Tatry 25.9.-4.10.2015

tatranské pastorále

 

Den osmý - přes Sedielko do Javorové doliny

 

Při plánování této trasy docela váhám, protože možnosti mám dvě. Tou první je ráno vyrazit z Hrebienku do Tatranské Javoriny a poté se z Tatranské Javoriny vrátit autobusem a tou druhou je vzít to obráceně - ráno autobusem do Tatranské Javoriny. Ale ačkoli se mi více líbí varianta druhá, volím tu první. Autobus s odjezdem ráno v 6:00 ze Starého Smokovce bych nemusela stihnout :-(

 

Pohled do Velké Studené doliny je dnes mnohem příjemnější než pohled ze stejného místa přesně před týdnem.

Dneska Zámkovského chatu nevynechávám - bez pořádné snídaně dál nejdu.

K Téryho chatě je to dle mapy cca 2 hodiny, ale ve skutečnosti jsem se do těch dvou hodin v pohodě vešla i s tou snídaní.

Téryho chata (2015 m) je nejvýše položenou celoročně otevřenou chatou ve Vysokých Tatrách. Při Piatich Spišských plesách byla postavena v roce 1899 a prošla mnohými stavebními úpravami. Nese jméno banskoštiavnického lékaře Edmunda Téryho (1856-1917), který se zasloužil o rozvoj tatranské turistiky.

Posedávat na břehu jednoho z ples a vyhřívat se na sluníčku by se dalo dlouho, ale na nic takového není čas - říjnové dny jsou krátké.

 

I led ve stínu připomíná, že léto opravdu není.

Jsem na trase značené zeleně a žlutě - zelená mne dovede do Sedielka, žlutá by mne dovedla do Priečného sedla.

Někde tady zůstaly přes noc před týdnem dvě zbloudilé turistky a na podchlazení zemřely.

 

Nejvýše položeným nevysychajícím plesem Vysokých Tater je Modré pleso. Leží v nadmořské výšce 2192 m a je to znát - je zamrzlé.

Postupně nabírám výšku.

Sedielko je s nadmořskou výškou 2372 m nejvýše položeným turisticky přístupným sedlem ve Vysokých Tatrách. Leží mezi Širokou věží (2461 m) a Malým Ľadovým štítem (2611 m) a je relativně dobře přístupné (jen několik metrů suťovou strží je zajištěno řetězy).

Sedlo je to docela široké a dovoluje v klidu a pohodě posedět a pokochat se výhledy, aniž byste zablokovali průchod ostatním. Severní strany jsou částečně bílé, ale na sluníčku je moc příjemně.

 

Zbytek dne budu už jen klesat přes několik skalních prahů.

Široká je vrcholem, připomínajícím spíše Belianské než Vysoké Tatry. Je sice poměrně snadno dostupná, ale turistům je zapovězená.

Panorama přede mnou se mění, objevuje se hřeben Belianských Tater - je to ještě pořádný kus cesty.

Dřevěná lávka spojuje břehy Javorinky a horské louky přecházejí v kosodřevinu. Pěšinka je ale stále úzká a marně hledám nějaké pěkné místo ke svačině u vody. Moc jich tady není a pokud zaváháte, máte smůlu, protože se posléze turistická značka od potoka nadlouho odkloní.

 

Kosodřevina se změní v les, pěšina v lesní cestu a občas se lze pokochat pěknými výhledy.

Pod Muráněm se připojuje Meďodolský potok a poslední část cesty již vede po asfaltu - do Tatranské Javoriny je to cca půl hodiny, takže před odjezdem autobusu stíhám i návštěvu malebného dřevěného kostelíku.

Autobus mne přiváží do Starého Smokovce a za lanovku dneska rozhodně utrácet nebudu. Ale ještě se musím stavit v obchodě s potravinami koupit něco k večeři a taky u auta - mám tam zásobu čistého a voňavého oblečení :-)

 

pokračování - den devátý

 

 

rozcestník:

Úvod

Den první - z Hrebienku na Skalnaté pleso a zpět

Den druhý - z Hrebienku Velkou Studenou dolinou do sedla Prielom (2288 m) a zpět

Den třetí - autobusem do Zakopaného a z Kuznice přes Przelez miedzy Kopami k chatě Murowaniec

Den čtvrtý - přes Kasprův vrch hřebenem Červených vrchů na Kopu Kondracku (2005 m) a zpět

Den pátý - přechod z polské části Tater zpět na Slovensko přes sedlo Závory (1877 m)

Den šestý - Štrbské pleso a okruh Mlynickou a Furkotskou dolinou

Den sedmý - od Popradského plesa po Tatranské magistrále přes Ostrvu na Hrebienok

Den osmý (tato stránka) - Malou Studenou dolinou přes Téryho chatu do sedla Sedielko a Javorovou dolinou do Tatranské Javoriny

Den devátý - pokus o výstup na Slavkovský štít