Krušné hory / Erzebirge 24.7.- 1.8.2026

inspirace Stezkou Českem z Lubů do Moldavy

 

Krušné hory (německy Erzgebirge) se táhnou podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska v délce 130 km a průměrné šířce 40 kilometrů. Na západě Krušné hory odděluje od Smrčin Lubenské sedlo, na severovýchodě na Krušné hory navazuje za Nakléřovským průsmykem Děčínská vrchovina.

 

Odedávna se zde těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram a ve 20. století také uran. Z dalších surovin je nejvýznamnější hnědé uhlí v podkrušnohorských pánvích.

Krušné hory tvoří nakloněná kra, jejíž jižní okraj byl vyzdvižen podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají pozvolně, zatímco na jihu jsou omezeny 500–700 m vysokým příkrým svahem. Nejvyššími vrcholy podle nadmořské výšky jsou Klínovec (1244 m), Fichtelberg (1214 m) a Božídarský Špičák (1116 m) a tisícovek je 25.

 

Přechod jsem si naplánovala na 9 částí v celkové délce cca 215 km z Lubů u Chebu do Petrovic nad Ústím n/L. Zkombinovala jsem všechny čtyři dostupné varianty - Hřebenovku, Stezku Českem, Via Czechia - severní a Krušnohorský kvérunk od Markéty Dobešové a vyrobila si tak stezku na míru pro sebe :-) Potraviny a vodu budu průběžně dokupovat a občas nocování ve stanu vyměním za nocleh v penzionu - doplním energii v mobilu i foťáku a využiju ten úžasný civilizační vynález zvaný sprcha s horkou vodou.

 

Krušné hory už nejsou tou šedou, odumřelou krajinou, kterou kdysi zničily emise z okolních elektráren. Lesy se zazelenaly a hory zase dýchají. A já vás do nich beru s sebou — díky, že čtete moje stránky. Tohle je příběh mého zatím nejdelšího přechodu hor natěžko. A taky mé první návštěvy Krušných hor, pro našince je to cestování jak na konec světa, s přestupem v Praze a Chebu jste z Brna v Lubech za cca 7 hodin. A protože vlaky mívají zpoždění, 10 minut na přestup v Praze nemůžete riskovat a musíte vyrazit pro jistotu o jeden vlak do Prahy dřív... 8 hodin na cestě...

 

 

den první, z Lubů u Chebu na Vysoký kámen

 

Do Prahy jsme samozřejmě přijeli s téměř hodinovým zpožděním, takže vlastně všechno podle plánu :-)

V Chebu jsem stihla rychlý oběd a nakoupit zásoby, nebudu muset do obchodu v Lubech. A je třeba si zvykat, jsem v Sudetech, restaurace vietnamská, smíšené zboží vietnamské, všude hlavně alkohol/cigarety. Jen škoda, že nemám tolik času, abych došla až ke Špalíčku.

Město Luby (německy Schönbach) leží asi 20 kilometrů severně od Chebu blízko hranic s Německem. Je známé svou dlouhou tradicí výroby strunných hudebních nástrojů, zejména houslí. Od domácké malovýroby, přes manufakturu, později tovární výrobu se houslařství stalo hlavním zdrojem obživy zdejších lidí.

Červenou hledat nemusím, každá správná turistická trasa u nás vede kolem vlakového nádraží.

 

Luby žst. - Horní Luby - Tříslová - Juliusstein - Vysoký kámen, cca 12 km, ⬆️ 421 m / ⬇️ 199 m

 

Když se město roku 1597 dostalo do dědičného držení k císařskému radovi a prokurátorovi Jindřichu Domináčkovi z Písnice (1555–1608), postavil si v letech 1604 až 1608 na mírném návrší severozápadně od města zámek. Celý areál byl obklopen velkým parkem a krásnou alejí spojen s městem.

Dneska z něj zbyly jen ruiny :-( Jen dobové fotografie dokumentují jeho krásu a umění tehdejších stavitelů. Celou jeho historii podrobně popisuje ve svém článku Radim Hettner na webu zanikleobce.cz.

Lubská lípa malolistá roste na konci Horních Lubů nedaleko budovy bývalé školy a jedná se zřejmě o nejstarší lípu Chebska - její stáří je odhadováno na více než 400 let.

Červená trasa se za silnicí napojuje na Tříslovou cestu směrem k vrchu Tříslová (648 m). První ukázka nádherných lesů :-)

Louky kolem Čmeláku a pak opět lesem.

Nocleh mám naplánován na Vysokém kameni a široko daleko jediný zdroj vody je bezejmenný pramen přímo na hranici. S výbornou vodou, jen je třeba mít hrneček k nabrání.

Pokračuju podél hranice, jen necelé 2 kilometry severně je k vidění hraniční kámen Juliusstein nebo také Wappenstein.

Juliusstein označuje hranici, jak byla vytyčena smlouvou z 10. července 1543, která ukončila vleklé spory mezi majiteli panství Luby hrabaty Šliky a saskou vrchností. Jde pravděpodobně o nejstarší hraniční kámen na celé české hranici - na jedné straně český lev a na druhé zkřížené saské kurfiřtské meče. Jen náš tradiční dvouocasý lev má ocas jen jeden a jeho hlavu nezdobí královská korunka.

A zatímco hranice se za těch téměř 500 let nezměnila, kámen se na přelomu 16. a 17. století dvakrát stěhoval. Poprvé na zahradu jistého občana z Markneukirchen, který se jmenoval Julius, a podruhé zpátky na původní místo, kam ho musel (zřejmě na zákrok vrchnosti) pan Julius vrátit.

A teď už je na řadě Vysoký kámen (778 m), výrazný skalní útvar připomínající hradní zříceninu. Již na přelomu 19. a 20. století bylo toto místo oblíbeným cílem výletů. Dokonce tu stávala přímo pod skalními útvary hospoda. Několikrát vyhořela, ale konečnou pro ni bylo začlenění území do pohraničního pásma po roce 1945 - restaurace i s nedalekou kaplí byly odstřeleny.

Z upravené vyhlídky je nádherný výhled. Na jihovýchodě lze vidět Slavkovský les s vrchy Lesný a Lysina, dále vpravo v Českém lese vrch Dyleň s věží. Na jihozápadě je vidět německé pohoří Smrčiny a kopec Háj s rozhlednou, který leží nad Aší.

Pamětní kámen byl postaven Spolkem přátel města Kraslice a sdružením Heimatverband der Graslitzer e.V. za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti - stávala tu ves Stein (Kámen) a odsun většiny německých obyvatel v roce 1946 měl za následek postupnou devastaci a její osud nakonec zpečetilo zřízení hraničního pásma počátkem 50. let. Z cca 50 domů zbylo 5 a zemědělská stavení

Severně od skal byla v roce 2016, v místě někdejší kaple Božího těla, postavena pietní výklenková kaple se žulovým oltářem.

A právě u kaple jsem se rozhodla přenocovat, protože místo pod Větrnou skálou už bylo obsazené.

 

pokračování - den druhý, přes Kraslice do Rolavy

 

Rozcestník:

01/ Luby - Vysoký Kámen (tato stránka)

02/ Vysoký kámen - Rolava

03/ Rolava - Boží Dar

04/ okolím Božího Daru, Fichtelberg a Klínovec

05/ Boží Dar - Velký Špičák

06/ Velký Špičák - Hora sv. Šebestiána

07/ Hora sv. Šebestiána - Nová Ves

08/ Nová Ves - Český Jiřetín (Tři smrky)

09/ Český Jiřetín (Tři smrky) - Moldava