Hostýnské vrchy, PP Stráň 1.5.2023

vstavač bledý a sv. Hostýn

 

Normálně bych 1.5. vyrazila na cykloturistickou akci Bílý kámen, ale letos je tahle akce ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá mimořádně přesunuta až na sobotu 17. června, takže bude bez mé reportáže. V termínu 9.-18.6. už mám zamluvenou úplně jinou akci - toulání se krajem Vinnetoua neboli chorvatským pohořím Velebit.

 

Takže kam dneska? Zřejmě neudělám chybu, když vyrazím autem směrem Svatý Hostýn. Zásluhou letošního teplotně silně podnormálního dubna by měl právě teď kvést vstavač bledý.

Jako výchozí bod jsem si stejně jako v dubnu 2014, dubnu 2020 a dubnu 2022 vybrala Slavkov pod Hostýnem.

Kolem kapličky začínám stoupat a brzy je jasné, že jsem se trefila. Ono v době sociálních sítí, to už není až takový problém, stačí sledovat skupinu orchidejových nadšenců na FB :-)

Vstavač bledý (orchis pallens l., žlutě kvetoucí vstavač rozkvétá brzy zjara, v dubnu a květnu ve světlých listnatých lesích nebo na loukách. V Čechách je velmi vzácný, ale na Moravě je jeho rozšíření bohatší - samozřejmě Bílé Karpaty, ale taky např. PP Svinec u Nového Jičína či právě PP Stráň na úpatí Hostýna.

Přírodní památka Stráň s výměrou cca 9 ha je severozápadně orientovaný travnatý svah se solitérními lípami a borovicemi v nadmořské výšce 450 až 580 m klínovitě protažený od Slavkova pod Hostýnem až kousek pod vrchol Hostýna - místní tomuto místu říkají Slavkovská louka.

Zelená, modrá a žlutá v kombinaci s krásnými výhledy je úžasná.

Jako každé význačné poutní místo má i svatý Hostýn svůj pramen zázračně uzdravující vody.

A taky schody a dřevěné stánky se vším možným - kramářské boudy byly vystavěny roku 1904 podle návrhu Dušana Jurkoviče.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně je nejvýznamnější a nejvýše položené mariánské poutní místo u nás. Díky rovinaté krajině úrodné Hané je zdaleka viditelné. Základní kámen baziliky byl posvěcen v roce 1721 a stavba dokončena v roce 1748. Všechny stěny kostela zdobí řada ideově i ikonograficky sestavených výjevů ze života světců i historie tohoto chrámu. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachyceny významné události, dobové oblečení a lidové kroje. Mozaika Hostýnské Madony s Ježíškem nad tatarskými nájezdníky od pražského mozaikáře Viktora Foerstera je z roku 1912.

Konkávně plochu západního průčelí pokrývá mozaika Hostýnské Madony s Ježíškem nad tatarskými nájezdníky od pražského mozaikáře Viktora Foerstra (1912). Má plochu 26 m2 a je složena z 260 tisíců speciálních sklíček dovezených z Itálie.

 

Největší dominantou Hostýna je bezesporu bazilika s monumentálním pískovcovým schodištěm obklopeném stánky a poutními domy, ale jsou tu na kopci k vidění i drobnější sakrální stavby. Jednou z nich je novobarokní kaple z roku 1889 na severní straně baziliky. Vznikla přestavbou staré kaple z r.1658, nedávno prošla rekonstrukcí a já se dneska vlastně poprvé podívám dovnitř. Je zasvěcená Janu Sarkanderovi – faráři z Holešova, který sem nahoru často vodíval procesí a byl roku 1995 v Olomouci svatořečen papežem Janem Pavlem II. Krášlí ji oltářní obraz a nástěnné malby zobrazující detaily ze života světce – to vše je dílem pražského malíře Antonína Koniga.

Křížové cesty neodmyslitelně patří k poutním místům a ani svatý Hostýn není výjimkou. Cesta světla vede podél valu starého opevnění Hostýna a je z roku 2010 - dřevěná zastavení s obrazy jsou umístěna na kamenech z různých míst ČR. Stará křížová cesta vede od Sarkanderovy kaple ke hřbitůvku pod rozhlednou z roku 1900-1902, ale tou nejkrásnější křížovou cestou u nás je secesní dílo slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který měl k Moravě velmi silný citový vztah a vycházel z tradice valašských lidových staveb. Pestrobarevnou mozaiku ve spolupráci s rakovnickou firmou provedl Jano Köhler a tahle sada biblických výjevů je považována za jeho vrcholné dílo. Výstavba křížové cesty trvala od roku 1904 až do druhé světové války.

Pokračuju procházkou na Skalný (709 m). Kůrovec tady řádil, ale už se to tady zase začíná zelenat.

Oběd mám dneska sebou, bude kuřecí po zahradnicku s fazolemi :-)

Skály na Skalném jsou tvořeny pískovcem a slepencem - výška stěn věží je do patnácti metrů a je zde vytyčeno přibližně kolem devadesáti cest obtížnosti 3-9. Všechno to jsou pozůstatky mrazového zvětrávání hřebenových partií Hostýnských vrchů, po němž zůstaly jen nejodolnější sruby. Jmenují se Orel, Plotna, Zub, Žába, Kůň přímo na hřebeni Skalného či Vyhlídka, Nevěstčí převisy či Bezejmenná jihozápadním směrem od rozcestí Skalný.

Je čas vrátit se k autu.

A ještě jednou PP Stráň.

Příjemných 10 km s převýšením 600 metrů.

 



 

zpět na začátek

copyright Alena