Moravskotřebovsko 19.-21.9.2025

cyklotoulání okolím Městečka Trnávka

 

Tentokrát balíme i spacáky a využijeme možnost přespání v rekreační chalupě, kterou koupil jeden z našich potomků. Prochází rekonstrukcí, ale novou střechu a jednu obyvatelnou místnost už má. Jeden z původně německých statků v Ludvíkově nedaleko Městečka Trnávky nás tak trochu dotlačil ke studiu historie této oblasti :-)

Hřebečsko (z německého Schönhengstgau, Schönhengster land) je historická oblast a někdejší největší německý jazykový ostrov v českých zemích. Rozkládal se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy mezi Litomyšlí, Poličkou, Letovicemi, Jevíčkem, Mohelnicí, Zábřehem a Českou Třebovou. Své pojmenování oblast získala podle výrazného Hřebečovského hřbetu v její centrální části mezi Moravskou Třebovou a Svitavami.

Toto území bylo od 13. století až do roku 1945 obýváno převážně německy mluvícími obyvateli. Po vpádu Tatarů roku 1241 byly Morava a část severovýchodních Čech (Kladsko a přilehlá území) velmi zpustošeny a vypleněny. Nové osídlování, součást širšího proudu středověké kolonizace, se dělo na českém území hlavně přičiněním krále Přemysla Otakara II., v moravské části také zásluhou olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku a v některých případech i šlechty. Většina nových kolonistů byla z jazykového/etnického hlediska Němci. Rolníci a řemeslníci byli povoláni do země především z Horních Falc, Porýní či ze Slezska. Kolonizační aktivity naverbovaných osadníků byly směřovány do jednotně plánovaných vesnic a velkoryse plánovaných měst.

 

V Hřebečsku bylo celkem šest měst (Svitavy, Březová nad Svitavou, Moravská Třebová, Lanškroun, Zábřeh, Mohelnice) a dalších 142 obcí, z nichž jen ve 13 žilo více Čechů než Němců. V roce 1939 zde žilo 126 000 obyvatel, z nichž bylo 84 % německé národnosti.

 

Bude to trochu dobrodružný víkend, kamenný dům se ještě dostatečně nezbavil vlhkosti, ale venku si užijeme krásné babí léto. Dneska vyrazíme na Hušák, zítra na hrad Mírov a pozítří na hrad Bouzov.

 

výlet první, Hušák a Holubí studánka

V Městečku Trnávka jsme stihli gulášek k obědu.

Cílem našeho pozdně odpoledního pátečního výletu je Hušák, se svými 626 metry nepřehlédnutelná dominanta kraje kolem Městečka Trnávky a nejvyšším bodem Moravskotřebovské pahorkatiny, která se táhne až k Lanškrounu. Jen škoda, že hluboké lesy na jeho svazích sežral kůrovec :-(

Ve svahu Hušáku vyvěrá údajně léčivá voda, jak tvrdí místní pověsti vážící se k Holubí studánce.

Vždycky však jde o něčí uzdravení, podle tradice je totiž zdejší voda léčivá. Jedna pověst vypráví, že voda uzdravila nemocného chudého domkáře, kterého k prameni ve snu poslala bělostně oděná žena – snad samotná Panna Maria. Jiná pověst hovoří o raněném vojákovi, kterého sem přivedlo hejno holubů.

Nad pramenem s léčivou vodou stával obraz Panny Marie a cesta do údolí byla ozdobena křížovou cestou. Kaplička chrání sochu od roku 1911. Pramen je neobvykle silný, ač vyvěrá nedaleko vrcholu kopce. Důvodem jsou zlomy zemské kůry.

Na stránkách schoenhengstgau.eu je k nalezení i tato historická fotografie:

Po širokých lesních cestách pokračujeme nahoru.

Než přišel kůrovec, převažovaly zde nepůvodní smrkové monokulturní lesy.

 

Rozcestník:

Hušák (tato stránka)

Moravská Třebová a Mírov

Bouzov