Krušné hory / Erzebirge 24.7.- 1.8.2026

inspirace Stezkou Českem z Lubů do Moldavy

 

den čtvrtý, okolím Božího Daru

 

Boží Dar (1020 m) - Fichtelberg (1215 m)- Kleiner Fichtelberg (1206 m) - Boží vyhlídka (1100 m) - Bartholomäusberg (1155 m) - Klínovec (1244 m) - Boží Dar (1020 m, cca 16 km, ⬆️ 371 m / ⬇️ 369 m

 

V jídelně jsme se ráno opravdu sešli jen hosté ze dvou pokojů - já a paní se dvěma dcerami. Obsluha s námi moc práce neměla, a protože jsme v tomhle obsazení neměli šanci lívanečky sníst, slíbila nám je nechat k odpolední svačince.

 

V noci pršelo, venku je tmavošedo, teplota se pohybuje kolem 10 °C a během dopoledne se čekají další přeháňky. Skvělé, mám potvrzeno, že zde mohu za stejnou cenu zůstat ještě jednu noc. A tak s deštníkem v kapse vyrážím nalehko, uvidíme, co mi dnes počasí dovolí...

Od roku 1994 na Božím Daru funguje Ježíškova pošta. Pohledy a dopisy je možné celoročně posílat na adresu Božího Daru nebo osobně vložit do speciální Ježíškovy schránky. Zásilky jsou opatřeny speciálním vánočním razítkem, jehož motiv se každoročně mění, a v prosinci jsou rozesílány adresátům.

Boží Dar leží na hranici s Německem pod nejvyšší horou Krušných hor - Klínovcem. Nachází se v nadmořské výšce okolo 1020 metrů, a je tak nejvýše položeným městem v Česku. Založen byl jako horní město známé těžbou stříbra a cínu. Po úpadku hornictví se díky své poloze v centrální části Krušných hor proměnil v rekreační centrum zaměřené na zimní sporty a letní turistiku a cyklistiku. Z Božího Daru jsou snadno dostupné nejvyšší vrcholy Krušných hor: Klínovec (1244 m) a Fichtelberg (1215 m), nejvyšší hora Saska. Třetí je Božídarský Špičák (1116 m), ale jeho vrchol v NPR Božídarské rašeliniště není přístupný.

Anton Günther (1876–1937) byl německý básník a zpěvák krušnohorských lidových písní. Jeho písně v Krušnohoří zlidověly a staly se duchovním majetkem několika generací zde žijícího německého obyvatelstva. Na letošek připadlo 150. výročí jeho narození.

Bývalým hraničním přechodem Boží Dar – Oberwiesenthal přecházím na saskou stranu.

Hotel Sachsenbaude Oberwiesenthal vzhledem rozhodně zaujme, ale zřejmě to není pro moji peněženku :-)

Na vrchol Fichtelbergu je to odsud cca 1,5 km a převýšení necelých 100 m. Nebýt dešťové přeháňky, byla bych nahoře za chviličku.

Dočkám se lepších výhledů? Zatím si musím najít úkryt někde v závětří, profukuje tady pořádně.

Fichtelberg je s nadmořskou výškou 1214,6 metrů nejvyšší horou německé části Krušných hor, Saska i celé bývalé NDR. Na úpatí hory leží nejvýše položené město Německa, lázně Oberwiesenthal - z něj vede na vrchol kabinková lanovka už od roku 1924.

Na vrcholu stojí Fichtelberghaus s 31 metrů vysokou rozhlednou a meteorologickou stanicí. Je to vlastně třetí Fichtelberghaus. První chata z roku 1889 do základů vyhořela v roce 1963 kvůli nedostatku vody k hašení. Druhá, postavená v roce 1967, byla architektonicky poplatná tehdejšímu režimu a koncem 90. let byla zbourána a nahrazena současnou chatou v původním stylu.

Těšila jsem se na vyhlídku z věže, ale ta je z důvodu stavebních prací momentálně nepřístupná :-( Ale aspoň že jsem se dočkala protrhání oblačnosti.

Zvon míru z roku 2010 měl symbolicky spojovat Německo a také Německo s Českem, protože jeho zvuk měl doléhat přes hranici směrem ke Klínovci. Zvon byl poněkud zvláštní: ocelový zvon z roku 1920 o hmotnosti 1,6 tuny. Byl zvolen právě proto, že ocelové zvony byly po světových válkách náhradou za zabavené bronzové zvony – měl tedy symbolizovat cestu od války k míru. Jenže v roce 2022 ho někdo rozbil kamením natolik, že byl neopravitelný. Proto vznikl nový zvon. Ten byl odlit v Innsbrucku v roce 2023, váží asi 2,7 tuny, je bronzový a na plášti má slovo „Frieden“ (mír) v 15 jazycích a v Braillově písmu. Poprvé se rozezněl 3. října 2024, na Den německé jednoty.

Jihovýchodně od Fichtelbergu se nachází Kleiner Fichtelberg (1206 m).

A jsem zpátky na české straně. Boží vyhlídka se nachází v lokalitě Neklid u horní stanice lyžařského vleku za hotelem Praha.

Areálem větrných elektráren procházím až na konec a pokračuju po vyšlapané pěšince k hranici. Trojboký hraniční kámen (také Kámen tří panství / Dreiherrenstein), stojí na dnešní hranici v nadmořské výšce 1165 m a byl vztyčen v roce 1677. Kámen označuje trojmezí tří panství – Schwarzenberg, Hauenstein a Jáchymov. Panství Schwarzenberg tehdy patřilo pánům z Tetova (von Tettau), panství Jáchymov českému panovníkovi a panství Hauenstein (Horní hrad) vlastnili vévodové ze Sachsen-Lauenburg.

Na severozápadní straně je alianční znak Saska a Polska s písmeny FARPES (Fredericus Augustus Rex Poloniae Elector Saxoniae) a nápis Sachsen (Sasko). Od roku 1842 byla přidána písmena KS (Königreich Sachsen/Saské království). Jde o panství Schwarzenberg (Sasko).

Na jižní straně je rakouský orel symbolizující horní město Jáchymov, nápis Joachimsthal a letopočet 1729.

Na severovýchodní straně je znak panství Horní hrad s nápisem Hauenstein a letopočet 1729. V roce 1842 byla přidána písmena KB (Königreich Böhmen/Království České). Jde o alianční znak rodu markrabat z Badenu a vévodů ze Sachsen-Lauenburg.

Pokračuju podél hranice ještě kousek dál, až k vrcholu zvanému Bartholomäusberg (1155 m) s křížem. Borůvky tu mají výborné :-)

Na Klínovec je to odsud něco přes dva kilometry - když půjdu vrchol prozkoumat dneska, zítra jej budu moci obejít po vrstevnici.

 

Klínovec (1244 m) je nejvyšším vrcholem Krušných hor. Na vrcholové plošině se nachází hotel, rozhledna a telekomunikační betonová věž vysoká 80 metrů.

 

Rozhlednu postavil krušnohorský spolek v roce 1883-1884 pod názvem Kaiser-Franz-Josephs-Turm (Věž císaře Františka Josefa). V roce 2013 byla zrekonstruována a za 60 Kč se podíváte nahoru.

Zahlédnout se dá nejen celé pásmo Krušných hor, ale i Český les, Slavkovský les, Doupovské hory, České středohoří a Podkrušnohorská hnědouhelná pánev. Za vynikající viditelnosti je potom vidět například Sněžka (200 km), Děčínský Sněžník, Lužické hory, Říp, Ještěd, Petřínská rozhledna a Žižkovský vysílač v Praze nebo hřeben Šumavy.

Hotel, jehož počátky se datují do roku 1893, je už více než 20 let zavřený a je ve značně zchátralém až havarijním stavu. Jeho oprava bude strašně drahá... Pro město velikosti Božího Daru by rekonstrukce za několik set milionů byla obrovským projektem.

 

Večer jsem vyrazila hledat místo, kde bych se mohla najíst. Vybrala jsem si restauraci Daro, ale nadšení z vepřového řízku se nekonalo. Takhle řízek vypadat nemá, to je nějaký polotovar z mrazáku/friťáku??

 

pokračování se zpracovává - den pátý, z Božího Daru přes Mědník na Velký Špičák.

 

Rozcestník:

01/ Luby - Vysoký Kámen

02/ Vysoký kámen - Rolava

03/ Rolava - Boží Dar

04/ okolím Božího Daru, Fichtelberg a Klínovec (tato stránka)

05/ Boží Dar - Velký Špičák

06/ Velký Špičák - Hora sv. Šebestiána

07/ Hora sv. Šebestiána - Nová Ves

08/ Nová Ves - Český Jiřetín (Tři smrky)

09/ Český Jiřetín (Tři smrky) - Moldava