hory severozápadního Slovenska 5.-16.8.2020

s rúškom a "obytňákem"v době koronavirové

 

Súlovské skály - Živčáková a Zarúbaná Kýčera (Kysuce) - Vrátna dolina (Malá Fatra) - Demänovská dolina (Nízké Tatry) - Bábky a Sivý vrch (Západní Tatry) - termální jezírko Kalameny a Liptovský hrad (Chočské vrchy)

 

část pátá
Bábky a Sivý vrch (Západní Tatry)

 

Z Demänovské doliny je to do jihozápadní části Západních Tater pouhých 17 km. Přes obec Bobrovec a Jalovec mířím na parkoviště v místě zvaném Bobrovecká vápenica. V mapě je kousek od něj vyznačené tábořiště, které je zřejmě jediným oficiálním tábořištěm v Tatrách. To jsem tedy zvědavá, jak tam dopadnu - pokud nebude fungovat, jednu noc bych mohla v klidu přespat i přímo na parkovišti, ale pak bych se kvůli pohodlí zřejmě raději přemístila do ATK Račkova dolina.

 

A výsledek? Místo opravdu funguje jako klasické tábořiště. Za cedulkou "povolené táborenie" s obrázkem stanu a ohně je k dispozici louka. Je trochu podmáčená po deštích, docela hrbolatá a potřebovala by posekat, ale je zde i zdroj vody - studánka a pár laviček. Na jednom konci u lesa stojí obytná dodávka s německou espézetkou, kousek od laviček druhá, ale nejkrásnější místo je pod smrky hned vedle cesty. Ani věřit se tomu nechce, ale momentálně se tam balí, takže si počkám :-) Zatím si budu číst :-)

 

Takhle to dopadlo:

Ještě vyrazím na dřevo a uvařím si oběd. Bude vepřovka ze sklenice z Lidlu a bramborová kaše.

A nebyla jsem sama :-) Společnost u pozdního oběda mi dělal tesařík.

Na výlet vyrážím až v pozdním odpoledni. Původně jsem chtěla prozkoumat jen nejbližší okolí, ale protože mi přálo počasí, nakonec jsem došla neplánovaně až k chatě Pod Náružím a nahoru na Babky.

 

Babky (1566 m) a chata Pod Náružím - Červenec

 

Přímo nad parkovištěm v Bobrovecké Vápenici stojí kaplička Sionská hora matky božej s křížovou cestou. V roce 1994 ji dal postavit farář Bohuslav Pikala, místní rodák, z vděčnosti za pomoc ve vězení a kněžském životě.

Modrá značka mne vede kolem chatové osady směrem ke kamenolomu a poté prudce vzhůru na okraj NPR Mních.

 

První odbočka je k vyhlídce.

Druhá, snadno přehlédnutelná, k partyzánskému bunkru.

Další vyhlídky jsou o kilometr dál a 250 výškových metrů výš - směrem do NPR Mních

Přes louku se salaší je to jen kousek k prameni a k Chatě pod Náružím - Červenec , která stojí v nadmořské výšce 1400 m. Funguje trochu nezvykle - majitelem je obec Bobrovec a spravuje ji Chatárské spoločenstvo CHS, které zabezpečuje služby dobrovolníků v létě nepřetržitě, jindy jen o víkendech resp. po objednávce ubytování. A pozor - chata nabízí jen občerstvení a nic k jídlu!

Neobvyklý je i dvojí název, který by dokázali vysvětlit zřejmě jen místní. Náruží je název vyvýšeniny necelý 1 km na SSV nad chatou, po které vede pěšina z vrcholu Babky do sedla Predúvratie. Červenec je název polany pod chatou.

 

Neznačená vyšlapaná pěšina mne vede zkratkou na skalku s krásným výhledem. Zřejmě tohle místo je právě to Náruží z názvu.

Pokračuju na Babky, s nadmořskou výškou 1566 m nejvyšší místo dnešního výšlapu.

Babky jsou skvělým rozhledovým bodem - lesknoucí se hladina Liptovské Mary na straně jedné, vrcholy Roháčů na straně druhé.

Čas řádně pokročil, jedna fotografie na samospoušť a musím dolů :-(

Dešťové mraky se dneska naštěstí zastavily nad Liptovským Mikulášem.

 

Bobrovecký vodopád

 

Dneska bude odpočinkový den, s předpovědí plnou bouřek nahoru rozhodně nepolezu. Procházka k Bobroveckému vodopádu bude rozhodně lepší.

 

Bobrovecký nebo taky Poľovnícky vodopád je snadno přístupný z rozcestí modré turistické značky zvané Vodopád - šipka vás nasměruje doleva, silnička vás dovede ke staré lovecké chatě a za ní už uslyšíte hluk vody padající z výšky 12 m.

V příkopu podél cesty kvetla na několika místech dobromysl - nektarodárná rostlina vyhledávaná motýly.

A taky slaďoučké maliny.

 

Sivý vrch (1805 m)

 

Dneska to bude celodenní výšlap. Počasí nebude zrovna ideální, ale risknu to, bouřky v předpovědi nejsou. Na Babky (1566 m) už to po trase podél NPR Mních znám, zastávku dělám až u studánky v polovině výstupu po zelené od rozcestí s modrou. Voda přišla vhod, ale dnešní vysoká vzdušná vlhkost je nepříjemná, tričko mám totálně promočené :-(

Ale zdá se, že mé přání bude vyslyšeno, směrem od severu se obloha modrá.

Túra pokračuje úbočím Malé Kopy do sedla Predúvratie (1585 m).

Kousek před sedlem Predúvratie vyvěrá pramen vody, ale v horkém létě na něj nespoléhejte, moc vydatný není - pro vodu byste museli sejít k Chatě pod Náružím.

Nabírám výšku neznačeným traverzem úbočím Ostré - před vrchol to vezmu až při zpáteční cestě.

Sivý vrch (1805 m) nabízí výhledy na Liptov i na Oravu - v měřítku Západních Tater není vrcholem zrovna vysokým, ale rozhodně patří k nejkrásnějším.

Paráda.

Při zpáteční cestě už nevynechávám Ostrou :-)

Měla jsem dneska štěstí. Když jsem si posléze večer kontrolovala předpověď počasí, zjistila jsem, že bez deště a s polojasnou oblohou byl dneska pouze tenhle kout Slovenska.

 

Dneska bude k večeři klasika zvaná Trenčianský párok s fazuľou a naposledy posedím u ohně, protože zítra mi dovolená končí.

Ráno se balím, naskládat věci do auta je rychlovka :-) Vezmu to podél Liptovské Mary po vedlejších cestách a dovolenou zakončím koupáním v termálním jezírku za obcí Kalameny nedaleko Lúček.

 

pokračování - termální jezírko Kalameny a Liptovský hrad (Chočské vrchy)

 



 

 

copyright Alena