Lago di Garda 24.-28.9.2026

jedna z nejkrásnějších kulis pro horskou turistiku

 

úvod + Monte Colt a Arco (tato stránka) - Monte Altissimo di Nago - Monte Bondone - Lago di Ledro

 

Když se léto pomalu láme do podzimu a italské slunce už tolik nepálí, je okolí Lago di Garda příjemným místem pro horskou turistiku. Právě sem jsem koncem září vyrazila s cestovní kanceláří Alpina na sérii pěších výletů. Náš itinerář nesliboval pouhé lenošení na plážích a obdivování malebných městeček - čekají nás skalnaté hřebeny nad údolím řeky Sarca, výstup na Monte Altissimo di Nago, toulky masivem Monte Bondone a také výlet k jezeru Lago di Ledro. Čtyři výšlapy, čtyři odlišné pohledy na italskou krajinu a spousta okamžiků, které stojí za to uchovat v paměti. A tak se s odstupem času vracím k fotografiím i vzpomínkám a znovu procházím stezkami, na nichž nám společnost dělaly horský vítr, daleké obzory a blyštivá hladina ledovcového jezera.

Po noci strávené v autobuse jsme dorazili do městečka Torbole. Původně nám bylo slíbeno, že si budeme moci hned ráno postavit v kempu Maroadi stany, ale nakonec je vše jinak. Ubytovat se budeme moci až v pozdním odpoledni - a platí to jak pro skupinu, která si zvolila levnější ubytování ve vlastním stanu, tak pro ty, co si připlatili za apartmány. Takže na parkovišti přebalujeme a organizujeme se, jsme tady tři skupinky: pěšáci, ferratisti a cyklisti. Nás pěšáky autobus odveze k vesničce Ceniga, výchozímu místu našeho prvního výšlapu. S průvodkyní Zuzkou je nás 18 dospělých.

Lago di Garda je se svou rozlohou 370 km² vůbec největším jezerem v Itálii, přičemž jeho hloubka dosahuje na severu impozantních 346 metrů. Za svůj unikátní podlouhlý tvar připomínající obří fjord vděčí jezero mohutnému ledovci z doby ledové, který před tisíci lety vyhloubil hluboké údolí mezi alpskými masivy a při svém ústupu na jihu zanechal obří morénové valy. Právě tento ledovcový původ vytvořil fascinující geografický kontrast: zatímco na úzkém severu je jezero sevřeno strmými, stovky metrů vysokými skalními stěnami, směrem k jihu se dramaticky rozšiřuje do otevřené, téměř přímořské krajiny, kde se voda rozlévá do šířky neuvěřitelných 17 kilometrů.

 

 

výlet první, Monte Colt a Arco

 

Ceniga (108 m) - Croce di Ceniga (390 m) - Monte Colt (434 m) - Monte Colodri (400 m) - Castello di Arco (270 m) - Arco (100 m) - Torbole (70 m), cca 15 km, ⬆️ 544 m / ⬇️ 579 m

 

Takzvaný římský most v Cenize má nejistý původ. Je možné, že se tu přes řeku Sarca přecházelo už ve starověku, ale dnešní podoba mostu je mnohem mladší. Pamětní nápisy na zábradlí připomínají jeho přestavbu v roce 1719 po povodni a další obnovu v roce 1868, kdy byl předtím zbořen na příkaz rakouské armády.

Pod mostem je pláž, ale ke koupání nikoho z nás dnes tohle místo nezláká. V létě by to bylo zřejmě jinak :-)

Po úzké pěšině pokračujeme vzhůru. Zpočátku bez výhledů, ale na vrcholu Croce di Ceniga se situace mění. Vápencový hřeben a vyhlídkový bod s křížem na vrcholu nabízí panoramatický výhled na údolí řeky Sarca a okolní hory.

Nejvyšší místo je Monte Colt s nadmořskou výškou 434 m. Cesta se změnila v typický krasový povrch. Střídavě šlapeme po ostrém vápenci, skalních plotnách a úzkých pěšinách mezi středomořskou vegetací. Tady je potřeba dávat pozor, kam člověk šlape.

Z místa Croce del Colodri je vidět i severní cíp jezera Garda - ideální místo pro pauzu na svačinu a fotografování celé naší skupinky.

Úzká pěšina nás přivádí ke kostelíku Santa Maria di Laghel. V jeho okolí vznikla ve druhé polovině 19. století křížová cesta se třinácti zastaveními, která končí kaplí Božího hrobu pod portikem.

Nad městem Arco se na strmém skalním ostrohu tyčí zřícenina hradu Castello di Arco. Za vstup se platí, ale za 3,50 € na osobu v rámci naší skupiny se návštěva vyplatí. Procházíme areálem s pozůstatky hradeb a hradních budov a z vyhlídek se díváme na střechy Arca i široké údolí řeky Sarca.

Tento kdysi nedobytný středověký hrad z 12. století, který patřil mocnému rodu hrabat z Arca, dnes působí, jako by organicky vyrůstal přímo z divoké skály. Za námahu s výstupem se ocitnete uprostřed zachovalých hradeb, věží a hradního paláce, kde dodnes můžete obdivovat vzácné gotické fresky ze 14. století.

A vystoupat můžete až k vyhlídkové věži Torre Grande na samém vrcholku skály s výhledem na celé údolí řeky Sarca a třpytící se hladinu jezera.

Sukulentům se mezi olivovníky daří. Tento impozantní sukulent pochází původně z Mexika, avšak dnes je velmi rozšířený po celém Středomoří, kde zplaňuje na suchých kamenitých svazích. Rostlina vytváří obří přízemní růžice a je známá tím, že vykvétá pouze jednou za život obrovským, několik metrů vysokým květenstvím, po jehož odkvětu mateřská rostlina hyne.

Po sestupu staletým olivovým hájem nás vítá labyrint uliček historického centra Arca.

Dominantou náměstí Piazza III Novembre je kolegiátní kostel Santa Maria Assunta. Jeho stavba začala v roce 1613 a monumentální průčelí dodnes výrazně převyšuje okolní domy. Z náměstí pak vybíhají úzké uličky historického centra s kamennými portály a kovanými balkony.

Tak jo, koupím si na zahnání hladu pizzu do ruky a vyrazím podél řeky po cyklostezce do Torbole.

Pak už jen postavit stan, doplnit zásoby z Lidlu a na chvilku se zastavit u jezera. Dneska se půjde hodně brzy spát, aby se dohnal včerejší spánkový deficit. A spát se bude skvěle, je nádherně teplo - teplota se pohybuje kolem 20 °C 🙂

pokračování - Monte Altissimo di Nago