Lago di Garda 24.-28.9.2026

jedna z nejkrásnějších kulis pro horskou turistiku

 

úvod + Monte Colt a Arco - Monte Altissimo di Nago (tato stránka) - Monte Bondone - Lago di Ledro

 

výlet druhý, Monte Altissimo di Nago

 

San Giacomo (1190 m) - Monte Altissimo di Nago (2079 m) - Bocca di Navene (1420 m) - Colma di Malcesine (1751 m) - horní stanice lanovky Monte Baldo (1751 m), cca 13 km, ⬆️ 1217 m / ⬇️ 657 m

 

Autobus nás dnes vyvezl do vesničky San Giacomo, do nadmořské výšky 1190 m. Odsud už budeme stoupat za svoje... Naštěstí jen s lehoučkým batůžkem se svačinou, počasí bude i dneska velice příjemné.

Postupně nabíráme výšku a kocháme se výhledy. Ty mraky kolem nás jsou naprosto famózní :-)

Už jsme téměř nahoře, už se ukazuje chata Rifugio Altissimo Damiano Chiesa, která pod vrcholem Monte Altissimo di Nago, v nadmořské výšce 2060 m, funguje od roku 1892. Od roku 1919 je chata zasvěcena trentinskému mučedníkovi Damianovi Chiesovi.

Na vrcholu Monte Altissimo di Nago (2079 m) se setkávají dvě zajímavá témata: horská turistika a vojenská historie první světové války. Hora ležela v oblasti někdejší fronty mezi Rakousko-Uherskem a Itálií. V okolí vrcholu se dochovaly zákopy, skalní úkryty, tunely i dělostřelecká postavení. Některé zákopy byly obnoveny a dva z tunelů jsou podle historického průvodce přístupné. K jejich prohlídce je ale potřeba svítilna a opatrnost.

Zajímavé je, že Monte Altissimo mělo být součástí rakousko-uherského obranného systému, ale na začátku války ještě nebylo opevněné. Velení se rozhodlo zkrátit frontu a stáhnout obranné linie severněji. Italové pak vrchol obsadili už na konci května 1915 a získali tak výborné pozorovací místo s výhledem na oblast Riva del Garda, údolí řeky Sarca i Vallagarinu.

A samozřejmě výhled na jezero. Škoda toho oparu...

Pokračujeme po hřebeni jižním směrem.

Sestupujeme do sedla Bocca di Navene (1420 m) a ztrácíme přitom spoustu výšky.

V sedle jsme si odpočinuli u kávy či radlera a poté pokračovali opět vzhůru na vyhlídkový Colma di Malcesine (1751 m)

Odsud už to bude jako po magistrále, sem ty davy vyvezla lanovka a my využijeme k cestě dolů.

Z vrcholů hor zpátky k jezeru. Lanovkou sjíždíme do Malcesine, malebného městečka na východním břehu Gardského jezera, kterému vévodí hrad Castello Scaligero. Na prohlídku máme pouhou půlhodinku, takže žádné dlouhé courání úzkými uličkami, obdivování každého zákoutí ani vysedávání na náměstí. Ale zmrzlinu si samozřejmě ujít nenechám!

Pokračujeme lodí.

Loď cestou do Torbole zastavuje také v Limone sul Garda. Z hladiny jezera se otevírá krásný pohled na městečko proslulé svými citroníky. Je namačkané na úzkém pruhu pobřeží pod strmými horskými svahy a z paluby je to snad ještě působivější než z pevniny – teprve odtud vynikne, jak málo prostoru mezi vodou a horami tu lidé měli k životu.

Působivé jsou terasovité zahrady s řadami sloupů, které se zvedají do svahu - řady kamenných sloupů patří k tradičním citronovým zahradám, italsky limonaie, které se v této části Gardského jezera vyvinuly v důmyslný systém pěstování citrusů v poměrně drsných podmínkách. Limone leží na severním, chladnějším konci jezera, kde by citroníky bez ochrany před zimou jen obtížně přežívaly. Proto se zde od středověku a zejména v pozdějších staletích budovaly terasovité zahrady s vysokými kamennými sloupy. Mezi sloupy se na zimu vkládaly dřevěné trámy, na něž se upevňovala prkna a skleněné tabule, aby vznikl chráněný prostor, který pomáhal udržet teplo a chránit stromy před mrazem. Z otevřené zahrady se tak na zimu stala jakási skleníková stavba. Citrony se tu pěstovaly už od 17. století a vyvážely se do vzdálených koutů Evropy. V 19. století však začala tradice postupně upadat kvůli chorobám stromů, konkurenci levnějších citronů z jihu a změnám v dopravě. První světová válka a mimořádně tuhá zima v letech 1928–1929 pak zasadily zdejšímu citronářství rozhodující ránu.

Cesta lodí trvala přesně hodinu, je 19:00 a pomalu se stmívá.

Vychází měsíc - úplněk nejbližší podzimní rovnodennosti se tradičně označuje jako Sklizňový měsíc (Harvest Moon).

 

pokračování - Monte Bondone