Krušné hory / Erzebirge 24.7.- 1.8.2026

inspirace Stezkou Českem z Lubů do Moldavy

 

den druhý, z Vysokého kamene do Rolavy

 

Ráno na Vysokém kameni je kouzelné. Neodolám a ještě jednou vylezu až nahoru. Tentokrát nebude výhled do Německa přímo v protisvětle.

Možnost průběžného dokupování zásob má něco do sebe, tohle putování nebude ve znamení vločkové kaše k snídani.

Nepokračuju po Stezce Českem, ale mířím po žluté do vesničky zvané Kostelní.

 

Vysoký kámen - Kámen - Kostelní - Sněžná - Kralice - Špičák - Přebuz - Rolava, cca 32 km, ⬆️ 657 m / ⬇️ 990 m

 

Tři kamenné smírčí kříže u silnice snadno v té džungli v zatáčce silnice před kostelem přehlédnete. Jde o tři hrubě opracované žulové kříže bez nápisů, z nichž dva jsou výrazně poškozené.

Kostel a přilehlý hřbitov v Kostelní je místem rozjímání a posledního odpočinku bývalých obyvatel Kirchbergu (Kostelní), Steinu (Kámen), Waltersgrünu (Valtéřov) a Ursprungu (Počátky). Původní románský kostel byl přestavěn v barokním slohu a po roce 1945 postupně chátral, odcizeny byly téměř všechny sochy i původní barokní oltářní plátno. K rozsáhlým opravám došlo počátkem 90. let 20. století a většina nákladů byla hrazena bývalými německými farníky.

Pod Počáteckým vrchem (819 m) se opět napojuju na Stezku Českem. Žlutá turistická značka mne dovede do vesničky pojmenované Sněžná (německy Schönau). Její nejstarší část se jmenuje Svatý Jakub a táhne se na severozápad od kostela svatého Jakuba. Po druhé světové válce došlo sice k částečnému dosídlení obce, ale v současnosti se vesnice proměnila v rekreační místo chalupářů.

Okolo poutního kostela svatého Jakuba Většího rostou památné stromy Sněženské lípy. Přesná doba vzniku kostela není známa, nejspíše zde stojí od samého počátku existence vsi, tedy od konce 13. století.

Ve Sněžné je pro turisty k dispozici útulna. Její celková kapacita je 8 lůžek na patrových postelích a další 3-4 místa na podlaze. Není určena pro komerční účely, za nocleh se neplatí, ale nocležníci mohou poskytnout dobrovolný příspěvek - pokud zde chcete přenocovat, stačí zavolat správci a ten vám předá kód k otevření dveří.

Sestupem do Kraslic ztrácím spoustu výšky, ale budu moci si nakoupit a dát si oběd. V průsmyku, jímž se dříve táhla z Čech do Německa obchodní stezka, nyní přes Kraslice vede do německého Klingenthalu důležitá silnice a železniční trať.

S nákupem problém nebyl, najít restauraci bylo horší. Kavárna jen s pizzou, jedna kebabárna, druhá kebabárna... restaurace Severka kompletně plná uvnitř i venku... Nakonec jsem objevila restauraci/penzion Krista - takhle vietnamský kuchař připravuje vepřový vlátek se šunkou a sázeným vejcem :-)

Kraslice, německy Graslitz, leží na řece Svatavě. S rozmachem dolování mědi, olova a cínu patřilo Kraslicko v 16. století k nejlidnatějším regionům v Čechách. Těžba byla pro nerentabilnost postupně utlumena a dominantní pozici získal objemem výroby a počtem zaměstnanců v továrnách až do 20. století textilní průmysl. Kraslice byly i nejvýznamnějším producentem dřevěných dechových nástrojů ve střední Evropě. Je toho zajímavého z historie hodně, více se dočtete třeba na Wikipedii.

Se zásobou vody a dobitým mobilem během oběda vyrážím opět do lesů. Jsou skoro dvě a ještě nemám za sebou ani polovinu dnešní trasy :-(

Přes Šibeniční vrch stoupám až ke Skalní vyhlídce na úrovni vysílače. Tu nejhorší část stoupání mám za sebou.

Nová Ves (Neudorf) je další z obcí označených jako bývalé. I zde se vysidlovalo, ale nedosídlilo. Namísto vesnicí procházíte chatovou oblastí.

Otevřené dveře nabízí pohled na Kraslicko a vede k nim vyšlapaná dálnice. Aneb jak se vyjádřila jedna z puberťaček "Dokud tu nestála tahle píč..na, byl tu klid".

V sedýlku pod Bukovým vrchem stojí jedna z útulen, které teď staví jako nouzové přístřešky LČR. Stojí u dálkových tras Via Czechia a mají patro, ve kterém se vyspí až čtyři osoby. Už jich stojí pár desítek.

Trasa je lemována dřevěnými sochami.

Jen u Fišerovy studánky smutně koukám. Pramen z trubky je celkem vydatný, ale na studánce je vyvěšená informace, že voda není pitná :-( A když jsem nakoukla za ni, přešla mne odvaha se napít úplně. Žlutozelený povlak neláká k pití ani v jednom z nejparnějších dnů letošního léta. Musím s hrnečkem až k samotnému zdroji pár desítek metrů nad studánku, voda mi došla a jiný zdroj v dosahu není :-(

Špičák (991 m) nabízí posezení na schůdcích vytesaných do skály a hezký výhled severozápadním směrem k Bublavě.

Ale když si kousek zajdete nad paseku na východním úbočí, nabídnou se vám výhledy i k jihu a k Přebuzi.

Město Přebuz (německy Frühbuß) má nejnižší počet obyvatel ze všech měst v Česku. Žije jich zde asi 70 při hustotě osídlení 2 osoby na km2.

Založení Přebuzi je spojeno s bohatými nálezy cínové rudy. Na staré hornické mapě z 16. století je zakresleno 45 těžených žil. Do města přicházím kolem bývalého Ritterova dolu, ale tady toho už moc k vidění není. Bývalá těžní věž u dolu Otto, dochovaná v podobě železobetonového skeletu, by byla bývala zajímavější, ale mám za sebou 27 km a začíná mne tlačit čas.

Ještěže tady funguje Zuzífkova lednička, samoobslužný bar, kde se dá koupit jídlo, pití i nějaké pochutiny a kde je také kohoutek s pitnou vodou.

Vzhledem k tvrdým klimatickým podmínkám se v Přebuzi nerozvíjelo klasické zemědělské hospodářství s pěstováním zemědělských plodin a město bylo značně závislé na dovozu potravin. Jediné, co se rozvíjelo, bylo pastevectví a kromě chalupářství je to to jediné, co tady funguje dosud. Krávy, krávy a zase krávy. Nebo býci?

Nocovat jsem měla v plánu u přístřešku pod Rolavským vrchem. Ale když jsem zahlídla krávy i přímo na červeně značené cestě, rychle jsem vycouvala.

Takže tentokrát noc na louce nedaleko silnice, po které budu zítra pokračovat k bývalému dolu Sauersack. Příšerné zvuky ty krávy/býci občas vydávají :-(

 

pokračování - den třetí, z Rolavy přes Sauersack do Božího Daru

 

Rozcestník:

01/ Luby - Vysoký Kámen

02/ Vysoký kámen - Rolava (tato stránka)

03/ Rolava - Boží Dar

04/ okolím Božího Daru, Fichtelberg a Klínovec

05/ Boží Dar - Velký Špičák

06/ Velký Špičák - Hora sv. Šebestiána

07/ Hora sv. Šebestiána - Nová Ves

08/ Nová Ves - Český Jiřetín (Tři smrky)

09/ Český Jiřetín (Tři smrky) - Moldava