výlet č. 1
Cascata di Fanes + Cascata Sbarco di Fanes - 30.6.2012

... procházka za bílou záclonou ...

Noční přejezd jsme zvládli - je šest hodin ráno a my vyrážíme na první výšlap k vodopádům řeky Fanes. Horská říčka Rio Travenanzes je plná čisté vody. Je nádherné ráno s modrou oblohou, šlapeme lesem, ale občas se nám předvedou sluncem osvícené vrcholky Dolomit. Nádhera.

Z dřevěného mostu Ponte Outo nad soutokem řeky Rio Travenanzes s řekou Rio Fanes se otevírá úchvatný pohled na dno propasti s tyrkysově modrou vodou. Obě řeky se zařízly opravdu hluboko do skalního masivu, ale vyfotit se to v podstatě nedá, resp. já to v tom kontrastu světla a stínu prostě neumím. Charakter krajiny se náhle změnil, místo lesa jsou teď po obou stranách cesty jen rozeklané skály porostlé sytě zelenými jehličnany - silnice kříží soutěsku ve výšce 80 metrů.

K odbočce ke spodnímu vodopádu je to jen cca 50 m. Jsme ve výšce 1490 m a po skalní římse doplněné lanovým jištěním se dostáváme přímo pod přepad vodopádu Cascata di Fanes. škoda, že není vidět dolů, kde se vodopád tříští o dno průrvy. Skalní stupeň, po kterém lze přejít na druhou stranu řeky, jej dělí na dvě kaskády - výrazně kratší horní a mnohem delší dolní a celková výše vodopádu je cca 100 m. Snažím se udělat pár fotek za bílou záclonou za stálého hukotu padající vodní masy a na kluzkém povrchu tak, abych chránila objektiv před všudypřítomnou jemnou vodní mlhou, ale ta je tady prostě všude :-)

Soutěskou dolů pokračuje cesta dolů jako ferrata obtížnosti B (Via ferrata G.Barbara-L.Delai) - skalní cesta po železných skobách, po které se lze dostat na výhlídku na protější skálu. Je to cesta poměrně lehká, není potřeba jištění, ale pozor - všechny cesty v okolí vodopádu vyžadují jistý krok.

Ale my se vracíme se zpátky na cestu - ještě je zde jeden úžasný vodopád výše proti proudu cca půl hodiny vzdálený a jmenuje se Cascata Sbarco di Fanes. Procházka lesem je moc příjemná, bude opět pořádně horký den. Všude roste spousta kytek a dokonce i orchideje a my postupně nabíráme výšku - horní vodopád se nachází v nadmořské výšce přibližně 1700 m. Silně převislá výrazná jižní stěna masivu Taé je stále výraznější.

V mapě je vyznačená kaplička, ale je to jen malý výklenek vydlabaný ve skále a samozřejmě s nepostradatelnou Madonou, plastikou zobrazující Pannu Marii s Ježíškem.

I tady nás skalní římsa vede pod přepad vodopádu a my se opět můžeme pokochat pohledem přes průhledný závěs padající vody.

I tato cesta nahoru nad vodopád je značená jako ferrata (Via Cengia Matia) - ale je to jen pár metrů po několika železných skobách bez nutnosti nějakého jištění.

Podél řeky byla docela nedávno zbudována nová pěší trasa - ve starších mapách není zaznačená a podařilo se mi objevit jedinou aktualizovanou mapku.

Nejprve si z ní můžeme prohlédnou vodopád Cascata Sbarco di Fanes zespoda a poté nás vede podél několika dalších kaskád a přes dva mostky zpátky k rozcestníku u prvního vodopádu.

Poté pokračujeme stále kolem řeky - autobus na nás čeká až u olympijského stadionu v Cortině.