Mým dnešním úkolem je přemístit se ze Zakopaného na chatu Murowaniec, kde mám zarezervován nocleh pro tři následující noci. Je úžasné, že nemusím den začít hledáním místa k zaparkování a ani nemusím nikam popojíždět místní hromadnou dopravou. Vyrážím pěšky směr Kuźnice a napojím se na zelenou směr Nosal.
Pro začátek mne čeká asi hodinový výstup. Výšku nabírám pěkně rychle, výstup je příkrý a nadbytečné vrstvy brzy zmizí v batohu. Je nádherný den :-)
přes Nosal (říjen 2018)
Nosal (1206 m) je velmi malebný, snadno přístupný a tím pádem i mezi turisty velice oblíbený vrchol nad Kuźnicí. Ze západní strany leží údolí Dolina Bystrej a z východní Dolina Olczyska. Vrchol nabízí výhled panorama tatranských štítů od Koszystej, přes Buczynowe Turnie, Żółtą Turnię, Granaty, Kozi Wierch, Kościelec, Świnicę, Kasprowy Wierch, Goryczkowe Czuby, Kopę Kondracką i Giewont. A z druhé strany na Zakopané a Gubałówki nad ním.
přes Nosal (říjen 2018)
Severozápadní a západní strana se hora podobá strmému útesu, ale horolezectví je zde zakázáno a při výstupu po "zielonym szlaku" na vás nečekají žádné technické potíže, pouze převýšení cca 270 m. A proč se tohle místo jmenuje Nosal? Tvary skal při pohledu ze severozápadní strany připomínají nosy.
přes Nosal (říjen 2018)
Pod Nosalem je sedlo s nadmořskou výškou 1103 m. Jmenuje se, jak jinak, Nosalowa Przełęcz.
Nosalowa Przełęcz (říjen 2018)
Já jsem si ho prohlédla dvakrát :-( Tak nějak automaticky jsem odsud pokračovala po žluté a až na Polaně Olczyska jsem si uvědomila, že je tu sice moc hezky, ale že jdu špatně. Co teď? Pokračovat přes Kopieniec Wielki nebo se vrátit?
ze sedla pod Nosalem k Polaně Olczyska (říjen 2018)
Vrátila jsem se a tentokráte obešla vrchol Nieborak z druhé strany. A pokračovala lesem pořád nahoru, až do místa zvaného Skupniów Upłaz, skalnatý hřbet mezi Dolinou Jaworzynka a Dolina Olczyska nad hranicí lesa. Na jaře zde kvete spousta vzácných rostlin a pár květů jsem objevila i takhle v říjnu.
Skupniów Upłaz, pohled směrem k Polaně Olczyska (říjen 2018)
Česky se této nejznámější horské květině říká plesnivec alpský nebo protěž alpská - polsky se tahle bylina pokrytá bílou plstí jmenuje szarotka alpejska.
Skupniów Upłaz, plesnivec alpský (říjen 2018)
Jsem se těšila na posezení na sluníčku, ale co se dá dělat, trošku se zatáhlo. Trasa přes Boczań a Skupniów Upłaz směrem na Dolina Gąsienicowa je jednou z nejnavštěvovanějších tras v Tatrách a s erozí svahu tady stále bojují.
Przełęcz między Kopami (říjen 2018)
Přede mnou je nejvyšší místo, kousek nad sedlem Przełęcz między Kopami (1499 m), a poté pokračuju kousek z kopce. Stále jsem v Západních Tatrách, hranice mezi Vysokými a Západními Tatrami se táhne až spodní částí údolí Dolina Gąsienicowa a Dolina Suchej Wody Gąsienicowej.
Vysoké Tatry (říjen 2018)
Následující fotografie je z místa zvaného Hala Gąsienicowa - pohled do kotle Czarneho Stawu Gąsienicoweho a na panorama vrcholů od Koszyste, přes Granaty, Kozi Wierch, Kościelec až po Svinici. Když všechno vyjde, ocitnu se zítra až nahoře, přes tyhle vrcholky vede Orla Perć :-)
Hala Gąsienicowa (říjen 2018)
K chatě Murowaniec je to odsud jen 200 metrů.
Hala Gąsienicowa, Schronisko PTTK Murowaniec (říjen 2018)
Chata byla postavena s velikou námahou a za pomoci armády roku 1925, díky silným žulovým stěnám dostala přezdívku Murowaniec. Slavnostního otevření se zúčastnil dokonce polský prezident Stanisław Wojciechowski. V letech 1950-51 byla chata rozšířena, ale současná podoba s kapacitou 116 lůžek je až z roku 1964 po rozsáhlé rekonstrukci. Tu zavinil požár, který chatu roku 1963 zničil.
Ubytovává se až po 14 hodině, ale protože je půl druhé, až takový problém to není. Půlhodinku počkám, najím se, ubytuju se a teprve poté nalehko vyrazím na průzkum okolí.
Spát budu v šestilůžkovém pokoji za cenu 60 zł/os./noc (cca 360 Kč) a protože se ubytovávám první, můžu si vybrat :-)
Hala Gąsienicowa, Schronisko PTTK Murowaniec (říjen 2018)
O půl třetí vyrážím k plesu zvanému Czarny Staw Gasienicowy. Leží v nadmořské výšce 1620 m a je to čtvrté nejhlubší a šesté největší jezero Tater - jeho rozloha činí 18 ha a maximální hloubka 51 m. V sezóně by byly břehy obsypány spoustou lidí, dneska je to pohoda.
Czarny Staw Gasienicowy (říjen 2018)
Dneska je voda zbarvená tmavozeleně, ale se sluníčkem se jeví safírová, přičemž z tohoto tmavě modrého až téměř černého odstínu, způsobeného zastíněním blízkým štítem a sinicemi Pleurocapsa polonica rostoucími na balvanech na břehu, pochází i jméno jezera.
Dvojice ve svatebním pózuje fotografovi, který má rozhodně lepší a dražší fotovýbavu než já, ale chtělo by to sluníčko :-( Mladé paní musí být zima :-(
Czarny Staw Gasienicowy (říjen 2018)
Po černé lze celkem pohodlně vystoupat na hřbet Mały Kościelec a dále do sedla Karb (1853 m), ale pokračovat na Kościelec (2155 m) do mraků nemá smysl. Do roku 1961 se od plesa stoupalo do sedla Karb přímo suťovým žlebem, pěšina je stále zřetelná.
přes sedlo Karb (říjen 2018)
K chatě Murowaniec se dostanu po modré dolinou se spoustou větších i menších ples - největší je Zielony Staw Gąsienicowy s rozlohou necelé 4 ha.
Zielony Staw Gąsienicowy (říjen 2018)
A ještě jedna fotografie - pohled zpátky na Kościelec.
Zielony Staw Gąsienicowy, pohled na Kościelec a Svinici (říjen 2018)
Rozcestník:
výlet první - přes Nosal na chatu Murowaniec na Hali Gąsienicowej + Czarny Staw Gąsienicowy - tato stránka
výlet třetí - Kościelec + Świnica
výlet čtvrtý - Kasprowy Wierch, Kopa Kondracka, Giewont, Dolina Strążyska a vodopád Siklawica
výlet pátý - Dolina Kościeliska a jeskyně Mroźna, Raptawicka a Mylna + Dolina Tomanova
výlet šestý - Morskie Oko + Czarny Staw pod Rysami