hřebenovka Bílých Karpat 27.6.-2.7.2020

pěšky po česko-slovenské hranici z Velké nad Veličkou do Valašských Klobouků

 

z Velké n/V na Velkou Javořinu - z Velké Javořiny na Velký Lopeník - z Lopeníku k chatě pod Vyškovcem za deště - přes Starý Hrozenkov a Žítkovou nad Vlárský průsmyk - ze Sidonie na Chmeľovou a přes Kaňúr nad Nedašovu Lhotu - přes Královec do Valašských Klobouků, cca celkem 123 km

 

den třetí, z Lopeníku k Horské chatě Vyškovec za deště

 

Velký Lopeník (911 m) - Lopenické sedlo (689 m) - Mikulčin vrch (799 m) - Horská chata Vyškovec (750 m), cca 7 km

 

V pět ráno vypadá všechno na pohodu.

Vlastně je to tady ideální místo k noclehu. Spousta laviček, několik zastřešených přístřešků, záchody, voda a kruhový výhled po zdolání stovky schodů. A zřejmě tu nebudete sami - já se v takových případech vyspím více v pohodě a bez strachu.

Ale v sedm to vypadá úplně jinak :-(

Přemisťuju se pod střechu jednoho z přístřešků a nezbývá než čekat. I bez další dávky bylo všude vody dost :-(

Po deváté to vypadá, že bych se mohla konečně přesunout o kousek dál.

Ale moc daleko jsem nedošla. Po pauze na výbornou polévku v chatě Jana (a dobití mobilu) jsem se ocitla v mracích a další várka vody mne zastihla na asfaltu přes Rapantův vrch mezi Mikulčiným vrchem a Vyškovcem. Tak takhle ne, je třeba sehnat ubytování, protože takhle to má pokračovat až do večera.

Úspěšná jsem byla za 400Kč v Horské chatě Vyškovec v pokoji s vlastním sociálním zařízením a tak jsem zbytek dne strávila převážně ležmo s mobilem jako čtečkou. Poté, co jsem přeprala prádlo a roztahala všechny věci kvůli dosušení všude, kam se dalo :-)

 

Obsazeny byly odhadem 2-3 pokoje a pondělí je zavírací den, takže ticho a klid byl i v restauraci, ale jinak jsem měla dojem, že stěny mezi pokoji jsou jak z papundeklu a vše by bylo děsně slyšet. Ale ochotu personálu musím jen a jen pochválit.

Navečer se obloha konečně trochu protrhala a já vyrazila na Machnáč jen tak nalehko. Z chaty je to včetně cesty nazpátek 12 km, takže s návratem až za tmy, ale po silničce není kam zabloudit.

 

den čtvrtý, přes Starý Hrozenkov a Žítkovou nad Vlárský průsmyk

 

 



 

 

copyright Alena