Chorvatsko, Velebit a Dinara 9.-18.6.2023

za probouzející se přírodou Balkánu nejen pro kytkomily

 

NP Sjeverni Velebit 1. část (tato stránka) - NP Sjeverni Velebit 2. část - NP Paklenica - Tulove Grede - kaňon řeky Krupa - Dinara

 

Opět je tady červen a s ním i kytičkářský zájezd z cyklu "za probouzející se přírodou..." cestovní kanceláře Kudrna.

 

Velebit je vápencové pohoří ležící u chorvatského pobřeží Jaderského moře severně od přístavu Zadar. Má tvar mohutné hradby táhnoucí se ve směru severozápad – jihovýchod, tedy rovnoběžně s pobřežím. Svou celkovou délkou 145 km a šířkou až 100 km patří mezi jedno z nejmohutnějších pohoří Chorvatska. Člení se na tři části. Severní Velebit se táhne od sedla Vratnik po sedlo Veliki Alan a jeho nejvyšší část je chráněná jako Nacionalni park Sjeverni Velebit, Střední Velebit končí v průsmyku Oštarijska vrata, přes který vede silnice Karlobag - Gospić a největší atraktivitou jižní části je Nacionalni park Paklenica a nejvyšší vrchol Vaganski vrh (1758 m).

 

Pohoří Dinara se nachází na hranicích Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Právě podle Dinary byla pojmenována celá horská soustava na severozápadě Balkánského poloostrova - Dinárské hory. Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Troglav (1913 m), který ale leží na území Bosny a Hercegoviny. Na chorvatské straně pohoří je s nadmořskou výškou 1831 m nejvyšší Dinara, která je současně nejvyšším vrcholem celého Chorvatska.

 

NP Sjeverni Velebit

Naše putování začíná ve vesničce Krasno u infocentra národního parku. Zaplatili jsme si vstupenku do NP a poučili se, co tady roste a žije. Že nejvzácnější trvalkou je degenie velebitská, endemit jihozápadního Chorvatska. A setkání s medvědem přes 3D brýle bylo děsivé.

Jsme v nadmořské výšce 750 m a čeká nás převýšení cca 850 m na trase dlouhé 11 km k horské chatě Dom Zavižan. Počasí je takové nijaké, sluníčka si zřejmě neužijeme a budeme rádi, když to nahoru stihneme ještě před plánovaným deštěm.

Planinarski dom Zavižan má k dispozici 28 lůžek, elektřinu, vodu z cisterny, kterou plní dešťová voda a jídlo je třeba si uvařit vlastní. Na koho lůžko nevybude, bude spát na zemi v jídelně nebo venku. Ale zřejmě tuhle variantu, kvůli dešti a taky trochu kvůli medvědům, nikdo nevyužije.

 

Odpoledne se přehnala bouřka, poslední opozdilci došli v pláštěnkách, ale poté se docela vyčasilo. Je čas trošku prozkoumat okolí: vyhlídkový vrchol Velika kosa (1622 m), kapelicu svetog Ante či botanickou zahradu (chorvatsky Botanički vrt). Vylézt až na Veliki Zavižan (1676 m) nemá v tomto počasí smysl.

Ráno vyrážíme na jih po stezce zvané Premužićeva staza - stezku navrhl a postavil lesní inženýr Ante Premužić, vášnivý horolezec a milovník krás Velebitu za účelem otevření Velebitu cestovnímu ruchu. Stavba 57 km dlouhé stezky začala v roce 1930 a dokončena byla v létě 1933.

Je to skutečné mistrovské stavební dílo, protože je postavena ze suchého kamene a vytyčena téměř po vrstevnici skrz nejdrsnější části severního Velebitu - skalní bludiště Hajdučki a Rožanski kukovi.

K úkrytu před nepřízní počasí může posloužit Rossijevo sklonište ve vzdálenosti cca 2,5 hodiny chůze od Zavižanu.

Na nedostatek vody si dneska nemusíme stěžovat. Žízeň mne opravdu pod pláštěnkou netrápí :-(

Spát budeme dneska na chatě, která se jmenuje Planinarska kuća Alan. Trasa byla dlouhá cca 15 km s převýšením pouhých 400 m a varianty s odbočkami na vyhlídkové vrcholy zřejmě nikdo nevyužil :-( Proč lézt do ještě větší mlhy...

V této chatě elektřinu nemají, voda je k dispozici z rezervoáru před chatou, WC je v lese za chatou, ale tentokrát bude k dispozici postel pro každého. A není nutno vařit - máme objednánu večeři.

Jsme v nadmořské výšce 1340 m, deštivé mraky vítr odfouknul a odfouknout se snaží i každého, kdo si chce vyšplhat na nedaleký vrchol Buljma (1451 m) s výhledem na moře a ostrov Rab.

Chátrající lanovka na přepravu klád z Velebitu, která vede z Alanu do zátoky Stinica na pobřeží Jaderského moře, je jakýmsi pomníkem lidských nesmyslů. Postavili ji v extrémně těžkých podmínkách političtí vězni věznice na Goli otoku a jako ekonomicky nerentabilní fungovala jen pár let.

 

NP Sjeverni Velebit, druhá část

 

A z trošku jiného pohledu tuhle výpravu kytkomilů popisuje na svých stránkách Pavel Pokorný. Doporučuju!!!