Tatry z polské strany 8.-14.10.2018
Orla Perć, Świnica, Giewont, Dolina Kościeliska a Morskie Oko v barvách babího léta
výlet čtvrtý - Giewont a vodopád Siklawica
Po třech nocích v chatě Murowaniec se dneska vracím zpátky do Zakopaného.
Murowaniec
Po žluté je to na Kasprův vrch necelá hodina a půl.
rozcestí Murowaniec
V trávě jiskří jinovatka, chvilku to potrvá, než se dostanu ze stínů.
Dolina Gąsienicowa
Trošku se to protáhne :-) Je třeba počkat, než zapózují :-)
kamzíci pod Kasprowym Wierchem
Lanovka zatím přiváží další a další turisty.
Kasprowy Wierch
Kasprowy Wierch, slovensky Kasprov vrch (1987 m) je díky lanovce (jezdí od roku 1936) snadno dostupný a patří tak k nejnavštěvovanějším vrcholům v Tatrách. Pojmenován je podle pověsti po majiteli lokality a tyčí se nad třemi dolinami, na polské straně je to Doliną Bystra a Doliną Gąsienicowa a na slovenské straně Tiché dolina.
Už je mi jasné, proč se ti kamzíci zdržovali na severních stráních - od jihu velice nepříjemně fouká, na tabuli svítí údaj 8 m/s. Na chvilku se schovám, je čas na polévku zvanou žurek k pozdní snídani.
žurek na Kasprově vrchu
Meteorologická observatoř stojí na vrcholku od roku 1937.
meteorologická observatoř
směr Zakopane
směr Vysoké Tatry
Doliną Gąsienicowa
Pokračovat budu po hřebeni Červených vrchů.
hřeben Červených vrchů
Tichá dolina
Prostřední Goričkový vrch
Doliną Bystra
závěr Tiché doliny - sedlo Závory
Název Červených vrchů pochází z červeno-hnědého zbarvení jejich svahů, které jim dává rostlina zvaná sítina trojklaná (Juncus trifidus), která se na podzim a často již v polovině léta přebarví na červenou.
tráva v odstínech červené
úbočím Goričkové kopy
úbočím Goričkové kopy
Giewont
Výhledy jsou úžasné.
Doliną Bystra
Kondratova kopa
ještě jednou závěr Tichá doliny a štíty Vysokých Tater v pozadí, první zleva Swinica, první zprava Kriváň
Sedím na Suchém vrchu Kondrackém (1890 m) a přede mnou je Kondracké sedlo a výstup na Kondratovu kopu.
Kondratova kopa
Kondratova kopa, polsky Kopa Kondracka (2005 m) je sice nejnižší štít Červených vrchů, ale pro mne je to dneska nejvýše položený bod trasy. Celé Tatry mám jako na dlani, Vysoké i Západní.
pokračování hřebene směrem na západ - Malolučniak (polsky Małołączniak), Kresanica (polsky Krzesanica), v pozadí Bystrá
pohled zpátky k Vysokým Tatrám
A tímto směrem budu postupovat. Na sever.
Giewont a Doliną Małej Łąki
Doliną Bystra při sestupu z Kondratovy kopy
Giewont
Tak jako my máme Říp, Slováci svůj Kriváň, tak Poláci mají svůj Giewont (1895 m), národní vrch, který se tyčí nad Zakopaným. Od nepaměti se tradují pověsti o spících rytířích, zakletém vojsku pod Giewontem, kteří se probudí až bude čas, až přijdou do kraje zlé časy...
Jeho výška není ve srovnání s okolními kopci nijak zvlášť omračující, ale jeho strategická poloha mimo hlavní hřeben spolu s krásným tvarem, korunovaným 15 m vysokou kovovou konstrukcí kříže, z něj činí skutečnou dominantu širého okolí.
Giewont
Nejsem tu poprvé, už jsem tady byla v říjnu 2012. Že je to místo velice navštěvované je jasné i z toho, jak vyleštěné jsou skalní plotny s řetězy po stezce na vrchol. Stezka tudy vede jednosměrně a na několika místech to opravdu řádně klouže.
Giewont
Jako z letadla :-)
Zakopane a okolí
panorama Vysokých Tater
Kříž sem byl umístěn 19. srpna 1901 na památku 1900 let narození Ježíše Krista. Kříž má výšku 17,5 m, z čehož 2,5 m je zakopáno do skály, příčné rameno měří 5,5 m a celková váha činí téměř 2000 kg. Vodu, cement a kovové části sem nanosili na zádech z Kondratové Polany. Vlastně je to takový obrovský hromosvod, pohybovat se v jeho blízkosti za bouřky je hodně nebezpečné. Ale určitě je to ze všech hromosvodů ten nejkrásnější :-)
Giewont
Abych se vyhnula těm největším davům, schválně jsem si vybrala pátek a snažila se dojít sem nahoru až v pozdním odpoledni. To se mi povedlo, ale teď mám nejvyšší čas zamířit dolů, abych to zvládla někam na zpevněnou cestu do tmy.
z Giewontu po červené směr Grzybowiec
Przełęcz w Grzybowcu leží v nadmořské výšce 1311 m a chodník směrem Polana Strążyska vede lesem a zrovna prochází rekonstrukcí.
směr Polana Strążyska
Na polaně funguje bufet, ale už je zavřeno. Přímo nad sebou mám severní stěnu Giewontu
Giewont z Polany Strążyska
Jen 15 minut je to k vodopádu Siklawica, který patří k nejvyšším vodopádům v Západních Tatrách. Ze dvou skalních stupňu padají vody Straźyského potoka, celková výška činí 23 metrů (spodní část 13 m, horní část 10m).
vodopád Siklawica
Pokračuju Dolinou Strążyska a začíná se stmívat. Stihla jsem to akorát. K vile Jarowit v centru Zakopaného mi schází poslední 3 kilometry, povede mne Droga pod Reglami.
Dolina Strążyska
Rozcestník:
výlet první - přes Nosal na chatu Murowaniec na Hali Gąsienicowej + Czarny Staw Gąsienicowy
výlet třetí - Kościelec + Świnica
výlet čtvrtý - Kasprowy Wierch, Kopa Kondracka, Giewont, Dolina Strążyska a vodopád Siklawica - tato stránka
výlet pátý - Dolina Kościeliska a jeskyně Mroźna, Raptawicka a Mylna + Dolina Tomanova
výlet šestý - Morskie Oko + Czarny Staw pod Rysami