Moravskotřebovsko 19.-21.9.2025

cyklotoulání okolím Městečka Trnávka

 

výlet třetí, hrad Bouzov

Zábřežská vrchovina odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu - na severu je ohraničena podhůřím Hrubého Jeseníku a Orlických hor a na jihu plynule navazuje na Drahanskou vrchovinu. Masiv je bez výraznějších vrcholů, jeho mírné, většinou zalesněné hřbety příliš nepřevyšují okolní, již sporadicky zemědělsky využívanou krajinu. Zábřežská vrchovina má tři dílčí části - Drozdovskou vrchovinu navazující na jižní okraj Orlických hor, Mírovskou vrchovinu vymezenou údolími Moravské Sázavy a Třebůvky a Bouzovská vrchovinu, která navazuje na Drahanskou vrchovinu. Včera jsme projeli částí Mírovské vrchoviny, dneska se projedeme Bouzovskou vrchovinou na jih od říčky Třebůvky.

 

Městečko Trnávka - Vranová Lhota - Bouzov - Ospělov - Kladky - Nectava - Chornice - Městečko Trnávka, celkem 47 km, převýšení 634 m

 

Zpočátku kopírujeme tok Třebůvky po trase přes Mezihoří, Petrůvku a Plechtinec, vesnice v údolí Třebůvky mezi lesnatými kopci přírodního parku Bohdalov–Hartinkov. Jen kousek za Hraničkami se pak nad Třebůvkou zvedá osamocený kopec, jehož vrchol ukrývá pozůstatky opevněného sídla, hradu Vraní Hora.

Cyrilometodějský kříž pravděpodobně označuje hrob francouzských vojáků z napoleonských válek.

Za Vranovou Lhotou (tvrz v obci je nepřístupná veřejnosti) začínáme nabírat výšku. Každý správný hrad přece stojí na kopci a Bouzov není výjimkou.

Hrad Bouzov byl založen počátkem 14. století jako strážní hrad na cestě spojující Moravu a Čechy. Vystřídal řadu majitelů a v roce 1696 byl prodán s celým panstvím Františku Ludvíkovi, falckraběti rýnskému, biskupovi ve Wormsu a Wratislavy, který působil současně jako velmistr Řádu německých rytířů a hrad tak přešel do majetku řádu. Tento stav setrval až do října roku 1939, kdy německý nacistický stát hrad zkonfiskoval a v období 2. svět. války na hradě sídlila jednotka SS. Od roku 1945 je hrad majetkem státu.

V průběhu staletí měnil hrad svou podobu i funkci. Zpočátku plnil hrad výraznou obrannou úlohu, v polovině 16. století vyhořel, na začátku 17. století byl obnoven a jeho převažující funkcí se stala funkce obytná. Později postupně zchátral a na konci 19. století rozhodl velmistr řádu arcivévoda Evžen Habsburský (1863-1954) o obnově hradu. Přestavbu hradu v reprezentativní sídlo a muzeum řádu hradil ze svých prostředků, uvádí se, že si přestavba vyžádala částku 20 milionů zlatých.

Přestavba hradu byla uskutečněna v letech 1895-1910. Některé jeho části, např. trosky severního křídla a palác na jižní straně (tzv. oppersdorfské křídlo) byly strženy a znovu postaveny, jiné, zachovalejší, např. tzv. Alžbětino křídlo (nazývané podle matky arcivévody Evžena Habsburského), byly přestaveny. Přestavba byla realizována na základě plánů architekta Georga von Hauberissera (1841-1922), významného mnichovského architekta, mimo jiné autora nové radnice v Mnichově nebo mnichovského kostela sv. Pavla. Realizovanou přestavbou získal hrad Bouzov svou dnešní podobu. Stavební úpravy měly i charakter modernizace objektu, došlo k zavedení vodovodu a ke zřízení ústředního topení. Součástí úprav na přelomu 19. a 20. století bylo i vybavení interiéru jak historickými, tak i soudobými uměleckými výtvory.

V nabídce je několik tras - od základního okruhu (reprezentativní prostory hradu), k okruhům rozšířeným o obytné prostory, historicko-technické zázemí, výstavu erbovních bestií až po pohled na hrad z ptačí perspektivy.

Pokračujeme přes nejvyšší část Bouzovské vrchoviny - po lesních cestách či silničkách 3. třídy míjíme Holé vršky (596 m) či Zahálkovy skalky (610 m) nad obcí Kladky. Cyklistický ráj :-)

Auto jsme tentokrát nechali v Městečku Trnávka, ale než se k němu vrátíme a naložíme kola, stihneme i oběd - opět v restauraci U Valacha.

 

Rozcestník:

Hušák

Moravská Třebová a Mírov

Bouzov (tato stránka)