Šumava 4.-9.8.2018

Poledník, Luzný, Roklan, Falkenstein
pěší putování centrální částí Šumavy

část pátá
Plattenhausenriegel - Roklan - Poledník

Plattenhausenriegel (1370 m) - Rachelsee/Roklanské jezero (1074 m) - Großer Rachel/Roklan (1453 m) - nepojmenované rozc. (983 m) - Verlorener Schachten (1132 m) - Almschachten (1118 m) - Hochschachten (1146 m) - Latschenfilz (1138 m) - Kohlschachten (1156 m) - Hirschbachschwelle (1102 m) - Poledník (1315 m), cca 25 km - 8:30 hod

Ráno je obloha po včerejší bouřce zas vymetená. Všem fotografiím samozřejmě vévodí Roklan - druhá nejvyšší hora Šumavy a taky proto, že je ve směru po slunci.

z Plattenhausenriegelu

Grenzsteig by mne dovedla až těsně pod Roklan, ale protože chci vidět Roklanské jezero zblízka, stáčím se doleva dolů po pěšině v plochém sedýlku v místech zvaných z naší strany V Koutě. Škoda je, že jak jsem tak pečlivě vyhlížela nějakou tu odbočku dolů, zapomněla jsem na historické hraniční kameny :-(

V Koutě

Ztráta výšky má i své výhody - v jednom z potůčků ve svahu si mohu doplnit zásobu vody.

cesta k Roklanskému jezeru

Ze zvědavosti vylezu i na Felsenkanzel (česky Skalní kazatelna). Možná odsud někdy výhledy byly, ale dneska už zásluhou lesa všude okolo nejsou.

Felsenkanzel

Je tady i jeden z přístřešků. Vypadá úžasně bytelně, je tak akorát ve vhodné vzdálenosti mezi Luzným a Roklanem, ale je vylepšený cedulkou o zákazu přespávání :-( A chodí sem hlídky NP na kontrolu :-(

Felsenkanzel

Rachelsee (česky Roklanské jezero) v nadmořské výšce 1071 m je nejvýše položeným ze tří ledovcových jezer v Bavorském lese. Rozkládá se na ploše 5,7 ha a dosahuje maximální hloubky 14 m.

Roklanské jezero

Nad severozápadním břehem jezera se tyčí impozantní jezerní stěna. Tady, na skalnatém výčnělku 140 metrů nad jezerem, stojí Roklanská kaple (německy Rachelkapelle), od které je dolů nádherný výhled.

Roklanské jezero

Nádherné místo a po zdolání těch 140 výškových metrů člověk chvilku odpočinku potřebuje :-) Vyzdobil ji řezbář Johann Lentner a je mu věnována vzpomínka na desce vpravo od dveří.

Roklanská kaple

I tady řádil kůrovec. Sráz je pokrytý pahýly a zdravé vyšší stromy zcela chybí.

Roklan od Roklanské kaple

Už je to nahoru jen kousek :-) Výhledy jsou odsud úžasné - především na nepřístupné pláně v okolí Modravy, které odnikud jinud neuvidíte.

z výstupu na Roklan

Z mohutného kříže shlíží Ježíš. Roklan (německy Großer Rachel), je se svými 1453 m druhou nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa - je jen o tři metry nižší než nejvyšší šumavská hora Velký Javor (1456 m). Hora má tvar hřbetu se dvěma vrcholy, ten druhý, pojmenovaný Malý Roklan (Kleiner Rachel), je vysoký 1399 m.

na Roklanu

Kousek pod vrcholem stojí turistická chata Waldschmidthaus a tady mne voda nestojí ani cent - pán se jen usmál a ukázal na vodovodní kohoutek v kuchyni ať si naberu :-)

Waldschmidthaus pod Roklanem

Z vyhlídky od chaty je vidět do hluboké strže na Roklanské jezero a prudkou jezerní stěnu.

Roklanské jezero z vyhlídky u chaty Waldschmidthaus

Je příjemné sednout přes poledne na chvilku do stínu, slunce svítí jak o život a teploty opět atakují třicítky. Je fajn, když si člověk celé dny i noci vystačí s trikem a kraťasy, ale bez těch bouřek, které tohle počasí doprovázejí, bych se v pohodě obešla. Uvařím si nudle a pořádně se napiju, než ta voda zteplá.

na Roklanu

Pěšina mne vede do sedla mezi Roklany.

mezi Roklany

A teď to přijde, furt jsem brblala, že divočiny je málo, ale sestup skalnatými srázy Roklanů je zřejmě tou největší divočinou, kterou lze na Šumavě nalézt. Vůči Roklanu je třeba do údolí Malé Řezné sestoupit o 470 výškových metrů :-(

sestup z Roklanu přes Hochruck

A pro změnu zase nahoru :-(

nad údolím Malé Řezné

Schachten je pojmenování pro horské louky s osamělými stromy pokroucenými větrem a drsným počasím. Pastviny vykácené za účelem získání místa pro pastvu dobytka vznikaly od roku 1613 a využívány byly cca do šedesátých let.

V češtině bychom pro překlad výrazu schachten mohli použít slovo "lada" jako Borová Lada.

schachten

Verlorener Schachten se jmenuje první z nich, okraj leží na česko-německé hranici a název verlorener doslova znamená Ztracená. Následuje Almschachten a poté kousek dřevěného chodníku. Jsem jen 150-200 m od naší hranice, oblasti chráněné jako Rokytská slať a z naší strany je celé toto území veřejnosti nepřístupné.

mezi Almschachten a Hochschachten

Za Hochschachten, které patří k největším loukám, pěšina pokračuje přes rašeliniště Latschenfilz (Klečová slať) s jezírky Latschensee a Hintere Sulz. Jde o vrchovištní rašeliniště v hřebenových polohách - leží v nadmořské výšce 1150 m a z naší strany na ni navazuje Javoří slať.

Latschensee

Chodník z fošen je dlouhý cca 600 m a vede kolem všech tří jezírek.

Latschenfilz

Dneska poslední z bývalých pastvin se jmenuje Kohlschachten - všechny jsou chráněny jako vzpomínka na způsob života našich předků. Přes další půjdu zítra na Falkenstein.

Kohlschachten

Další rašeliniště s 5 jezírky je pojmenováno Zwieselter Filz a také je celé zpřístupněné.

Zwieselter Filz

Zbývá projít kolem vodní nádrže Hirschbachschwelle, která vznikla zahrazením potoka Hirschbach za účelem umožnit splavovat dříví.

Hirschbachschwelle

Zkratka na hraniční přechod Hirschbachschwelle/Poledník vede bez kouska stínu, ale naštěstí je to jen kousek a za Jelením potokem pár stromů vydrželo.