ↗ 3320 m   ↘ 3340 m

 

Už se mi blíží termín desetidenního zájezdu do NP Écrins ve francouzských Alpách, takže je nejvyšší čas pořádně potrénovat nohy na velká převýšení. Ve Francii budeme sice spát v kempu ve stanu, ale chodit budeme nalehko jen s batůžkem - do Beskyd se balím klasicky, všechno potřebné si ponesu na zádech a před smrtí hladem mne zachrání síť chat.

 

 

den první, pátek - Veřovickými vrchy z Hostašovic na Velký Javorník

Zalesněné hřebeny Veřovických vrchů jsou západním výběžkem Moravskoslezských Beskyd, od masivu Radhoště je odděluje sedlo Pindula. Po hřebeni vede hlavní evropské rozvodí Morava (jižní svahy) – Odra (severní svahy). Nejznámějším a nejvyšším vrcholem je Velký Javorník (918 m) - krásná vyhlídková hora s chatou a rozhlednou.

 

Vlakem se dvěma přestupy (Hranice, Valašské Meziříčí) jsem se pohodlně přemístila na nádraží v Hostašovicích. Funguje tu hospoda, kousek je to k přírodnímu koupališti Kacabaja, k pramenům Zrzávky a po parádní cyklostezce po bývalé železniční trati se dá odsud dostat až do Nového Jičína. Já ale vyrážím rovnou pod hřeben Veřovických vrchů. Je 15:00, mám před sebou cca 16 km a celkem slušné převýšení, pokud chci do večera dojít až na Velký Javorník k rozhledně.

 

Hostašovice, žst (400 m) - Trojačka (709 m) - Huštýn (749 m) - Krátká (758 m) - Dlouhá (860 m) - pramen Jičínky (699 m)- Velký Javorník, chata (918 m), celkem cca 15,5 km, ↗︎ 890 m   ↘︎360 m

Z obce neuvidíte nic, protože nádraží stojí v podstatě uprostřed lesa a jen příjezdová komunikace jej dělí od frekventovaného silničního tahu z Valašského Meziříčí do Nového Jičína. Červená značka míří po ní a zakrátko odbočuje vlevo pod železniční viadukt a pak stoupá mírně do kopce.

Studánka Jaščerka bývala místní raritou. Bifurkace znamená rozvětvení toku do dvou různých říčních systémů, přičemž v tomto případě se jednalo dokonce o dvě různá povodí. Zatímco zřetelné severní rameno odvádí vodu přes blízký bezejmenný potok do Zrzávky, do Odry a do Baltského moře, jižní rameno (dnes přehrazené z důvodu necitlivé výstavby lesní svážnice), odvádělo vodu přes Krhovský potok do Bečvy, do Dunaje a do Černého moře.

Voda bohužel z trubky netekla - trochu jsem si opatrně nabrala aspoň z tůňky, až k prameni Jičínky žádný zdroj vody na hřebeni nepotkám.

 

Kousek nad studánkou se napojuju na hřeben a široká lesní cesta už nevede tak prudce vzhůru. Smrkový porost vystřídaly listnáče a občas se objeví průhled severním směrem do Přírodního parku Podbeskydí či jižním směrem do Vsetínských vrchů.

Přírodní rezervace Trojačka se rozkládá na severně orientovaných svazích Trojačky (709 m) a chrání druhově pestrý, převážně listnatý porost s bohatým bylinným patrem na suťových kuželech a drobných skalních výchozech. Šlape se výborně, cestu mi zpříjemňují ostružiny i maliny.

Před závěrečným stoupáním na Huštýn stojí u cesty lavička - ideální místo pro svačinu a pokochání se výhledem do Rožnovské brázdy a na Vsetínské vrchy. Mám za sebou 5 km, před sebou ještě 10,5 km a v batohu kousek řízku od oběda.

Severní stěna Huštýna (748 m) je pěkně prudká, v těžkém terénu se zachoval asi 160 let starý klenobukový porost, jenž patří k nejstarším dochovaným zbytkům přírodního lesa ve Veřovických vrších.

Každý další vrchol je o něco vyšší než ten předchozí. Přes Hodorf (766 m) klesám do Hodorfského sedla (685 m). Bývalá poutní, dnes žlutá turistická trasa, vede přes toto sedlo s křížem od vlaku v Zubří k vlaku do Mořkova.

Následuje prudší stoupání na vrchol zvaný Krátká (758 m).

Dlouhá je jednoznačně nejnudnějším výčnělkem v celých Veřovických vrších a dostává svému jménu. Táhlý fádní výšlap přechází do dlouhé nakloněné roviny k rozcestníku Dlouhá, vrchol (860m).

Následuje sešup bez výhledů po rozbité cestě plné kamení využívané k těžbě dřeva. Prostorné sedlo slouží jako sklad vytěženého dřeva a po modré se lze dostat na Kamenárku (862 m), která ale leží stranou z hlavní osy pohoří, takže tento vrcholek vynechávám.

Červená odbočuje na úzký chodníček úbočím Kamenárky a poté úsek po hraně nade dvěma údolími, jež vytvořily Vermiřovský potok a říčka Jičínka.

U rozcestníku "U pramene Jičínky"se střetávají asfaltové horské silničky z obou stran kopce a k vydatnému prameni vás dovede značená odbočka po cca 300 metrech. Říčka Jičínka má délku 25,8km a protéká všemi obcemi v podhůří Veřovických vrchů - u Kunína v nadmořské výšce 243m ústí do Odry, s níž putuje do Baltského moře.

Stoupání po červené je zprvu mírné, ale rychle se to změní. Blíží se osmá, slunce se ztratilo mezi mraky a brzy zapadne.

Základní kámen chaty byl položen 16.9. 1934 v rámci Krajinské výstavy ve Frenštátě pod Radhoštěm u příležitosti 50.výročí založení Pohorské jednoty Radhošť.

Od chaty se naskýtá půlkruhové výhledové panorama, ovšem pár desítek metrů výše při vrcholu si můžete od roku 2013 vyšlápnout ještě na dřevěnou rozhlednu. Má výšku 26 m a 9 podlaží - vyhlídkové ochozy jsou ve výšce 15 a 20 m nad terénem.

Nejvyšší čas postavit si domeček, od západu se žene nějaká přeháňka. Ale většina spolunocležníků s sebou domeček nemá - obsazovali postupně jednotlivá podlaží. Spalo nás na vrcholu cca 15 :-)

Chata je samozřejmě zavřená, ale pod přístřeškem se skrývá automat s nápoji. A platit lze kartou!!!

 

pokračování - z Velkého Javorníku přes Radhošť, Čertův mlýn a Martiňák do Podolánek