logo
... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

 

 

hory severozápadního Slovenska 5.-16.8.2020

s rúškom a "obytňákem"v době koronavirové

 

Letošní dovolená bude trochu netradiční. Neponesu si výbavu na spaní pod stanem a pro jednoduché vaření na zádech ani si ji nepovezu v brašnách na zadním nosiči na kole. Nebudu každé ráno snídat vločkovou kaši a vařit jen instantní jídla. Mým dopravním prostředkem bude auto, takže nebudu muset při balení až tolik šetřit každý gram a v autě budu taky přespávat. Naše Fabie je sice hatchback, ale s pomocí jednoduché konstrukce z překližky uložené přes sklopené opěradlo zadních sedadel se v ní jeden člověk menší postavy naprosto pohodlně vyspí - vodorovná plocha pro spaní od částečně sklopeného předního sedadla do kufru má na délku 160 cm (a úhlopříčně by to bylo dokonce 185 cm). A na vyzkoušení přibalím i tarp maskovací plachtu o rozměru 3mx3m, s trochou šikovnosti z ní vyrobím víceúčelový přístřešek - zaručí mi větší soukromí a bude stínit nejen před poledním sluncem, ale i ráno před denním světlem.

 

A cíl? Doufám, že za pár let se budeme při vzpomínce na rok 2020 ve znamení koronaviru usmívat, ale momentální situace není pro nějaké extra cestování příznivá. Počet nakažených, seznamy bezpečných zemí, povinnost předkládat negativní test resp. dvoutýdenní karanténa, pravidla pro nošení roušek, dojezdová vzdálenost - ze všeho mi vychází nejlépe Slovensko. Jen si nesmím zapomenout příbalit "rúško", které je u našich sousedů povinné ve všech vnitřních prostorách s výjimkou vlastního domova.

 

Súlovské skály - Živčáková a Zarúbaná Kýčera (Kysuce) - Vrátna dolina (Malá Fatra) - Demänovská dolina (Nízké Tatry) - Bábky a Sivý vrch (Západní Tatry) - termální jezírko Kalameny a Liptovský hrad (Chočské vrchy)

 

část první
Súlovské skály

 

Súľovské vrchy jsou malý horský celek v severozápadní části Fatransko-tatranské oblasti na severozápadním Slovensku, které se nachází mezi údolími Rajčianky a Váhem mezi městy Žilina, Považská Bystrica a Rajec. Spadají pod velkoplošné chráněné území CHKO Strážovské vrchy a dělí se na tři podcelky - Skalky, Súľovské skály a Manínskou vrchovinu. Celkem je v Súľovských vrších 9 vrcholů vyšších než 800 m - nejvyšší je Veľký Manín (891 m), druhým je Žibrid (867 m).

 

Obec Súľov-Hradná leží v okrese Bytča uprostřed nádherné scenérie skal, které tvoří její přirozenou hranici. Skalní město je tvořeno převážně vápencem a dolomitem v netradiční formě - v podobě slepence, který je poměrně drolivý a který snadno podléhá erozi. Tvoří bizarní tvary v podobě skalních jehel, oken a bradel. Skály vystupují asi 250 výškových metrů nad okolní terén, tvoří tak hřeben ve tvaru půlměsíce – pod skalami je údolí s loukami, v okolí je několik hornatých hřebenů. Na skalách je hned několik krásných vyhlídek na různé světové strany. Súľovské skály protkává spousta turistických tras, které nejsou – až na počáteční výstupy – příliš obtížné. A nabídka je veliká: naučný chodník na Súľovský hrad, výstup na Žibrid, Hričovský hrad, Lietavský hrad, Hlbocký vodopád, Manínská a Kostolecká tiesňava, jeskyně Šarkania diera, skalní útvar Obrovská brána a Gotická brána, přechod východního hřebene (Kečka) a spousta skalních vyhlídek.

 

Penzión Štefánik a stanový kemp se nachází na okraji obce Súľov Hradná. K dispozici jsou plochy pro stany i karavany, elektrické přípojky, několik ohnišť, pitná voda v korýtku a ne zrovna geniálně vyřešené sociálky včetně sprchy s teplou vodou (je jich málo, nelze se zamknout, není si kam odložit). Obsazená jsou samozřejmě nejprve ta místa, která jsou na rovině, ale mně to v autě nebude až tak vadit, když ho postavím kolmo na vrstevnice.

 

Přihlášení na recepci je rychlé, za dospělého se platí 4,50€, za auto 2,50€. Dohromady s rekreačním poplatkem to vychází na 7,60€ za jednu noc, přičemž v ceně je zahrnut jeden žeton do sprchy.

 

K plusům tohoto kempu patří především umístění - do skal, do obchodu či do hospody je blízko a nemusíte denně vyjíždět autem. Ale jedno mínus umístění v obci má, ráno vás probudí kohout se svítáním :-)

 

Obloha je sice ještě stále kompletně zatažená, ale pršet už by nemělo, takže můžu ještě vyrazit na krátkou pozdně odpolední vycházku.

 

Gotická brána a Súľovský hrad

 

Nástup do skal a počátek naučné stezky je z parkoviště, na kterém se během dne vybírá, ale v pozdním odpoledni už tady obsluhu nenajdete. Ale i kdyby, mne se to netýká, auto zůstalo v kempu a já sem došla z kempu pěšky.

 

A jde se nahoru. Zásluhou počasí a pozdní hodiny nikde nikdo, ale vysoká návštěvnost je na sešlapání pěšinky hodně znát.

Súľovské skály

vysoká návštěvnost (srpen 2020)

K vyhlídce na Gotickou bránu vede celkem nenápadná odbočka značená ikonkou vyhlídky. Působivý lomený oblouk Gotické brány dosahuje výšky 13 metrů a široký je cca 5 m, což znamená, že Gotická brána je vůbec největší skalní bránou Súľovských skal a nic na tom nemění ani fakt, že nedaleká Obrovská brána působí opticky dojmem tak nějak větším, ač je nižší o 2 metry a pouze výrazně širší.

Súľovské skály, Gotická brána

Gotická brána (srpen 2020)

Kdysi vedla turistická trasa přímo skrz bránu a pěšinka vás tudy stále ještě navede, aniž byste dokázali rozpoznat, kde skončila odbočka k vyhlídce a kam byste již mimo značenou trasu neměli šlapat. Stále jsou na ní kovové pomůcky, takže není žádný problém projít branou a napojit se opět na trasu k hradu z druhé strany.

Súľovské skály, Gotická brána

Gotická brána (srpen 2020)

Nejkrásnější jsou Súľovské skály na jaře, když k bílé, modré a zelené přibude fialová barva konikleců či žluť prvosenek bezlodyžných a lysých. Později se pak přidají orchideje a mnoho skalniček, ale krásný je zde i podzim, protože bukové lesy bývají vděčným motivem pro podzimní fotografie plné barev.

 

Propletencem skalního města a zbytků hradního zdiva nalepeného na skalách je zřícenina Súľovského hradu. Strážní hrad pochází z 15. století a chátrá od zemětřesení v roce 1858. Moc tu toho nebylo ani tehdy, terén nedovoloval hrad rozšiřovat a budovat přístavby.

Súľovské skály, hrad Súľov Súľovské skály, hrad Súľov

hrad Súľov (srpen 2020)

Hrad má dvě části, spodní a horní, s výškovým rozdílem čtrnácti metrů. Do horního hradu se dalo vstoupit přes velmi úzký otvor ve skále, široký sotva pro jednu osobu a navíc byl chráněn ještě padacím můstkem.

Súľovské skály, hrad Súľov Súľovské skály, hrad Súľov

výhledy z hradu Súľov (srpen 2020)

Ani se nechce věřit, že to tady mohlo kdysi vypadat takto.

 

Při návratu prozkoumávám i něco jako sklep, místo, kde se schovávala před bouřkou a bleskem byla v roce 2008 zabita maminka s dvouletým dítětem. Skalní převisy jsou za bouřky nebezpečné vždy a tohle místo je navíc nejvyšším místem v okolí.

Súľovské skály, hrad Súľov Súľovské skály, hrad Súľov

hrad Súľov (srpen 2020)

Cca 100m od Lúky pod hradom je vyznačena studánka, ale nespoléhejte na ni - vysychá a ani dnes z ní neteče ani kapka.

Súľovské skály

studánka pod Lúkou pod hradem (srpen 2020)

Súľovské skály Súľovské skály

z louky nad kolibou (srpen 2020)

 

Brada, Roháč a Šarkania diera

 

Ráno je obloha krásně modrá a já se vracím tam, kde jsem skončila včera - kolem koliby na Lúku pod hradom.

Súľovské skály,  kostel sv. Michala archanděla

Súľov s kostelem sv. Michala archanděla (srpen 2020)

Súľovské skály, Súľovský hrad

Súľovský hrad z louky nad kolibou (srpen 2020)

Súľovské skály, Brada

Brada z louky nad kolibou (srpen 2020)

Brada (816 m) je po Žibridu (867 m) a Kečce (822 m) třetím nejvyšším vrcholem v této části Súľovských skal. Dvojvrchol tvoří výraznou dominantu a byl by z něj fantastický rozhled, ale samotný vrchol není turisticky přístupný a výstup je zakázán kvůli vzácné květeně i horolezcům.

 

A když hledám informaci, jestli je to ta Brada nebo ten Brada, zjišťuji, že místní vrcholu říkají Patriková :-)

Súľovské skály

někde pod Bradou (srpen 2020)

Ze Štefánikovy vyhlídky (739 m) je výhled na celou Súľovskou dolinu.

Súľovské skály Súľovské skály

ze Štefánikovy vyhlídky (srpen 2020)

S několika odbočkami k vyhlídkám nepostupuju zrovna rychle, ale není kam spěchat.

 

Přes sedlo pod Roháčom pokračuju směrem na vyhlídky pod Roháčem - nahoře se musím rozhodnout, jestli budu pokračovat dále po hřebeni nebo to vezmu přes jeskyni Šarkania diera. Volím tu druhou variantu a do sedla pod Roháčom se tedy kousek vracím.

Súľovské skály Súľovské skály Súľovské skály

na vyhlídce pod Roháčem (srpen 2020)

Žlutě značená stezka mne nejprve dovede k Obrovské bráně a potom se odklání přímo kolmo dolů prudkým svahem. Když to za deště či sněhu klouže, tak tady končí veškerá legrace :-(

Súľovské skály

Obrovská brána (srpen 2020)

Zřejmě ta žlutá původně vedla trochu jinudy.

Súľovské skály

pod Obrovskou bránou (srpen 2020)

Z Lúky pod Roháčom vede odbočka k jeskyni Šarkania diera. Výšku, kterou jsem před chvilkou ztratila sestupem, znovu nabírám a jak se blížím k jeskyni, strmost se zvyšuje. Bez kovových žebříků a dalších pomůcek by to nešlo.

Súľovské skály, Šarkania diera Súľovské skály, Šarkania diera

Šarkania diera (srpen 2020)

Mohutnou jeskyni (délka 60 m, výška 20 m) vytvořila prosakující povrchová voda v kombinaci s mrazovým zvětráváním slepencového podloží a jde o významné archeologické a paleontologické naleziště z období konce doby kamenné a bronzové.

Súľovské skály, Šarkania diera

Šarkania diera (srpen 2020)

Súľovské skály Súľovské skály Súľovské skály

louky nad Súľovem (srpen 2020)

 

Žibrid

 

Okruh to byl celkem krátký, takže v pozdním odpoledni si ještě vyšlápnu na Žibrid, s nadmořskou výškou 867 m nejvyšší kopec Súľovských skal.

 

Značka mne vede kousek po hlavní směrem Hradná a potom odbočí mezi domy a pokračuje po polní cestě k lesu. Kousek je strmý, ale pak se cesta krásně vine okrajem lesa s výhledem na Žibrid.

Súľovské skály, Žibrid

Žibrid (srpen 2020)

Súľovské skály, sedlo Patúch Súľovské skály, sedlo Patúch

při výstupu do sedla Patúch (srpen 2020)

Súľovské skály, sedlo Patúch

výstup ze sedla Patúch (srpen 2020)

Pohoda končí v sedle Patúch u rozcestníku a kříže - následuje samotný výstup lesem bez výhledů, ale naštěstí pěšina svah traverzuje, takže až tolik triko nepropotím.

Súľovské skály, Žibrid

Žibrid (srpen 2020)

Nahoře mne čeká vlajka, výstupová kniha a pěkné výhledy západním směrem. Z nádherného skalnatého vrcholu se nabízejí vynikající výhledy především na západ - Kľak, Strážov, Vápeč, oba Maníny, Súlovské skály, hřeben Javorníků a obrysy známých beskydských vrcholků - Kněhyně, Smrk, Lysá hora, Travný. A jako na dlani mám pod sebou vesničky Súlov a Hradná.

Súľovské skály, Žibrid Súľovské skály, Žibrid Súľovské skály, Žibrid Súľovské skály, Žibrid

Žibrid (srpen 2020)

Už mi chyběla energie, ale pokud vám jí ještě kousek zbude, vemte to dolů okolo Budzogánu, úžasného obrovského kyje.

 

Já se vrátila stejnou cestou.

Súľovské skály, sedlo Patúch

sedlo Patúch (srpen 2020)

Súľovské skály, výhled na Žibrid

výhled na Žibrid (srpen 2020)

Súľovské skály, polní cestou do Súľova

polní cestou do Súľova (srpen 2020)

 

pokračování - Kysuce, poutní místo Živčáková a rozhledna Zarúbaná Kýčera

 



 

 

copyright Alena